Historický okamžik. Zubrů je už přes 10 tisíc, poprvé v novodobých dějinách
Zubr evropský je desetiletí téměř vyhubeným zvířetem. Díky snaze ochránců se ale jeho počty pomalu zvyšují, letos dokonce překonaly milník deseti tisíc jedinců.
Redakce Obnovitelně.cz
14. 9. 2023
Desítky let mezinárodního ochranářského úsilí se podařilo naplnit a počty zubrů evropských, největších savců starého kontinentu, přesáhly poprvé v novodobé historii klíčovou hranici deseti tisíc zvířat. Mezinárodní plemenná kniha zubra evropského, vydávaná v polské Bělověži, ve svém aktuálním vydání publikovaném v těchto dnech uvádí pro celosvětovou populaci zubra evropského počet 10 536 jedinců.
Jde o nejnovější čísla zachycující velikost populace ke konci roku 2022. Významnému milníku je věnována mezinárodní konference „100 let záchrany zubra“, která proběhla v polském Borku u Krakova s českou účastí.
„Když po první světové válce člověk vyhubil zubry evropské ve volné přírodě, zdálo se, že je osud tohoto impozantního druhu zpečetěn. Díky dlouhodobému mezinárodnímu úsilí se však podařilo zubry zachránit a vrátit do volné přírody v mnoha zemích Evropy. Počet deseti tisíc zvířat byl dlouhodobě uváděn jako symbolická hranice, po jejímž dosažení bude druh považován za zachráněný. Jsme velmi rádi, že jsme mohli být u toho a svým malým dílem přispět k záchraně největšího savce Evropy,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Společnost Česká krajina spolu s Biologickým centrem Akademie věd ČR koordinuje chov zubra evropského v České republice a provádí jeho každoroční sčítání pro mezinárodní plemennou knihu a založila rezervaci velkých kopytníků v bývalém prostoru Milovice. Ta se po několika letech stala největším a nejznámějším tuzemským chovem zubra evropského.
„Milovické stádo zubrů je navíc významné tím, že je podobně jako některé české zoologické zahrady díky četným výměnám zvířat se zahraničními stády součástí celoevropské populace a aktivně tak přispívá k zachování genetické různorodosti druhu,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
Ani dosažení dlouho očekávané hranice však zubrům nezajišťuje zcela bezpečnou budoucnost. „Podobné uspokojení zavládlo v 90. letech minulého století poté, co stavy zubrů dlouhodobě rostly. Omezení jejich chovů v řadě zoologických zahrad a rozpad bývalého Sovětského svazu spojený s vybíjením stád zubrů ve východní Evropě však vedl k propadu počtu zubrů a nutnosti vytvoření nového záchranného programu. Na jeho základě začala vznikat i takzvaná polodivoká stáda, mezi která patří i to milovické, a nové populace zubrů ve volné přírodě,“ uvedl Miloslav Jirků.
Nyní vstupuje záchranný program zubra evropského do nové etapy. Hlavním cílem již není jen zvyšování počtu kusů a zakládání nových stád, ale zejména snaha o vytváření populací čítajících alespoň 150 dospělých jedinců. Právě tento počet byl na základě populačních a biologických parametrů zubra zoology stanoven jako stav zvyšující šanci populace prosperovat v dlouhodobém horizontu.
„Zatím je takových populací jen osm, z toho pouze čtyři v Evropské unii, kde existuje relativně dobrá garance jejich dlouhodobé existence. Tři z těchto dlouhodobě perspektivních populací jsou v Polsku a jedna v Litvě. Mimo EU jde o tři populace v Bělorusku a jednu v Rusku,“ doplnil Miloslav Jirků.
Česká republika má zatím vůči ochraně zubra evropského dluh. V 90. letech minulého století byla za podivných okolností vybita většina chovů zubrů mimo zoologické zahrady, v zemi se zatím nepodařilo na žádném z vhodných míst vypustit zubry do volné přírody a nejznámější chov zubrů v milovické rezervaci velkých kopytníků je neustále ohrožován dlouhodobými likvidačními tlaky. V České republice žilo podle výsledků sčítání v roce 2022 celkem 149 zubrů v 10 chovech. Letos vznikne nový chov v Lipně na Šumavě.
„Chtěl bych poděkovat všem, kdo se na záchraně zubra podíleli. V první řadě jsou to Mezinárodní plemenná kniha v Bělověži, Centrum ochrany zubra evropského a Sdružení přátel zubra evropského. Ale také řada zoologických zahrad, obor i soukromých chovatelů. Bez jejich úsilí by se zubry zachránit nepodařilo,“ uzavřel Dalibor Dostál.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Text: Česká krajina
Foto: Michal Köpping