Extrémní počasí může ukousnout evropskou ekonomiku podobně jako hospodářská krize

Evropská komise odhaduje, že sucha v Evropě způsobují ztráty 9 miliard eur ročně, což představuje téměř 5 % ročního rozpočtu Evropské unie na rok 2024. Podle výzkumu Evropské centrální banky (ECB) je nedostatek povrchové vody nejvýznamnější přírodní hrozbou pro ekonomickou aktivitu v eurozóně, přičemž ohrožuje až 15 % hrubého ekonomického výkonu. V tiskové zprávě na to upozornil Svaz moderní energetiky.

Nové scénáře NGFS (Network for Greening the Financial System) poprvé zachycují dopady složených extrémních klimatických událostí a jejich šíření přes mezinárodní dodavatelské řetězce. Ve scénáři Katastrofy a stagnace postihne všechny evropské země vlna veder, sucho a požáry v roce 2026, po nichž bude v roce 2027 následovat kombinace povodní a bouří. Kombinované účinky těchto rizik by mohly vést k poklesu ročního HDP eurozóny až o 4,7 % do roku 2030. Vzhledem k narušení výroby a zdražení půjček pro zranitelná odvětví se zvyšuje inflace.

Dekarbonizační scénář na základě cílů Pařížské klimatické dohody naopak ukazuje, že pokud by eurozóna pokračovala ve svých politikách přechodu na nulové čisté emise, včetně plánu na 55% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, mohla by do značné míry zmírnit ztráty a naopak podpořit ekonomiku: výnosy z uhlíkové daně efektivně investované do zelených technologií podpoří růst HDP a zaměstnanost.

Pod proudem: Začíná závod o bateriová úložiště. Projekty je potřeba dobře spočítat, ne každý na nich vydělá

„Rizika související se změnou klimatu představují bezprostřední problém pro finanční stabilitu a hospodářský růst. Naopak dobře investované prostředky do zelené modernizace jsou šance na posílení konkurenceschopnosti. Ekonomické škody způsobené klimatickou změnou pociťujeme už i v České republice. Například loňské podzimní povodně podle odhadu české vlády způsobily škody za více než 70 miliard korun. Pravidelným jevem jsou v Česku také intenzivní sucha, umocňovaná nižším výskytem sněhu v posledních letech. To vše jsou jevy, které souvisejí s klimatickou změnou a na vlastní oči tak můžeme vidět, že snižování emisí je nevyhnutelné jde ruku v ruce se zachováním české krajiny i hospodářského růstu české ekonomiky," komentuje situaci Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Také další výzkumy potvrzují dopady klimatické změny na ekonomiku: aktuální studie pojišťovny Allianz ukazuje, že letošní vlny veder mohou zpomalit evropský růst o půl procenta. Jižní evropské země, zejména Španělsko, čelí potenciálním ztrátám až 1,4 procentního bodu HDP kvůli extrémním teplotám.

Česká národní banka již v loňském roce upozornila na dopady klimatické změny na měnovou politiku, což potvrzuje, že klimatická rizika se stávají standardní součástí ekonomického plánování centrálních bank.

Příležitost pro českou ekonomiku

Přes vážnost klimatických rizik představuje boj proti změně klimatu pro Českou republiku významnou ekonomickou příležitost. Solární energie se poprvé stala hlavním zdrojem elektřiny v EU, což ukazuje na rostoucí význam obnovitelných zdrojů. V Evropské unii již působí více než 40 firem vyrábějících konstrukce pro fotovoltaické elektrárny, což podporuje odolnost a flexibilitu energetického systému.

„Využití zelených řešení sebou vedle snižování emisí přináší také posilování energetické bezpečnosti a jak potvrzují scénáře Evropské centrální banky také silnější ekonomiku. Větrné a solární parky, továrny na baterie nebo komponenty k bezemisním zdrojům mohou vytvořit tisíce kvalitně placených pracovních míst. A díky přechodu na tepelná čerpadla můžeme nejen ušetřit v zimě při vytápění, ale otevírá se také potenciál pro úsporné chlazení během stále teplejších letních měsíců," dodává Martin Sedlák.

• Související: Výstavba solárů v Česku zpomalila. Problém jsou úředníci i kapacita distribuční sítě

Jak ukázala nedávno zveřejněná  studie Svazu moderní energetiky, právě rychlejší rozvoj využívání obnovitelných zdrojů sníží závislost Česka na dovozu zemního plynu a zvýší konkurenceschopnost domácích firem.

„Významnější využívání sluneční a větrné energie může Česku i nadále zajistit pozici exportní země v sektoru výroby elektřiny. Při ambiciózním rozvoji těchto elektráren můžeme kolem roku 2035 reálně šetřit až 20 TWh zemního plynu ročně. Rozvoj obnovitelných zdrojů zároveň ve stejném časovém horizontu přispěje ke snížení ceny silové elektřiny až o 11 EUR na MWh, což může být zásadní příspěvek ke konkurenceschopnosti českých firem,” komentuje přínosy zrychlení zelené energetiky Martin Sedlák.

„Pokud by se nepodařilo akcelerovat rozvoj zelené energetiky, pak nám hrozí, že elektřina za 10 let bude dražší než v Německu až o 32 EUR na megawatthodinu,” dodává Martin Sedlák.

Úvodní foto: Gasnet (Povodeň v roce 2024 v Jeseníku)