Co když Babiš prodá Agrofert do Číny? Jeho střet zájmů by měl zajímat i voliče ANO

Definitivní soudní potvrzení střetu zájmů bývalého premiéra a vymáhání neoprávněně vyplacených zemědělských dotací od Agrofertu vyvolává dramatické otázky o dalším osudu nejen největšího tuzemského zemědělského holdingu, ale v podstatě i celé naší země. Majitelem tohoto holdingu totiž kvůli střetu zájmů nemůže zcela logicky být jakýkoli člen vlády – tedy pokud ještě chceme žít v demokratickém státě. Andrej Babiš přitom svým voličům opakovaně tvrdí, že chce být premiérem a současně se také před pár dny vyjádřil, že Agrofert prodat nechce. To je ovšem zcela jasný rozpor a potenciální volič ANO musí být ve střehu, jaké divadlo se díky tomu (nejen na něj, ale na celou zemi) velmi brzy chystá. 

Probíhající volební kampaň Hnutí ANO je postavena na osobě Andreje Babiše a na předpokladu, že se stane znovu předsedou vlády. Zákon o střetu zájmů však neumožňuje čerpání jakékoli veřejné podpory pro podnik vlastněný členem vlády nebo jeho rodinnými příslušníky. Svěřenský fond také není řešením takové situace. Městský soud v Praze potvrdil, že si Andrej Babiš navzdory převodu majetku do fondu zachoval vliv na své podnikání a zůstal i jeho beneficientem. Pokud by chtěl Agrofert dále čerpat dotace, musí tak změnit majitele. Potvrzuje to například zjištění serveru iROZHLAS z prosince minulého roku.

• Tip: Zatímco doma sázíme stromky, v zahraničí kvůli nám mizí celé lesy

Pokud tedy Babiš plánuje svůj holding prodat, protože v případě střetu zájmu jej nelze ani převést na rodinné příslušníky či další spřízněné osoby, mají voliči právo vědět, komu jej tedy předpokládá prodat a kdy. A co by znamenal prodej Agrofertu pro tuzemské zemědělství a pro spotřebitele? Ohromná koncentrace zemědělské výroby i zemědělské půdy do rukou velkého vlastníka s dominantním postavením na trhu s sebou nese rizika, spojená se zásadním vlivem na ceny potravin.

Případný prodej Agrofertu, který mimo jiné ovládá přes 150 tisíc hektarů zemědělské půdy a mnoho potravinářských a dalších podniků, souvisí dokonce s potravinovou bezpečností ČR. Vzhledem k obrovské finanční hodnotě holdingu si lze obtížně představit tuzemského kupce, takže se nabízí varianta prodeje podniku do zemí možná i mimo EU, které mohou mít vůči naší zemi zcela protichůdné zájmy. Každopádně by nový majitel Agrofertu získal v tuzemském zemědělství i potravinářství zásadní vliv s dopady na celé sektory.

Otázky za miliardy

Agrofert, respektive desítky jeho firem, dle vyjádření představitelů holdingu nemají také navíc v úmyslu vracet neoprávněně získané dotace, které po nich vymáhá ministerstvo zemědělství a EU. Pokud podnik obdrží výzvu k vrácení, bude se dále bránit právní cestou, jak uvedl ředitel Agrofertu Josef Mráz. Jasné potvrzení výkladu zákona o střetu zájmů Ústavním soudem ČR, na jehož základě chce ministerstvo zemědělství vymáhat vyplacené dotace z let 2017 až 2021, bude mít ale důsledky i pro následné možnosti budoucí veškeré dotační podpory pro Agrofert.

Pokud je holding ekonomicky výrazně závislý na dotacích, bude jeho majitel zřejmě navíc vytrvale bránit strukturálním změnám, jako je například zastropování přímých plateb v zemědělství pro velké podniky, degresivita plateb podle jejich výše, sledování majetkové propojenosti podniků apod. Zásadní tak bude otázka vlastnictví největšího zemědělského podniku v ČR v období po parlamentních volbách.

Pod proudem: Bioplynky mohou nastartovat český venkov, stát je ale přehlíží

Druhou možností však je, že Andrej Babiš prodej Agrofertu neplánuje. Pokud jeho strana bude sestavovat po volbách vládu, sám v ní vůbec nezasedne. Jen o tom dosud neví jeho voliči. Je velmi pravděpodobné, že Agrofert bude muset vracet neoprávněně vyplacené zemědělské dotace, které tak ve výši přibližně 4,24 miliardy poputují zpět do evropského rozpočtu.

Nedostanou se tak navíc už nikdy žádnou cestou k původně oprávněným žadatelům z řad mnoha jiných tuzemských zemědělských podniků a farem, kterým tyto peníze mohly efektivně a v souladu s pravidly Společné zemědělské politiky pomoci, a to i vůči zemědělské konkurenci v jiných zemích (ve kterých naštěstí pro ně), tyto problémy vůbec řešit nemusí. 

Naše logické otázky tedy zní: 

• Prodá Babiš Agrofert, aby mohl být členem vlády? A kdo na takový obchod bude v naší zemi mít? Neprodá ho tedy třeba do Číny? 
• Anebo Babiš plánuje, že místo něj bude premiérem někdo jiný? A proč tedy Babiš tento plán jasně před volbami svým voličům neřekne?
• Anebo Babiš nebude kvůli svým politickým ambicím nárokovat další dotace pro svůj Agrofert a tím tedy ohrozí své firmy a jejich zaměstnance – pokud ty dotace potřebuje? Anebo tyto veřejné peníze vůbec nepotřebuje, když zástupci Agrofertu tvrdí, že jde jen o 1 % z jeho celkových příjmů?
• A jak bude v této zásadní věci postupovat nový ministr zemědělství, pokud bude z ANO v avizované jednobarevné vládě, kterou chce Babiš postavit?

Tím, že tyto zásadní věci pár dní před parlamentními volbami politik Andrej Babiš jasně nevysvětlil, zřejmě před voliči a před celým národem tají své skutečné plány. Podle našeho názoru, který se opírá o dlouholeté zkušenosti se zemědělskou dotační politikou, by ale každý volič ANO měl chtít jasné vysvětlení uvedených otázek. Jinak může být po volbách velmi zaskočený problémy, které pro vládu i celou naši zemi z těchto otázek vzniknou.

• Psali jsme: Malá energetická revoluce: Lex plyn přináší rychlejší výstavbu OZE i konec mařičů

A dovětek na závěr: Fakt, že všichni čeští zemědělci nyní prokazatelně přišli o 4,24 miliardy provozních dotací, které se budou muset vracet do rozpočtu EU, je i výsledkem dlouhodobé tendenční politiky Zemědělského svazu a Agrární komory ČR (v jejímž úzkém vedení také zástupci Agrofertu sedí). Obě tyto organizace se přes své proklamace zaměřují ve své ryzí podstatě na podporu velkých agrárních holdingů a nerespektují smysl Společné zemědělské politiky EU a jejích pravidel.

Za tento absurdní stav, který se tu opět promítá i do parlamentních voleb, ale mohou také mnozí předchozí i současní političtí zástupci, kteří tuto zvláštní zemědělskou politiku slepě nebo možná účelově podporovali. Pokud se nyní neprosadí jasné změny k omezení vyplácení peněz daňových poplatníků obrovským firmám s politickým vlivem jejich zástupců, čekají tuhle zemi jen horší časy. 

Autoři: Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, Ing. Jan Štefl, místopředseda, Jan Staněk, místopředseda

Úvodní foto: Úřad vlády