Konec pokutám za sběr hub? Novela chystá velké změny pro uživatele lesů i developery

Některé části zákona o ochraně přírody z roku 1992 byly podle MŽP zastaralé, nelogické či nereálné. Změna by je proto měla uvést na pravou míru, například podpořit činnost opylovačů a chránit celé biotopy, místo jedinců.

V souladu s programovým prohlášením vlády připravuje Ministerstvo životního prostředí změnu zákona o ochraně přírody. Zajistit má účinnější ochranu druhů, rozšířit možnosti aktivní péče o ty nejohroženější a přinést další potřebné změny v oblasti ochrany rostlin a živočichů.

Novelou se MŽP snaží odstranit i nedostatky zjištěné při aplikaci zákona, omezit administrativní náročnost a umožnit vyšší elektronizaci procesů. Návrh změn nyní ministerstvo konzultuje s odborníky, zástupci hospodařících subjektů i dotčenými resorty a v průběhu podzimních měsíců zahájí oficiální projednávání tak, aby návrh změn mohl být předložen vládě a následně Poslanecké sněmovně v prvním pololetí 2024.

„V posledních desetiletích čelíme prudkému úbytku biodiverzity, ta je přitom zásadní pro kvalitu našeho života. Na přírodě jsme plně závislí. Pokud bychom zůstali nečinní a úbytek biodiverzity by pokračoval, nevyhnutelné zhroucení ekosystémů by pro nás mělo katastrofální následky. Každý můžeme již dnes pozorovat úbytek hmyzu včetně opylovačů, přitom na nich závisí více než 75 procent potravinářských plodin,“ informuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Pokuty houbařům za sběr vzácného hřibu či zašlápnutí mravence jsou nesmyslné

Současný systém druhové ochrany pochází z konce 80. let. Legislativně jej ukotvil zákon o ochraně přírody a krajiny v roce 1992. Od té doby se až na nezbytné úpravy v souvislosti s přistoupením ČR do EU prakticky nezměnil. Stejně tak nedošlo k větším změnám ani v případě seznamů zvláště chráněných druhů, které jsou na základě zákona stanovovány prostřednictvím vyhlášky.

„Nedokážeme čelit úbytku druhové diverzity v naší krajině, mizení opylovačů důležitých pro zajištění potravin, nechráníme dostatečně biotopy ohrožených druhů. Je proto nutné revidovat samotné základy systému druhové ochrany,“ doplňuje ministr Hladík. V současnosti je totiž ochrana biotopů ohrožených druhů, která by měla být základem jejich ochrany, obtížně vymahatelná.

Naopak ochrana na úrovni jednotlivých jedinců je u mnoha organismů (například většiny bezobratlých živočichů či hub) nadbytečná, zákon je v tom příliš přísný. Tento stav vede k trvalé právní nejistotě hospodářů a uživatelů krajiny a občas je nadužíván až zneužíván k obstrukcím při projednávání různých záměrů.

„Typicky se to týká některých bezobratlých, kdy stavební zásah do nějaké lokality pochopitelně nemá vliv na celkovou populaci jako takovou. A výskyt konkrétního jednoho chráněného jedince mohl zapříčinit blokaci celé třeba liniové stavby, jako jsou dálnice,“ říká Hladík. „Proto chceme dosáhnout celkové ochrany biotopu, kde chráněné druhy žijí, ale ukončit občas záměrné zneužívání těchto druhů k blokacím staveb.“

Hladík dodává, že v případě doslovného vykládání zákona by pak mohli být lidé trestáni i za to, že například zašlápli jednoho mravence z chráněného druhu při procházce v lese, či za to, že nevědomky sebrali chráněný hřib při sběru hub.

„Současný zákon neumožňuje dostatečně využívat nástroje pro plánování a realizaci aktivní péče o ohrožené druhy," doplňuje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která mimo jiného zajišťuje přípravu a koordinaci realizace záchranných programů pro nejvíce ohrožené druhy rostlin a živočichů.

