Kdy se vyplatí vyhodit starý spotřebič a koupit nový? U chladniček skoro vždy, pozor ale na levné modely

Rozdíl ve spotřebě mezi starým a novým spotřebičem může být i v desítkách procent. Díky technologickému pokroku a tlakům na zvýšení energetické účinnosti jsou moderní chladničky, pračky nebo myčky podstatně energeticky účinnější.

Ondřej Novák

5. 11. 2022

Jak ale zjistíte v dalším díle seriálu o energetických úsporách, nejlevnější modely mohou disponovat velmi omezenou životností. A zároveň neplatí, že čím dražší spotřebič, tím úspornější.

Seriál: Jak uspořit energie?

Jak už jsme zmínili v minulých dílech seriálu, mezi největší domácí „energožrouty“ patří jednoznačně chladničky, myčky nebo sušičky. Zároveň je ale u těchto spotřebičů nejvyšší důraz na technologický vývoj a s tím související úspory. A zejména v posledních letech tak spotřeba bílé elektroniky klesala zásadním tempem a energetická účinnost dokonce i nabourává zvyky odvézt starý, avšak funkční spotřebič na chatu, aby dosloužil. Z hlediska spotřeby se totiž takový krok může velmi prodražit. Přesvědčit se o tom můžete například při porovnání výrobků v databázi projektu Úsporné spotřebiče.

Revoluce v chladničkách

Na začátku tisíciletí měla standardní rodinná chladnička s mrazákem spotřebu i kolem 600 kilowatthodin ročně. Ještě hlouběji v minulosti, v 80. letech, mohla roční spotřeba chladničky přesáhnout i jednu megawatthodinu. Taková spotřeba energie za „pouhé“ chlazení potravin v domácnosti je dnes už nepředstavitelná. Moderní chladničky napříč cenovými kategoriemi mají na energetických štítcích dnes udávanou spotřebu zhruba mezi 120 až 180 kilowatthodinami ročně.

„Výrobci začali používat nová chladící média, tedy plyny, které vytvářejí chladící proces. Dále začali lépe pracovat s prouděním vzduchu uvnitř prostoru chladničky. A zásadní jsou i nové izolační materiály, které výrobci dnes používají v plášti a na dveřích chladniček. Spolu s tím se ale mírně snižuje vnitřní objem chladniček, aby se udržel stávající vnější prostor, a více místa zabírá izolace,“ vysvětluje generální ředitel Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů Radek Hacaperka.

Spotřebu moderních chladniček pomáhá řídit i chytrá elektronika, která spolu s adaptivními kompresory řídí proces chlazení tak, aby byl co nejúčinnější. Samotný proces chlazení se tak za poslední desítky let příliš nezměnil, ale jeho jednotlivé prvky jsou mnohem účinnější. Podle Hacaperky se proto dnes jednoznačně vyplatí vyměnit starou chladničku za novou.

„Pokud má někdo dvacet, patnáct, možná i šest nebo sedm let starou chladničku, jednoznačně se výměna vyplatí. Je spousta domácností, které si drží chladničku dvacet a více let starou. Zcela běžné je, že z domácnosti se chladnička posune na chalupu a lidé se pak diví, že mají na chalupách najednou vysokou spotřebu. Občas je tam možné vidět opravdové historické skvosty,“ dodává.

Myčkám pomáhají chytré úsporné programy

Podobnou proměnou prošly i myčky nádobí, které navíc od přelomu tisíciletí pronikají do stále většího počtu domácností. Jejich výhodou je obecně nižší spotřeba vody oproti mytí nádobí ručně pod tekoucí vodou. A z dříve spíše luxusního vybavení domácnosti se tak stal další prostředek, jak ušetřit. V rámci úspor energií navíc moderní myčky spoléhají na řadu sofistikovaných funkcí, které pomáhají spotřebu elektřiny snížit.

„Výrobci opět spoří díky použití nových materiálů a technologií. Myčky dnes používají vodu na oplach několikrát. Mají zásobníky, ve kterých se ukládá voda, která ještě není tolik znečištěná, což kontrolují senzory, a následně se použije pro opětovný oplach. Je už jednou ohřátá, což sníží spotřebu energie i vody. A například při sušení výrobci posouvají práci s vnitřním prostorem výrobku tak, aby se nádobí usušilo co nejhospodárněji,“ vysvětluje Hacaperka.

Zvládněte zimu i bez ruského plynu. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu

O něco menších, byť stále patrných úspor se dnes daří dosahovat u rychlovarných konvic, kde prostor pro využití efektivnějších technologií není tak velký. Navíc kvůli chybějícímu konsenzu mezi výrobci a zákonodárci se nepodařilo štítkování u konvic zavést. Pro některé další skupiny – trouby, sporáky, odsavače par, ohřívače vody – se přeštítkování teprve připravuje.

„Jsou to výrobky, kterých se nové přeštítkování ještě netýká. Zákazník může porovnat pouze deklarovanou spotřebu na původních, ale stále platných štítcích. Ke zvýšení energetické účinnosti při vaření dnes zákazníci přecházejí například na používání indukčních desek, které pracují pouze po přiložení kovového nádobí. V troubách se zase zlepšil rozvod vzduchu,“ říká Hacaperka.

