Nekompromisní data: bez obnovitelných zdrojů v Česku levnější elektřina nebude

Relativně vysoké ceny elektřiny v Česku mají i jeden poměrně jasný důvod: v republice funguje málo obnovitelných zdrojů energie. A pokud země nezařadí na vyšší rychlostní stupeň a nezačne dohánět státy s vyšším podílem větrných či solárních elektráren, bude se rozdíl v ceně prohlubovat – v neprospěch Česka.

Vyplývá to z analýzy Skupiny ČEZ, s níž se Obnovitelně.cz mělo možnost seznámit. Studie například porovnala spotové ceny elektřiny v Česku a Německu ve dnech s nízkou a vysokou výrobou větrných elektráren. Německo je zemí s nejvyšším instalovaným výkonem větrných elektráren v Evropě.

Data vycházela ze dvou dnů letošního března. Zatímco na začátku měsíce foukalo málo, což znamenalo, že přeshraniční elektrické propojení mezi Německem a Českou republikou vedlo k vyrovnání cen: zatím v Česku vyšla průměrná spotová cena na 145 eur za megawatthodinu (MWh), v Německu to bylo dokonce o dvě eura více.

Zásadní změnu přinesl den ke konci března, kdy naopak foukalo hodně, takže obří větrníky jely na plný výkon. Následovala situace, kdy se přeshraniční elektrické propojení z Německa do České republiky vytížilo naplno, takže cena díky levné větrné energie pak už klesala jenom v Německu. Zatímco v zemi našich západních sousedů byla v konkrétní den průměrná spotová cena 38 eur za MWh, v Česku to byl více než dvojnásobek – 83 eur.

„Nízký podíl levných obnovitelných zdrojů energie v českém mixu se projevuje v dražší ceně silové elektřiny oproti Německu a bez aktivních opatření se tento rozdíl ještě znásobí,“ konstatuje se ve studii. Co to konkrétně znamená? Zatímco v loňském roce byl rozdíl v průměrné spotové ceně 7,6 euro za MWh v neprospěch Česka, v roce 2030 by to už mohlo být 10 až 15 eur.

Česko až na posledním místě

Analýza rovněž doporučila několik opatření, která by v nejbližších letech vedla ke zvýšení tuzemské energetické bezpečnosti a současně snížila ceny elektřiny pro koncové zákazníky. Vedle posílení přeshraniční kapacity (zejména mezi Německem a Českem) nebo větší podpory flexibility sítě je to právě také rychlejší instalace domácích obnovitelných zdrojů.

Jenže aktuální vývoj v instalaci nových zdrojů zatím nevyznívá pro Česko příliš optimisticky. Eurostat zatím zveřejnil celoevropské srovnání za první čtvrtletí. Zatímco v roce 2025 skončilo Česko ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů s podílem 16,6 procenta na celkové spotřebě předposlední před Maltou, za prvních třech měsících se s necelými 13 měsíci propadla na poslední místo.

• Související: Česko je v obnovitelných zdrojích nejhorší v Evropě. Stát investorům hází další klacky pod nohy

Je pravděpodobné, že v letních měsících, kdy se zvyšuje výroba ve fotovoltaických elektrárnách, se Česko znovu „odlepí od dna“ a posune se v žebříčku výše, ale nic výrazného to nebude. Z obnovitelných zdrojů přitom v EU v prvním kvartále pocházelo 45,5 procenta elektřiny.

Primárním zdrojem zelené elektřiny představoval s téměř 45 procenty vítr, což je nárůst o zhruba tři procenta oproti prvnímu kvartálu 2025. Vodní energie se umístila na druhém místě s 28 procenty, následovaná solární energií se 17,3 procenty.

Mezi zeměmi EU byl nejvyšší podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů vyroben v prvním čtvrtletí v Dánsku (90 %, převážně větrná energie), Portugalsku (82,9 %, převážně vodní energie) a v Litvě (75,7 %, převážně větrná energie).  

Zmiňované Německo je v této tabulce přesně uprostřed – jeho podíl zelených zdrojů byl přibližně 50 procent. Není ale vyloučeno, že se Německo po zveřejnění aktuálního celoevropského srovnání posune výše. V celém prvním pololetí tam bylo uvedeno do provozu více než 500 nových větrných turbín o celkovém výkonu zhruba 3,4 gigawattu.

Ani jedna nová větrná elektrárna

Naproti tomu v Česku, ale třeba také na Slovensku nebyla za prvních šest měsíců postavena ani jedna větrná elektrárna. To i Polsko zvýšila svou kapacitu ve větru o 456 megawattů. Podle evropské větrné asociace WindEurope bylo v celé Evropě za první pololetí tohoto roku instalovány turbíny o celkové kapacitě 8,8 GW, přímo v EU to bylo 7,1 GW.

„Celkem 74 procent nově postavené větrné kapacity v Evropě bylo na pevnině. K rozvodné síti bylo připojeno 2,3 GW nové kapacity větrné energie na moři,“ konstatovala evropská větrná asociace, podle níž má nyní Evropa ve větrné energetice výkon přesahující 311 GW.

• Související: Solární sektor táhnou firmy, zájem domácností se propadl. Přibývá i velkých baterií

Podle českého Národního klimaticko-energetického plánu by měl podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie stoupnout na přibližně 30 procent, a podíl zelených zdrojů na výrobě elektřiny na 28 procent. Podle Komory obnovitelných zdrojů ale bude mít Česko se splněním tohoto cíle vážné problémy – například kvůli špatně nastaveným podmínkám v nově stanovených akceleračních zónách.

Podle hlavního poradce komory a bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka Česká republika dlouhodobě podceňuje význam obnovitelných zdrojů, které posilují energetickou bezpečnost a nezávislost, a jejich decentrální výroba přináší ekonomický profit statisícům občanů a konkurenční výhodu firmám.

„Vlastní výroba a spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů by se měla stát strategickou a bezpečnostní prioritou státu,“ řekl Bursík. Také Solární asociace opakovaně vyzývá k dlouhodobé udržitelné podpoře fotovoltaiky. V letošních prvním pololetí sice bylo naistalováno 9 364 solárních elektráren o souhrnném výkonu 295 megawatt-peaků, je to ale o třetinu méně než před rokem. 

Úvodní foto: ČEZ