Zatímco doma sázíme stromky, v zahraničí kvůli nám mizí celé lesy

Ačkoli plocha lesů v České republice v posledních letech mírně vzrostla, země se potýká s jiným – mezinárodním – problémem. Na globálním odlesňování se podílí nepřímo, prostřednictvím dovozu a domácí spotřeby. Typickým příkladem je dřevozpracující průmysl nebo nakladatelství využívající papír z cizích zdrojů.

Nová studie Národního institutu SYRI „Outsourcing odlesňování: Posouzení role České republiky a EU“ upozorňuje, že republika tak bude mít zřejmě problémy s aplikací nové směrnice o produktech spojených s odlesňováním (EUDR),
která začne pro velké podniky platit v letošním prosinci a pro malé firmy od června 2026.

„Ačkoli mnoho ekonomik v posledních desetiletích snížilo míru odlesňování na svém území, zároveň zvýšily objem dovozu, čímž nahradily domácí odlesňování odlesňováním v zahraničí,“ uvádí se v dokumentu, který ukazuje rovněž na českou stopu.

„Argument, že Česká republika nehraje roli v odlesňování, protože její lesní pokryv se v posledních desetiletích
mírně zvýšil, zakrývá skutečnou roli země v globálním odlesňování prostřednictvím mezinárodního obchodu,“ uvedl spoluautor studie Nicolás Blampied, který vedle SYRI působí na Masarykově univerzitě. Spolu s druhým autorem Mazlumem Karatasem dodal, že nová data o údajné nezúčastněnosti ČR na odlesňování „jsou snadno vyvratitelná“.

Vliv mezinárodního obchodu

Ve studii se uvádí, že přibližně 30 procent celosvětového odlesňování za poslední dvě desetiletí souviselo s mezinárodním obchodem, což znamená, že k odlesnění došlo v jedné zemi, ale výsledné produkty byly spotřebovány v jiné. „Z této třetiny bylo přibližně 40 procent spojeno s toky do vyspělých ekonomik. V rámci těchto obchodních vazeb hrály země EU včetně České republiky aktivní roli,“ píší autoři.

Snížení globálního odlesňování patří k prioritám Evropské unie. Cílem evropského nařízení EUDR je podle Národního lesnického institutu „snížení podílu EU na globálním odlesňování prostřednictvím stanovení pravidel pro produkci vybraných komodit, které mají na celosvětové odlesňování největší dopad. Jde o dřevo, skot, kávu, sóju, palmu olejnou, kakao a kaučuk. Zároveň upravuje obchod s vyjmenovanými produkty z těchto komodit vyrobených.“

• Tip: Příliš drahé zlato. Evropský zájem o drahé kovy vede k ničení pralesů

Zjištění ve studii naznačují, že většina ekonomik EU včetně České republiky při pandemii covidu-19 zvýšila míru odlesňování a zároveň více přesunula odlesňování do zahraničí. To vyvolává obavy ohledně možných dopadů, které může mít vstup v platnost Nařízení EU o produktech bez odlesňování (EUDR) v roce 2026 – zejména na malé a střední
podniky.

Autoři sdělili, že není tak podstatné, v které konkrétní zemi ubývá porostů, ale jak jednotlivé ekonomiky ovlivňují globální odlesňování svou spotřebou a obchodními vazbami. A podle Blampeida se Česká republika na odlesňování podílí právě svou spotřebou. Po pandemii covidu-19 se situace ještě zhoršila a většina evropských ekonomik včetně České republiky zvýšila svou produkci a spotřebu spojenou s odlesňováním.

Podle autorů je nyní zapotřebí zmírnit dopady na malé a střední podniky v dřevozpracujícím průmyslu, v nakladatelstvích a v maloobchodních řetězcích. Nařízení EUDR bylo přijaté v květnu 2023. Firmy před uvedením vybraných produktů a komodit na trh EU či před vývozem budou muset zajistit a prokázat, že dané produkty nezpůsobují odlesňování, jsou vyráběny v souladu s právními předpisy země produkce a mají potřebné prohlášení o řádné péči.

Tlak na úpravu směrnice

Evropská komise ale čelí tlaku početné skupiny členských států, aby se nařízení o odlesňování odložilo a pozměnilo. České noviny, web ČTK, s odvoláním na informace agentury Reuters uvedly, že k výzvě se připojilo 11 zemí včetně Česka. Posléze se připojilo dalších sedm zemí.

Původně přitom mělo nařízení platit již od konce roku 2024. Posunutí platnosti o jeden rok navrhla Evropská komise po kritice ze strany firem, některých členských států včetně Česka i části obchodních partnerů sedmadvacítky. Teď se požadavek na další odklad objevuje znovu.

• Tip: Nařízení proti odlesňování zkomplikuje obchodní strategie. Firmy žádají odklad

„Nařízení ve své současné podobě dostatečně nezohledňuje země s účinnými zákony na ochranu lesů a zanedbatelným rizikem odlesňování," stojí v dopise pro šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a eurokomisaře pro zemědělství Christophea Hansena. „Místo toho, aby se nařízení zaměřovalo na odlesňování tam, kde je riziko nejvyšší, ukládá zemím, kde je odlesňování prokazatelně nevýznamné, nepřiměřené byrokratické
povinnosti,“ dodává se v listě.

Požadují v něm, aby se pravidla EU neuplatňovala na země, u nichž je považováno nízké riziko odlesňování. Měly by se místo toho držet národních opatření, uvedli ministři. Český šéf resortu Marek Výborný kritizoval evropské nařízení už několikrát.

„Jakkoliv nezpochybňujeme globální problém s odlesňováním, tak to není problém, který by zažívala Česká republika či většina států Evropské unie,“ uvedl například na konci května na jednání v Bruselu. Dodal, že problém se nachází jinde a je potřeba, aby to nemělo dopady na tuzemské chovatele, lesníky nebo obchodníky.

Ilustrační foto: Pavel Baroch