Nejen plyn a elektřina. Tipy, jak ušetřit za rekordně zdražující vodu

Mnohé domácnosti se ještě nevyrovnaly s raketovým nárůstem cen plynu či elektrické energie a už se blíží další zdražování – tentokrát vody. Někde přitom cena vodného a stočného může vyskočit až o třetinu.

Ačkoli rodiny za posledních třicet let radikálně omezily spotřebu vody, v některých případech s ní stále plýtvají, aniž si to mnohdy uvědomují. Například jen přes kapající kohoutek mohou za jediný den odtéct desítky litrů vody. Jak srazit náklady na vodné, to poradíme v dalším dílu seriálu o úsporách.

Seriál: Jak uspořit energie?

V roce 1989 spotřeboval průměrný obyvatel na umývání, mytí, praní nebo vaření 171 litrů vody denně. Pak se spotřeba prudce propadla až na téměř 87 litrů v roce 2013. Čechy k přiškrcení kohoutků přiměla především vzrůstající cena vodného a stočného. Jenže v posledních letech křivka opět mírně stoupá, vloni podle údajů Českého statistického úřadu spotřeboval v průměru 93,2 litru, což bylo o zhruba dva litry více než v roce předchozím.

V Česku se za metr krychlový platí v průměru bezmála sto korun, od ledna se chystá další zdražování, někdy hodně razantní. Ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Vilém Žák pro Českou televizi uvedl, že se pro roku 2023 dá očekávat zvýšení cen vodného a stočného od deseti do třiceti procent. Nejméně si lidé připlatí v obcích, kde je nová infrastruktura a není tedy nutné do ní investovat. Například v Praze by se měla cena zvednout o 18,5 procenta, což je asi dvacetikoruna.

Žrout peněz v koupelně

Podle základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica, která se už více než třicet let věnuje ekologickému poradenství, přitom stačí dodržovat aspoň několik nenáročných pravidel, která zajistí, aby z domácností zbytečně neprotékaly tisícikoruny. Některá jsou pro někoho už známá, ale vyplatí se je zopakovat, protože opravdu fungují.

Například nenechat otevřený kohoutek při čištění zubů znamená úsporu až 1,8 tisíce korun ročně. Během jednoho čištění může protéct i pětadvacet litrů, což je v celoročním součtu 18 kubíků vody. Podle Ekologického institutu Veronica by se takovým množstvím vody naplnil jeden zahradní rodinný bazén o poloměru 4,5 metru.

Známým místem, kde se plýtvá vodou, je vana. Ale ani sprchováním se mnoho neušetří, pokud dotyčný člen domácnosti stojí ve sprchovém koutě příliš dlouho. Pokud se ovšem sprchování zkrátí o jednu minutu, lze u baterie bez úsporné hlavice ušetřit až 560 litrů vody měsíčně. Ročně se tak dá ušetřit bezmála 700 korun. Pokud si někdo užívá horkou lázeň ve vaně naplněné až po okraj, při denním koupání se zvýší roční náklady klidně i o dva tisíce korun na osobu oproti sprchování.

Ušetřit se dá rovněž při splachování toalety. „Velmi běžné a nejčastěji používané jsou dnes splachovací mechanismy s dvojitým tlačítkem, kdy dokážete uspořit pomocí malého spláchnutí jeden až dva litry vody za jedno stlačení. V porovnání se staršími toaletami jde u plného spláchnutí o úsporu až šest či dokonce devět litrů. Do starých nádrží lze ale umístit různé válečky a sáčky dostupné v instalatérských potřebách a hobby obchodech, díky nimž můžete ušetřit až sedmdesát procent splachované vody,“ řekla Yvonna Gaillyová z institutu Veronica.

Hektolitry vody v kuchyni

Po koupelně se nejvíce vody spotřebuje v kuchyni. I zde se dá nemálo uspořit. Hektolitry, které protečou rukama při mytí nádobí, může významně ušetřit myčka – až několik tisíc korun ročně. Chybou je ale i oplachování talířů nebo hrnců před uložením do myčky. Podle analýzy společnosti Ipsos pro značku Finish se jen pouhým předmýváním nádobí ročně vyplýtvají více než tři miliardy litrů ročně. Takový objem by přitom naplnil největší české přírodní jezero – Černé jezero na Šumavě.

Podle Ekologického institutu Veronica přitom zhruba polovina domácností, které používají myčku, nádobí nejprve opláchnou. Myčky přitom odstraní i odolnou špínu a kvalitní prostředky si poradí se zaschlými zbytky jídla bez potřeby předmývání i po 24 hodinách. Účinné je také zapínání myčky až při jejím zaplnění. Nejde pouze o šetření vody, ale také energie a času.

Namísto kupování balené vody se vyplatí pít tu z kohoutku. Jeden litr vychází zhruba na desetihaléř, což je stále výrazně levnější než ty nejlevnější vody v PET lahvích v samoobsluze. Dalším argumentem, proč nekupovat balenou vodu, je kvalita. Pitná voda z českých vodovodů patří v Evropě mezi ty nejlepší. Těm, co mají rádi vychlazenou vodu, radí institut Veronica mít v ledničce nádobu, z níž si naplní skleničku. Není tedy zapotřebí čekat, až voda z kohoutku odteče na přiměřenou teplotu.

Ušetřit je ale možné také při spotřebě užitkové vody. Například k zalévání pokojových květin je možné použít převařenou vodu ze zeleniny. Veronica doporučuje obecnou zásadu se před otočením kohoutku zamyslet, na co a kolik vody se skutečně potřebuje. Například při ohřívání odpovídajícího množství v rychlovarné konvici: na co napouštět nádobu až po rysku, když si chce dotyčný člen domácnosti jen zalít jeden hrnek s čajem? Jen tímto jednoduchým způsobem je možné ušetřit i několik stovek korun ročně.

Příklad s rychlovarnou konvicí podle Ekologického institutu Veronica názorně ukazuje, o jakou úsporu by se v současnosti měla domácnost zajímat více než dříve. „Energie, která rapidně zdražila, je v českých domácnostech využívána nejvíc tam, kde potřebujeme vytvořit teplo. Ať už jde o vytápění místností, nebo právě ohřev vody,“ konstatovala Yvonna Gaillyová z institutu Veronica.

Například u ohřevu vody je možné ušetřit díky správně nastavenému bojleru anebo je možné využít energii ze solárního panelu nebo rovnou kolektoru. „Pořízení je sice nákladné, nicméně pokud vám to dovolí dispozice a dostatek financí, návratnost peněz máte zaručenou,“ dodala ekoložka Yvonna Gaillyová.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay