Plnit nebo neplnit zásobníky? Plyn v zimě nemusí chybět, ceny přesto mohou vystřelit

Evropa za poslední čtyři roky kompletně změnila své dodavatele zemního plynu. Po omezení odběru z Ruska vybudovala novou infrastrukturu pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG), snížila spotřebu a diverzifikovala obchodní partnery. Závislosti na dovozu se ale nezbavila. Evropský trh tak nadále zůstává citlivý na geopolitické konflikty, výkyvy světové poptávky nebo mimořádně chladné počasí.

Do letošní topné sezóny navíc Evropa vstupuje s výrazně méně naplněnými zásobníky než v předchozích letech. České zásobníky jsou začátkem října naplněné přibližně ze tří čtvrtin. Podle Blahoslava Němečka, provozního ředitele společnosti innogy Česká republika, nás však samotná čísla nemusí znervózňovat.

„Ještě není úplně důvod k obavám. Měli bychom se blížit k 90 procentům naplněnosti přibližně v období října až listopadu. Naše naplněnost kolem 75 procent tedy odpovídá potřebě České republiky,“ uvedl Němeček v podcastu Pod proudem.

Evropská spotřeba plynu totiž po energetické krizi klesla téměř o pětinu. Za pomalejším doplňováním zásob stojí navíc především ekonomika. Plyn pro následující zimu je na termínovém trhu levnější než plyn dostupný okamžitě. Obchodníkům se proto nevyplácí draze nakupovat a následně prodávat ze zásobníků se ztrátou.

V případě prudkého ochlazení může Evropa zvýšit dovoz LNG. Rizikem však zůstává konkurence s asijskými odběrateli i omezená přepravní kapacita mezi Německem a Českem. Právě její posílení považuje Němeček za jeden z důležitých úkolů pro českou energetickou bezpečnost.

„Dnes podléháme cenovým šokům globálního trhu, ale nejsme v situaci, kdy bychom se museli obávat, že nebudou molekuly. Plyn prostě bude, jenom bude dražší. Tenkrát to bylo o tom, že bez infrastruktury bychom plyn ani na kontinent nedostali,“ vysvětluje rozdíl oproti energetické krizi z roku 2022.

V dlouhodobém horizontu Němeček očekává návrat cen zemního plynu přibližně ke 30 eurům za MWh. Krátkodobě ale může trh prudce reagovat například na několikadenní mrazy, geopolitické napětí či omezení světových dodávek.

Domácí biometan může nahradit až čtvrtinu spotřeby plynu

Jednou z cest ke snížení dovozní závislosti je rozvoj domácí výroby biometanu. Podle ředitele CZ Biom Adama Moravce má Česká republika potenciál pokrýt zelenými plyny přibližně 20 až 25 procent současné spotřeby zemního plynu. Zásadní přitom není pouze množství vyrobeného plynu, ale také ekonomická hodnota jeho domácí produkce.

„V okamžiku, kdy peníze za biometan dáme do naší ekonomiky a nepošleme je ven proti proudu trubky, myslím si, že to udělá neuvěřitelná čísla. Peníze, které za biometan dáme, i když jsou větší než za zemní plyn, se účastní našeho koloběhu a způsobují velký multiplikační efekt u nás doma,“ zdůrazňuje Moravec.

Česká produkce biometanu zatím za tímto potenciálem výrazně zaostává. Zatímco v roce 2025 dosáhla přibližně 17 milionů metrů krychlových, letos by podle Moravce mohla vzrůst na zhruba 25 milionů. Do roku 2030 chce přitom Česko dosáhnout výroby přibližně 500 milionů metrů krychlových ročně.

Rozvoj mají nastartovat první aukce provozní podpory. V úvodním kole se soutěžila podpora pro 45 milionů metrů krychlových biometanu ročně, podle předběžných výsledků se však podařilo přidělit pouze zhruba 41 milionů. Němeček upozorňuje, že část úspěšných projektů se navíc nemusí podařit včas realizovat. Budoucí aukce by proto podle něj měly více zohledňovat připravenost investorů.

Moravec naopak varuje také před příliš rychlým rozjezdem podpory, po kterém by následovalo její náhlé ukončení. Dodavatelé technologií už nyní čelí vysoké evropské poptávce a nové projekty potřebují především předvídatelné podmínky.

• Tip: Týden v OZE: Státy žalují Trumpa za rušení větrných projektů, Německo láme cenový rekord

„Z biometanek, které dnes fungují, jsou jen dvě na podpoře. Ty ostatní jsou na trhu a vidíme, jak to s nimi cvičí. Trh dnes zatím nemá sílu, aby vynutil tvorbu dalších zdrojů, které bychom potřebovali,“ upozorňuje Moravec.

Pro investory je problémem především financování. Odběratelé jsou zatím ochotni uzavírat kontrakty obvykle jen na tři až pět let, což pro splácení nákladných technologií často nestačí. Vedle státních aukcí proto bude nutné vytvořit také dlouhodobou poptávku po obnovitelném plynu.

Jaké jsou výhody biometanu jako obnovitelného zdroje? A stihne Česko do roku 2030 více než zdvacetinásobit jeho produkci? Poslechněte si nový díl podcastu Pod proudem. Dostupný je také na Spotify a Apple Podcasts.

Úvodní foto: archiv Obnovitelně.cz