Pavel Baroch | 31. 10. 2022

Naděje pro tři miliony Čechů v panelácích. Také oni mohou ušetřit až 70 procent za teplo

V panelových domech žije okolo tří milionů Čechů, přičemž mnozí z nich se obávají, kolik budou muset zaplatit za teplo po letošní zimě. Přitom účinně zateplit je možné nejen rodinný dům, ale také panelák.

Ukazuje to příklad domů v městské části Brno – Nový Lískovec, které byly dokonce nejlépe zateplenými, tedy energeticky nejšetrnějšími panelovými domy v Česku. Rozsáhlá renovace a modernizace se uskutečnila už před lety, nejen aktuální energetická krize ukazuje, jak se takový projekt vyplatí a jak může domácnostem srazit účty za vytápění. Na detaily proměny brněnského sídliště se podíváme v dalším díle seriálu o energetických úsporách.

Seriál: Jak uspořit energie?

Od 50. let do roku 1995 bylo v Česku postaveno přibližně 80 tisíc panelových domů s 1,2 miliony bytů. Mnohé z nich sice byly před desítkami let zateplené, ale časem se ukázalo, že nepříliš kvalitně – ostatně jako jiné stavební úpravy. Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě by rekonstrukci potřebovaly stovky tisíc paneláků.

Příklad z brněnské čtvrti Nový Lískovec ovšem ukazuje, že je možné renovaci včetně energeticky úsporných opatření provést kvalitně a komplexně. „Právě Nový Lískovec je důkazem, že se dá i v bytových domech a veřejných budovách ušetřit až 70 procent tepla. Ale nebylo to jenom zateplení. Od roku 2000 do roku 2016 jsme všechny budovy zmodernizovali a získali na to stovky milionů korun dotací. A příkladu obce následovala i družstva a společenství vlastníků, takže Nový Lískovec je opravdu úsporná čtvrť. Lidé se tak účtů za teplo nemusí tolik bát,“ řekla dlouholetá starostka Jana Drápalová před letošními komunálními volbami.

Cena Josefa Vavrouška

Za rok 2019 přitom Jana Drápalová dostala za „postupnou přeměnu panelákového sídliště v klimaticky zodpovědnou městskou čtvrť“ prestižní ekologickou Cenu Josefa Vavrouška. Ve zdůvodnění se vyzdvihuje právě komplexní přístup.

Jana Drápalová, starostka Nového Lískovce.
Foto: Nadace Partnerství

„Nejde o rekonstrukci jednoho domu či areálu, ale o dlouhodobou promyšlenou systematickou činnost na území městské čtvrti, která je domovem více než jedenácti tisíc lidí. Ke všemu, co městská část staví či provozuje, se přistupuje se snahou minimalizovat energetickou náročnost, zodpovědně hospodařit s vodou a posilovat roli zeleně. Neopomenutelným prvkem je systematické zapojování místní veřejnosti do rozhodování,“ konstatuje se ve zdůvodnění.

V Brně–Novém Lískovci byly do nízkoenergetického standardu renovovány všechny obecní bytové domy s více než tisícovkou bytů, dvě školky a dvě základní školy a také radnice. Nevyužívaná výměníková stanice byla zase přestavěna na komunitní centrum v pasivním standardu se zelenou střechou. Unikátní je rovněž Park pod plachtami s retenčním jezírkem využívajícím vodu ze střech okolních domů.

Iniciativa místních obyvatel

Jana Drápalová v jednom starším rozhovoru vzpomínala, jak v roce 1998 přišli nájemníci ze dvou obecních bytových domů na radnici a říkali, že všude se už začíná zateplovat a že v Novém Lískovci se zatím nic neděje. Vznikla proto pracovní skupina, jejímiž členy byli například odborníci z Vysokého učení technického nebo lidé z nevládních organizací. Cílem bylo skloubit potřeby nájemníků, úspory energií, ale i rozumné hospodaření s obecním majetkem.