Za třicet let se česká krajina změnila

Ministerstvo životního prostředí proto navrhuje oddělit v zákoně oblast právní (restriktivní) ochrany rostlin a živočichů od prioritizace péče o ohrožené druhy a přírodní biotopy. Tu doplní nástroje plánování a zajišťování aktivní péče o vybrané ohrožené druhy a pro řešení případů, kdy chráněné druhy způsobující škody a další konflikty.

Ochrana všech zvláště chráněných druhů bude nově založena na ochraně jejich biotopu a místních populací. Další podmínky se budou lišit podle nároků jednotlivých druhů a příčin jejich ohrožení. U těch nejvíce ohrožených se bude nadále chránit doslova každý jedinec, jako je tomu například u orla královského, ale v případě řady dalších druhů postačí ochrana jejich biotopů. Tato úroveň ochrany odstraní nejen nejistotu hospodářů, ale i nepřiměřená omezení, která dnes vyvolávají v praxi problémy například při sběru hub či činnosti amatérských entomologů. Nové pojetí kategorizace a ochranných podmínek přinese také snížení administrativní zátěže.

Samotné seznamy zvláště chráněných druhů (stanovované vyhláškou) se budou aktualizovat až na základě výsledku projednání změn zákona, ale již nyní je k diskusi předložen jejich odborný návrh, který připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s odbornými společnostmi.

Návrh vychází z odborných východisek, informací o míře ohrožení a také ze smysluplnosti ochrany. Vzhledem k narůstající míře ohrožení biodiverzity (a zastaralosti současných seznamů zvláště chráněných druhů) dojde k nárůstu celkového počtu chráněných druhů, ale zároveň bude omezena ochrana u nadbytečně široce pojatých skupin (jako byla nyní například ochrana celého rodu lesních mravenců Formica), nové pojetí kategorií také omezí nadbytečnou administrativní zátěž.

Ministerstvo dále do novely doplňuje důležité principy obecné ochrany druhů v naší krajině zejména o ochranu volně žijících opylovačů a také o řešení dopadů světelného znečištění na rostliny, živočichy a ekosystémy, jichž jsou součástí.

Mezi některé druhy, které se v české krajině vyskytují relativně čerstvě a je tak třeba je chránit, ačkoliv na ně předchozí zákon o ochraně přírody nemyslel, patří například orel královský. Orel královský není zvláště chráněným druhem, bývá obětí trávení a smrt každého jedince má zásadní význam pro zachování druhu v České republice. Traviči hrozí pouze pokuta. Pokud by druh chráněn byl, jedná se o trestný čin.

V zemědělství je dostatek aktivních lidí, stačí podpořit osvětu

Do připravované novela zahrne MŽP i změny v oblasti zákonné ochrany dřevin, které v nejbližší době také představí. Následně budou obě úpravy (v oblasti ochrany dřevin i ochrany ohrožených druhů) předloženy do legislativního procesu společně.

Součástí změny bude také větší důraz na osvětu. Podle Pešouta již nyní mnoho vlastníků půdy zkouší změnit přístup a zkvalitnit své pozemky i pro například opylovače. Mnohdy ale nevědí, jak na to a stačí jim přinést návody a informace. Není proto ani třeba přímo restriktivních či nakazujících opatření, lidé šetrná opatření dělají sami od sebe.

Při zemědělské práci se čištěním osiv a hlubokou orbou ničí velké množství plevelných rostlin, z nichž jsou některé chráněné. Řešením by ale podle Hladíka nemělo být přikazovat zemědělcům, aby záměrně do svých plodin míchali i plevel, jako spíše poskytnout rostlinám chráněná místa, kde budou moci nerušeně dále růst. „Řešením je ponechat část krajiny s aktivním managementem tak, aby populace těchto druhů plevelů mohla dál ve volné přírodě České republiky být," vysvětluje.

„Zemědělci jsou často házeni do jednoho pytle jako škůdci krajiny, ale je tam celá řada lidí, kteří mají zájem o své okolí. Vnímají krajinu kolem sebe a vědí, že své hospodářství budou jednou předávat svým potomkům a mají snahu se o to starat správně. A právě tahle skupina lidí je čím dál tím větší sama od sebe,“ uzavírá Pešout.

Foto: AngMoKio, CC BY-SA 2.5