Týden v OZE: Německo překročilo 60 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Maďarsko masivně sází na vítr

Obnovitelné zdroje pokrývají 61%

Obnovitelné zdroje pokryly v prvních třech čtvrtletích 2026 až 60,7% hrubé spotřeby elektřiny v Německu, což je meziročně o čtyři procentní body více a nový rekord navzdory mírnému růstu spotřeby. Výroba z obnovitelných zdrojů vzrostla o 8,7 % na 237,5 miliardy kWh, především díky větru na moři (+19,8 %), fotovoltaice (+13,9 %) a větru na souši (+9,1 %); výroba z vody a biomasy mírně klesla. BDEW a ZSW zároveň upozorňují, že pro další růst je nutné urychlit výstavbu distribučních sítí, zjednodušit povolení a zajistit rychlejší připojování nových zařízení.

Maďarsko posílí větrnou energii

Maďarská vláda Petra Magyara plánuje výrazný posun k obnovitelným zdrojům, aby snížila závislost na dovozu a snížila vysoké ceny elektřiny pro firmy. V srpnu vyhlásila výběrové řízení na 700 MW větrných turbín a do roku 2030 chce navýšit větrnou kapacitu na 4 GW, tedy více než desetinásobně; do roku 2040 počítá s více než 6 GW. Země importuje přes 80% svých palivových potřeb a suché léto navíc odhalilo zranitelnost její jediné jaderné elektrárny Paks, jejíž prodloužení životnosti zůstává vládou považováno za kritický projekt.

Přečtěte si: Česko v obnovitelných zdrojích zaostává. Další růst se neobejde bez baterií

EU posiluje rezervu ETS2

Rada EU formálně schválila cílenou novelu rezervy tržní stability pro emisní systém ETS2, který od roku 2028 pokryje vytápění budov, silniční dopravu a další sektory. Pravidla prodlužují platnost rezervy i po roce 2030, zdvojnásobují uvolnění povolenek z 20 na 40 milionů při překročení ceny 45 eur za tunu CO₂ (v cenách roku 2020) a přidávají dolní práh 260 milionů povolenek v oběhu, pod nímž se začnou uvolňovat další povolenky. Cílem je omezit volatilitu a zajistit předvídatelný start trhu, přičemž novela vstoupí v platnost 20 dnů po zveřejnění v Úředním věstníku EU.

Soláry v ČR překonaly loňský rok

České solární elektrárny vyrobily do 6. října 2026 přibližně 4,75 TWh elektřiny, čímž již překonaly celoroční výrobu za rok 2025 (4,71 TWh) a míří k překonání hranice 5 TWh. Meziroční růst výroby činí asi 11 %, tedy méně než loni, kdy fotovoltaika vyrobila o pětinu více než v roce 2024; výsledek ovlivňuje jak nově instalovaný výkon, tak počasí. Ve statistikách se zároveň výrazněji projevují nové velké solární elektrárny.

Aukce solárek s bateriemi stagnují

V německé zářijové inovativní aukci pro obnovitelné zdroje s krátkodobou akumulací uspělo 32 projektů o výkonu 480 MW, všechny šlo o fotovoltaiku s bateriemi; vážená průměrná cena klesla jen mírně na 51,4 EUR/MWh oproti 53,4 EUR/MWh v květnu. Ceny se pohybovaly mezi 45 a 54 EUR/MWh a na rozdíl od předchozích let, kdy mezi jednotlivými koly běžně klesaly zhruba o 15 %, letos spíše stagnují. Aukce vyžadovala, aby akumulace tvořila alespoň 25 % instalovaného výkonu a dokázala se plně vybít do dvou hodin.

Česko rekordně využívá odpad

Česká republika energeticky využila v roce 2025 téměř 1,38 milionu tun odpadu a alternativních paliv, což je meziročně o 1,4 % více; obsažená energie dosáhla 19,82 PJ, tedy historického maxima za celou statistickou řadu od roku 1989. Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) zpracovala 840 tisíc tun komunálního odpadu a vyrobila rekordních 281 GWh elektřiny, zatímco výroba tepla v nich mírně klesla. Rostoucí roli hraje i teplárenství, kde se díky modernizaci Teplárny Přerov výrazně rozšířilo využívání tuhých alternativních paliv; celkový vývoj tak ukazuje, že energetické využití odpadu už nespočívá jen v klasických spalovnách, ale postupně se mění jeho struktura i způsob využití.

Solární průmysl čelí přetížení

Globální trh s fotovoltaikou v roce 2025 poprvé po čtyřech letech zaznamenal pokles dodávek modulů o 6 % na 643 GW, přestože instalace dosáhly rekordních 664 GW; hlavním problémem zůstává přetížení výrobních kapacit, které vzrostly na 1 315 GW, tedy více než dvojnásobek skutečných dodávek, a stáhly průměrné využití kapacit na zhruba 49 %. Evropa navíc čelí oslabení vlastního průmyslu: instalace v EU klesly na 65,1 GW a domácí výroba modulů se snížila na 10,8 GW, takže cíl NZIA dosáhnout do roku 2030 30 GW výrobní kapacity v každém segmentu hodnotového řetězce zůstává vzdálený.

Tip: Teplárny Brno staví největší dobíjecí hub ve městě. Nabídne 350 kW i zázemí pro řidiče

Jižní Korea investuje 747 miliard

Jižní Korea představila plán energetické transformace a dekarbonizace K-GX v hodnotě 1 000 bilionů wonů (747 miliard dolarů) na období do roku 2035, který zahrnuje 200 bilionů wonů fiskálních výdajů, přes 790 bilionů wonů klimatického financování a 220 bilionů wonů soukromých investic. Vláda chce do roku 2030 dosáhnout 100 GW obnovitelné kapacity, do roku 2035 zvýšit podíl elektromobilů a vozů na vodík na více než 70 % nových prodejů a podpořit odvětví jako zelenou ocel, baterie, vodík a malé modulární reaktory. Strategie má zároveň urychlit dekarbonizaci pěti největších emitentů — ocelářství, petrochemie, rafinace, cementu a polovodičů — a vybudovat domácí dodavatelské řetězce pro klíčové čisté technologie.

Autorem tohoto týdenního přehledu pro Obnovitelně.cz je Adam Čermák, energetický analytik ze Svazu moderní energetiky. Úvodní foto: ChatGPT