„Vzhledem k tomu, že zanedbanost domů byla skutečně velká, ukázalo se, že nejrozumnější by bylo zmodernizovat všechno najednou, a ne že se někde nalepí kousek polystyrenu na fasádu. Projekty počítaly s tím, že se kompletně ten starý panelák zrekonstruuje na nový, nízkoenergetický,“ uvedla Drápalová, která Novému Lískovci starostuje od roku 2002.

Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?

Dodala, že prosadit navržené představy nebylo snadné. „V té době se běžně dávaly na fasádu čtyři centimetry polystyrenu. My jsme se na té pracovní skupině hádali, jestli šestnáct nebo dvacet. Tehdejší odborníci s těmi kulatými razítky tvrdili, že deset stačí. U těch prvních paneláků jsme došli na kompromis šestnáct. V době, kdy to nikde takhle nedělali. Dneska už dáváme dvacet a trojskla do oken,“ konstatovala Drápalová.

Stovky zmodernizovaných bytů

Dva první domy, které se zmodernizovaly už v roce 2001, přitom dodneška splňují všechny normy na tepelnou ochranu budov v doporučených hodnotách a dokonce je ještě překračují. Za deset let se postupně zrekonstruovalo více než osm set bytů. V nízkoenergetickém standardu je veškerý bytový fond.

„Investovali jsme více než dvě stě sedmdesát milionů korun během deseti let. Z toho bylo sto padesát milionů z úvěrů, které si městská část vzala. Zbytek byly naše vlastní zdroje nebo dotace,“ sdělila Drápalová. „Ale okamžitě po zateplení začali nájemníci šetřit za teplo, takže pro ně to bylo ekonomicky výhodné hned.“

Starostka Jana Drápalová připomněla, že jednoduché nebylo ani jednání s mnohými obyvateli vybraných paneláků. „Samozřejmě diskuze s nájemníky byly docela složité. Báli se, že zvedneme nájem a oni na to nebudou mít. Udělali jsme neformální dohodu, že nezvedneme nájem víc, než bude ta úspora. Nazvali jsme to nulová varianta,“ řekla Drápalová.

Připravená fotovoltaika

Vedení radnice v Novém Lískovci chce pokračovat dál a počítá s instalací fotovoltaických panelů. „Když přidáme na střechy soláry, můžeme společně vyrobit spoustu elektřiny, která se spotřebuje zase právě tady, v místě, a bude levná,“ uvedla Drápalová. Postěžovala si ale na státní úřady, že zaspaly v přípravě zákonů, které umožní sdílet vyrobenou elektřinu mezi jednotlivými subjekty.

„Až to bude možné, my budeme připraveni. Projekt na solární elektrárnu na střeše Základní školy Svážná již máme hotový, škole by měla vyrobit až 40 procent roční spotřeby. Přebytky z elektráren na školách a školkách v létě se budou využívat v bytových domech. Říká se tomu komunitní energetika, a to je šance i pro nás. Být připraven, využít dostupné dotace a posunout se zase dopředu,“ konstatovala Drápalová.

Svaz moderní energetiky potvrdil, že komunitní energetika může výrazně snížit cenu energií pro české domácnosti, pomoci omezit závislost Česka na fosilních palivech i posílit energetickou bezpečnost. Novela energetického zákona, která umožňuje vznik takzvaných energetických společenství, je nyní v přípravě.

„Elektřina vyrobená například na střeše školy musí být dnes spotřebována přímo ve škole. Novela má ale umožnit, aby obec mohla založit energetické společenství, a tím pádem energii spotřebovávat i v dalších objektech, například ji může sdílet spolu s domácnostmi. Novela také umožní vznik energetických společenství, tedy lokálních komunitních elektráren složených z obnovitelných zdrojů energie, například fotovoltaických panelů na střechách či pozemcích nebo větrné elektrárny za vesnicí,“ řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Nový Lískovec