U praček pozor na detergenty

Podobně jako u chladniček došlo v posledních letech k technologické revoluci i v případě praček. Nové modely dokážou pracovat s výrazně nižší spotřebou vody. Poklesu spotřeby elektrické energie nahrává i fakt, že uživatelé si v posledních letech zvykli prát na nižší teploty. Podobným vývojem prošly i související sušičky prádla, které mají své opodstatnění třeba v menších bytech. U nich například výrobci začínají stále častěji používat tepelná čerpadla. A stejně jako u praček inženýři více sázejí na chytré programy.

„Díky technologickému vývoji jsou dnes dokonalejší elektromotory pohánějící buben praček. Hodně se pracuje také s programováním. Často se například pro máchání používá voda, která je už jednou ohřátá, přičemž právě ohřev vody je na praní energeticky nejnáročnější. A tlak na spotřebu elektrické energie a vody je obrovský. Postupně se tak velká část praček dostala do nejvyšší energetické třídy A+++ a i teď po přeštítkování už se nové výrobky opět posouvají do nejvyšší třídy A. Jednoznačně se pak zase vyplatí odevzdat do místa zpětného odběru starou neúspornou pračku a koupit novější,“ říká Hacaperka a zároveň upozorňuje, že u praček v souvislosti s tlakem na cenu došlo k zajímavému trendu, kdy v posledních desítkách let prodejní cena těchto spotřebičů takřka nerostla.

„V 80. letech například pračka stála šest nebo sedm tisíc. Průměrná mzda byla dva až dva a půl tisíce, takže pračka stála dvoj až trojnásobek průměrné měsíční mzdy. Dnes ale pračky v levnější kategorii stojí pořád stejně, tedy kolem šesti či sedmi tisíc, ale průměrná mzda je přes 30 tisíc,“ podotýká Hacaperka. Kromě samotné spotřeby bychom se tak měli bavit i o životnosti spotřebičů. Pokud dříve pračky provázely svého majitele podstatnou část života, dnes je z nich spíše spotřební zboží.

„Je to tak v pořádku, výrobci posouvají vývoj produktů i jejich výrobu na novou úroveň. Tlačí je k tomu konkurence i legislativa, která nutí výrobce ke zvyšování energetické účinnosti a snižování spotřeby vody. Evropská legislativa ale také zakazuje některé materiály, které se dřív v elektronice používaly, například olovo nebo cín. To jsou sice nebezpečné látky, ale měly svou nezastupitelnou roli v životnosti výrobků. Používaly se třeba v tištěných spojích nebo při pájení. Nyní jsou nahrazovány jinými materiály, které ale zase nemají tak dlouhou životnost,“ upozorňuje Hacaperka.

Nižší teplota praní pak také nutí uživatele používat výrazně silnější detergenty, které jsou škodlivější pro přírodu. Pouze cenové porovnání k výběru úsporného spotřebiče nevede. Uživatelé by měli při nákupu vždy posuzovat údaje o energetické náročnosti uvedené na štítcích.

Státní podpora nákupu úsporných spotřebičů v nedohlednu

„Podle jednoho sociologického průzkumu je energetický štítek druhým nejznámějším symbolem v rámci Evropské unie hned po euru. Pořád ale platí, že štítek, energetická třída, by měla být pouze prvním z impulzů, které spotřebitele povedou k výběru spotřebiče,“ říká Hacaperka. Dodává, že sdružení výrobců APPLiA CZ v létě komunikovalo s některými ministerstvy v souvislosti s energetickou krizí možnou podporu úsporných spotřebičů. A tím i motivaci obyvatel k výměně úsporných spotřebičů za ty méně úsporné. Zatím bezúspěšně.

Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?

„Dodali jsme studie, jaké výrobky se v poslední době prodávaly v kontextu toho, co by to znamenalo v rámci investic ze strany státu. To znamená třeba nějakou podporu formou cashbacku nebo změny DPH, zkrátka způsob, jak motivovat lidi, aby si koupili méně energeticky náročné spotřebiče,“ říká Hacaperka. Zákazník by podle něj mohl nový výrobek zakoupit, starý odevzdat do míst zpětného odběru, a pak by měl nárok na benefit ze strany státu.

„Doporučovali jsme toto zvýhodnění zejména pro pračky, myčky a chladničky, u kterých jsme vyčíslili možnou úsporu elektrické energie nejen pro spotřebitele, ale i pro stát, a to jak ve spotřebě, tak i v hodnotě. Navíc jsme deklarovali i dopad na snižování CO2,“ komentuje aktivitu Hacaperka a na závěr dodává: „Oproti starým spotřebičům by byla úspora energií při zavedení podpory ze strany státu jednoznačná. A v případě, že zákazníci nakoupí kvalitnější spotřebiče, které vydrží až deset let, tak by celkové úspory mohly dosáhnout i výše tisíců korun na jeden spotřebič. A to je v současné době pro stát i domácnosti zásadní.“

Autor: Ondřej Novák

Foto: Pixabay