Česko v obnovitelných zdrojích zaostává. Další růst se neobejde bez baterií

Evropa potřebuje zajistit dostatek dostupné a spolehlivé energie a zároveň snižovat svou závislost na fosilních palivech a dodávkách ze zahraničí. Jednou z cest je rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie. S jejich rostoucím podílem však zároveň nabývá na významu otázka, jak vyrobenou elektřinu efektivně a bezpečně ukládat, aby byla k dispozici právě ve chvíli, kdy je potřeba.

Lídry EU jsou Švédsko, Finsko a Dánsko

Evropská unie má pro využívání zelené energie do roku 2030 jasně stanovený cíl. Podíl OZE na spotřebované energii by měl dosáhnout minimálně 42,5 %.

Podle dat Eurostatu je tato meta v současnosti realitou pouze pro pět ekonomik EU. Drtivá většina členských států - celkem 19 - měla v roce 2024 podíl OZE pod 30 %. Přestože podíl zelené energie napříč Evropou postupně roste, bez dalších masivních investic do infrastruktury OZE se její další rozvoj neobejde 

Přečtěte si: Největší česká plovoucí fotovoltaická elektrárna bude pohánět elektrobusy

Nejvyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů má Švédsko, a to na úrovni 62,8 %. Ještě výraznější je jejich zastoupení v hrubé spotřebě elektřiny, kde dosahuje 88,1 %. Následuje Finsko s celkovým podílem 52,1 %, u elektřiny pak 54,3 %. Trojici „nejzelenějších“ zemí uzavírá Dánsko s podílem OZE na úrovni 46,5 %, přičemž u spotřeby elektřiny dosahuje podíl 79,7 %. Vyplývá to z nejnovějších údajů Eurostatu o využívání OZE za rok 2024 ve všech zemích EU.

V první desítce figurují a nadprůměrných podílů dosahují také země střední a východní Evropy (CEE region), jako například Lotyšsko, Estonsko, Litva, Chorvatsko nebo Rumunsko. Přestože mají podobnou transformační historii jako Česko a Slovensko, ve využívání obnovitelných zdrojů jsou dnes výrazně dál.

EU jako celek dosáhla v roce 2024 podílu OZE 25,2 %, v případě elektřiny 47,5 %. Na opačném konci žebříčku jsou Belgie a Lucembursko, kde podíl OZE v roce 2024 nepřesáhl 15 %.

V případě České republiky byl v roce 2024 vykázán podíl energie z OZE na úrovni 19,2 %. V evropském srovnání jde spíše o nižší hodnotu a také dlouhodobý vývoj ukazuje, že Česko v rozvoji obnovitelných zdrojů postupuje pomaleji. V letech 2019 až 2023 se jejich podíl pohyboval mezi 17,3 a 18,6 %.

Klíčovou roli hrají bateriová úložiště

Evropská energetika prochází zásadní proměnou, kterou urychluje nová geopolitická situace, tlak na dekarbonizaci a rostoucí poptávka po elektrické energii. 

„Spotřebu elektrické energie zvyšuje rozvoj elektromobility, datových center a cloudových služeb, využívání tepelných čerpadel, ale i pokračující elektrifikace průmyslu a výroba vodíku. Do roku 2050 se proto očekává až dvojnásobná poptávka po elektrické energii než je v současnosti. Pro Evropu je zároveň stále důležitější bezpečnost dodávek a energetická soběstačnost, tedy schopnost pokrýt rostoucí poptávku vlastní výrobou elektřiny,“ vysvětluje Robert Doucha, který vede Renewables podfond spolenosti WOOD & Company.

Součástí této transformace je pokračující odklon od uhlí a dalších fosilních paliv a rostoucí podíl OZE, především fotovoltaiky a větrné energie. Jejich rozvoji nahrávají klesající investiční a provozní náklady, relativně rychlá výstavba, státní podpora i rozvoj trhu s dlouhodobými smlouvami na dodávku elektřiny (PPA). Obnovitelné zdroje tak získávají v evropském energetickém mixu stále významnější místo.

Tip: Obce v Česku si vybraly cestu zpátky. Referenda o větrnících v područí dezinformátorů

Jejich rostoucí podíl však zároveň představuje novou výzvu pro stabilitu elektrizační soustavy. „Výroba elektřiny z větru a slunce závisí na počasí. Když nesvítí slunce nebo nefouká vítr, je potřeba zapojit jiné, často nákladnější zdroje. Naopak při přebytku výroby se mohou objevovat i záporné ceny elektřiny. Právě bateriová úložiště jsou dnes nejefektivnějším řešením, jak vyrovnávat rozdíly mezi nabídkou a poptávkou po elektřině. Pomáhají tak stabilizovat síť a vytvářejí prostor pro další rozvoj obnovitelných zdrojů. Bez baterií nemůžeme budovat více zdrojů obnovitelné energie,“ říká Robert Doucha.

Autor textu: Eva Sadovská, analytička WOOD & Company. Úvodní obrázek: ChatGPT