Vypnou vám bojler na dálku? Nejčastější mýty o flexibilitě elektřiny

Domácnosti jsou skrytým zdrojem elektřiny. Jednoduchou změnou chování, třeba sepnutím bojleru o hodinu později nebo půjčkou několika kilowatthodin z baterie, mají jednotlivé budovy ohromný potenciál ovlivnit trh s elektřinou. Říká se tomu agregace flexibility a legislativa již umožňuje agregátorům využívat flexibilitu jednotlivých domácností. Přesto kolem toho panuje řada mylných představ.

Jednou z nejčastějších obav je, že účast v takzvaném agregačním bloku znamená ztrátu kontroly nad vlastní domácností. „Slyšíme to hrozně často. Lidi se bojí, že nebudou mít teplou vodu, nebo že budou mít vybitou baterku,“ říká David Brožík, CEO společnosti Delta Green. Šlo o jeden z nejčastějších argumentů proti flexibilitě už ve chvíli, kdy Delta Green začínala nabízet domácnostem služby tohoto typu. Obavy jsou podle něj pochopitelné. Většina lidí se s podobným systémem nikdy nesetkala a nemá představu, jak funguje v praxi.

Základní princip flexibility je přitom jednoduchý, jde o schopnost posouvat některé spotřeby v čase tak, aby to neovlivnilo komfort uživatele, ale pomohlo stabilizovat elektrizační soustavu. Typicky se jedná o zařízení, která nemusí fungovat v přesně stanovený okamžik, například ohřev vody v bojleru, nabíjení elektromobilu nebo ukládání energie do baterie. Zatímco některé spotřeby, například průmyslové procesy, mají flexibilitu omezenou, domácnosti disponují v tomto směru překvapivě velkým potenciálem.

• Tip: Záporné ceny mohou být pro soláry příležitost. Na „tanci podle trhu“ se dá i slušně vydělat

„Když nahřeju bojler mezi jednou, druhou a třetí ranní nebo to posunu na pátou a šestou, pro běžného zákazníka je to úplně jedno,“ vysvětluje Brožík. Právě takové posuny umožňují využít levnější elektřinu v době přebytků a naopak omezit spotřebu v okamžicích, kdy je elektřiny nedostatek.

Největší nedorozumění vzniká z představy, že flexibilita znamená automatické vypínání spotřebičů bez vědomí uživatele. Ve skutečnosti mají zákazníci plnou kontrolu nad tím, co se v jejich domácnosti může a nemůže dít. Každé zařízení má definované limity, které systém nikdy nepřekročí.

„Každý zákazník si nastavuje, co jsou jeho limity. U bojleru si třeba řekne, že chce mít vodu vždycky mezi čtyřiceti a šedesáti stupni,“ popisuje Brožík. Pokud teplota vody klesne k dolní hranici, systém jednoduše přestane zasahovat, aby nedošlo k omezení komfortu.

Smyslem je finanční přínos

Tento princip je klíčový i z ekonomického hlediska. Flexibilita totiž není služba, která by měla zákazníkům způsobovat náklady nebo zhoršovat jejich komfort. Naopak, jejím smyslem je vytvářet finanční přínos. Každá aktivace musí dávat ekonomický smysl nejen provozovateli, ale i samotnému uživateli.

„Kdykoliv cokoliv aktivujeme, musíme zákazníkovi zaplatit to, co ho to stálo navíc, a dát mu ještě něco navíc jako odměnu,“ vysvětluje Brožík. Právě finanční motivace je jedním z důvodů, proč se obavy z omezení komfortu v praxi rychle rozplývají. Zkušenosti Delta Green ukazují, že zákazníci, kteří flexibilitu skutečně vyzkoušejí, ji začnou vnímat jako výhodu, nikoli jako riziko.

• Psali jsme: Distribuční sítě nestíhají, brzdí rozvoj obnovitelných zdrojů

Vedle obav z omezení komfortu existují naopak příliš přehnaná očekávání, například že účast ve flexibilitě může znamenat vysoké pravidelné příjmy, která vycházejí z krize v roce 2022, kdy ceny elektřiny dramaticky vzrostly a flexibilita se stala velmi hodnotnou službou.

„Když byla elektřina kolem dvaceti korun za kilowatthodinu, daly se na flexibilitě vydělávat i desetitisíce korun měsíčně,“ připomíná Brožík. Takové situace však byly výjimečné a souvisely s extrémním stavem trhu. Jakmile se ceny elektřiny stabilizovaly, klesly i finanční odměny za flexibilitu.

Hodnota flexibility je totiž přímo závislá na aktuálním stavu soustavy a ceně elektřiny. Čím větší je rozdíl mezi levnými a drahými hodinami, tím větší je potenciál pro úspory nebo výdělek. Naopak v obdobích stabilních cen je přínos nižší, i když stále pozitivní.

„Odměny za flexibilitu jsou přímo úměrné ceně elektřiny. Když cena klesne, klesnou i odměny,“ vysvětluje Brožík. Základní výhoda ale zůstává stejná. Zákazník na flexibilitě nemůže prodělat. Pokud se její využití v daný okamžik nevyplatí, jednoduše se neaktivuje.

Podpora soběstačnosti

Vedle samotného komfortu domácností a finančních bonusů má flexibilita i širší smysl. V prostředí rostoucího podílu obnovitelných zdrojů, které vyrábějí elektřinu podle počasí, roste potřeba vyrovnávat výrobu a spotřebu jinými způsoby než jen regulací elektráren. Flexibilita spotřeby představuje jeden z klíčových nástrojů, jak tuto rovnováhu udržet bez nutnosti budovat nadbytečné výrobní kapacity. Význam flexibility se ukázal i během energetické krize po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Analýzy ukazují, že relativně malé snížení spotřeby ve špičkách mohlo výrazně snížit celkové ceny elektřiny.

„Kdyby v nejdražších hodinách zmizelo jen deset procent spotřeby, snížila by se cena téměř o padesát procent,“ uvádí Brožík. Důvod spočívá v principu tvorby ceny elektřiny, kdy výslednou cenu určuje nejdražší zdroj potřebný k pokrytí poptávky. I malé snížení spotřeby může zabránit zapnutí nejdražších elektráren.

• Tip: Zájem o baterie stoupá. Jenže 99 procent z nich se nikdy k síti nepřipojí

Obavy z automatického vypínání spotřebičů nebo ztráty kontroly nad domácností tak ve skutečnosti neodpovídají tomu, jak flexibilita funguje v praxi. Většina těchto představ vychází z intuitivního, ale nepřesného obrazu centrálního řízení spotřeby. „Bát se, že mi někdo zakáže nabít si auto nebo pustit pračku, stojí na představě, že to bude povinné. To nikdy nebude,“ uzavírá Brožík.

Flexibilita je dobrovolná služba, která funguje jen tehdy, pokud dává smysl uživateli i energetickému systému. Jde o nový způsob, jak využívat energii efektivněji. A čím více domácností se do tohoto systému zapojí, tím větší bude jeho schopnost stabilizovat síť i snižovat cenu elektřiny pro všechny.

Úvodní foto: Archiv Brožík