Kdo zaplatí nezbytný provoz Chvaletic? S návrhem přijde ERÚ

Opatření má zajistit bezpečné dodávky elektřiny i tepla a zároveň umožnit postupné snižování emisí, které může dosáhnout až zhruba pěti milionů tun oxidu uhličitého ročně.

Analýza společnosti ČEPS označila za potřebné dočasné zachování provozu dvou bloků chvaletické elektrárny, jejichž funkce je nezbytná pro zachování systémové přiměřenosti. Další postup ERÚ stanoví § 12 a § 34 energetického zákona, jejichž znění se řídí loňskou novelou známou jako Lex Plyn.

„ERÚ nyní podle zákona stanoví předběžné náklady a kompenzace ztrát související se zachováním částečného provozu určené elektrárny. Zároveň budeme muset souběžně řešit situaci v Kladně z pohledu zajištění dodávek tepla,“ říká Jan Šefránek, předseda ERÚ.

V případě Elektrárny Chvaletice, jejíž částečný provoz požaduje analýza ČEPS zachovat, se ERÚ obrátí na provozovatele zdroje ohledně dodání nezbytných podkladů. Na základě těchto dat úřad stanoví předběžné náklady a následně s nimi seznámí současného provozovatele. Pokud na návrh přistoupí, zdroj by nadále provozoval v rozsahu a za cenu určenou smlouvou o poskytnutí výkonu.

Jestliže stanovené podmínky odmítne, ERÚ zahájí proces výběru jiného provozovatele. Veškeré tyto kroky musí ERÚ stihnout tak, aby bylo zajištěno pokračování provozu zdroje, který chce jeho majitel odstavit na přelomu letošního a příštího roku, jak deklaroval v dřívějším oznámení.

Ačkoliv analýza ČEPS neoznačila Teplárnu Kladno za zdroj nezbytně potřebný z hlediska elektrizační soustavy, její provoz bude nutné vyřešit z pohledu dodávek tepla. V této věci probíhají v Kladně dlouhodobá jednání na úrovni zástupců samosprávy, výrobce tepla, ERÚ a Ministerstva průmyslu a obchodu. Pokud nedojde k dohodě smluvních stran, také zde může dojít k rozhodnutí o opatření nad rámec licence, byť v odlišném režimu, než který platí v Elektrárně Chvaletice.

„Naším jednoznačným cílem je zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektřiny i tepla pro všechny zákazníky. Zároveň chceme minimalizovat dodatečné náklady, které by měli hradit odběratelé. Z tohoto důvodu také trváme na tom, že je třeba hledat dlouhodobá řešení i případné přechodné alternativní možnosti,“ dodává Jan Šefránek.

Postup je na místě

Experti, kteří původně považovali totální odstavení všech tří elektráren za reálné, s rozhodnutím ČEPSu spíše souhlasí. Odůvodnění, že jde o dočasné řešení, než bude severní region zabezpečen synchronními zdroji, vnímají jako správné.

„ČEPS poukazuje na technické limity přenosové soustavy, které se netýkají výroby elektřiny, ale fungování sítě,“ vysvětluje Jan Krčál, analytik portálu Fakta o klimatu. Organizace v lednu představila analýzu, podle které přenosová soustava dokáže odstavení elektráren vykrýt. ČEPS se ale ve svém vyjádření opřel o bezpečnost.

Přesný časový harmonogram ČEPS ve svém technickém hodnocení neuvádí. „Časový harmonogram primárně záleží na Energetickém regulačním úřadu, jehož úkolem je nyní najít co nejlevnější řešení pro české spotřebitele elektřiny. Čím rychleji se podaří uhelné bloky ve Chvaleticích nahradit, tím kratší dobu bude potřeba dotovat jejich provoz, což ovlivní celkové finanční náklady,“ dodává Krčál.

O kolik se sníží emise?

Elektrárny Počerady a Chvaletice vypustily v roce 2023 cca 7 milionů tun oxidu uhličitého, v roce 2024 6,4 milionů tun, v roce 2025 podle hrubého odhadu 6,2 milionů tun. Dva bloky elektrárny Chvaletice budou muset pro poskytování potřebných podpůrných služeb i nadále spalovat hnědé uhlí, půjde ale jen o zlomek současných emisí. Část této emisní úspory vymaže zvýšená výroba elektřiny v plynových zdrojích.

Celkově ale může jít o snížení emisí v řádu 5 milionů tun oxidu uhličitého, tedy zhruba 5 procent všech českých emisí (ve srovnání s rokem 2023). To je stejné snížení emisí, jako kdyby se v Česku najednou nahradila skoro polovina osobních aut bezemisní dopravou.

„Podobným ekonomickým tlakům, které vedou k odstavení zdrojů skupiny Sev.en, čelí i další uhelné elektrárny v Česku. Podle našeho modelování bude ovšem i po odstavení zdrojů skupiny Sev.en stále platit, že část uhelných zdrojů nebude potřeba pro zajištění dodávek elektřiny. Další kroky ke konci uhlí budou záviset především na připravenosti sítě a náhradě nefrekvenčních podpůrných služeb,“ dodává Krčál.

Úvodní foto: Pechristener, CC BY-SA 3.0