Šéf NOHO Energy: Kdo nechce větrníky, měl by říct, čím je nahradit

Na louce ve Vojtěchově si děti zkoušejí modely bagrů, několik návštěvníků čeká na virtuální realitu a další sledují vizualizace toho, jak by mohla obec využít peníze z plánovaných větrných elektráren.

Společnost NOHO Energy akci nazvala Energetický jarmark. Jeho smyslem bylo podle generálního ředitele firmy Tomáše Vrbického ukázat lidem projekt jinak než pomocí technických výkresů a tabulek. Reportáž z akce jsme přinesli zde. Ve druhé části se zaměřujeme na samotný projekt větrné elektrárny, která má vyrůst nedaleko obce.

Přečtěte si: Větrníky jako předvolební zbraň. Lokální odpor se mění v politickou kampaň

„Energetika je těžká a složitá i na vysvětlování. Proto jsme to tady dělali zážitkově,“ říká Vrbický. Lidé si podle něj mohou prostřednictvím modelů vyzkoušet stavbu větrné elektrárny, podívat se na budoucí turbíny ve virtuální realitě nebo si prohlédnout možnosti, jak by obec mohla naložit s finančními příspěvky od investora. Za hravou prezentací se ale skrývá projekt, který NOHO Energy připravuje už třetím rokem.

Pět turbín východně od obce

Projekt počítá s výstavbou pěti větrných elektráren na katastru Vojtěchova, všechny mají stát východně od obce. „Snažili jsme se dodržet všemožné podmínky, abychom to tady mohli s čistým svědomím postavit tak, aby to nikoho nerušilo,“ popisuje nám projektový manažer NOHO Energy Zbyněk Malý.

Jedním z parametrů je podle něj vzdálenost od domů. Nejbližší turbína má stát přibližně 850 metrů od nejbližší zástavby.

Projekt se začal rodit v roce 2023. Následovalo několik veřejných projednání a také anketa organizovaná obcí. Vrbický říká, že firma nechtěla přijít s hotovým projektem, ale nejdříve zjistit, zda o větrné elektrárny obec vůbec stojí. „Ptali jsme se, jestli ano, nebo ne, kolik větrných elektráren a tak dále,“ říká.

Referendum se ve Vojtěchově nekonalo. Podle Vrbického obec místo toho zvolila vlastní hlasování, při kterém měli být osloveni obyvatelé jednotlivých domácností. Podporu projektu tehdy podle zástupců NOHO Energy vyjádřilo přibližně 95 procent hlasujících. Firma následně s obcí uzavřela smlouvu.

Přípojka už povolení má, větrný park ještě ne

Samotné větrné elektrárny zatím stavební povolení nemají. „Momentálně se snažíme povolit větrný park, takže jsme ve finální fázi povolování,“ vysvětluje Malý.

Podle jeho slov už projekt prošel procesem posuzování vlivů na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí se projektem zabývalo opakovaně také kvůli podnětům přicházejícím z okolí Hlinska.

Jednu důležitou část infrastruktury už ale investor povolenou má. „Úspěšně jsme dostali stavební povolení na přípojku do Hlinecka a teď máme v procesu povolení větrného parku,“ říká Malý.

Právě připojení projektu se přitom v minulosti ukázalo jako jedna z citlivých částí záměru. Větrná elektrárna totiž není jen samotná turbína. Potřebuje také nové kabelové vedení, přístupové cesty a infrastrukturu umožňující vyrobenou elektřinu dostat do sítě.

Turbíny firma upravovala i kvůli netopýrům

Jednou z nejčastějších námitek proti výstavbě větrných elektráren bývají dopady na ptáky a netopýry. NOHO Energy proto podle Malého provádí biologické a ornitologické průzkumy i během povolování projektu. „Od začátku to kontrolujeme s biology a ornitology. Místní šetření běží dodnes,“ říká.

Poslední ornitologický průzkum podle něj proběhl v červnu a další byl naplánovaný na konec září. Právě výsledky biologického průzkumu podle Malého ovlivnily také technickou podobu projektu. U jedné z plánovaných turbín byl zaznamenán výskyt netopýra a projektanti následně upravili výšku elektrárny tak, aby se zvětšila vzdálenost mezi nejnižší polohou listu rotoru a zemí.

„Paradoxně jsme ty věže zvětšovali hlavně s ohledem na to, abychom se nedotkli místních živočichů,“ vysvětluje. V konečné podobě projektu má být nejnižší bod lopatky přibližně 60 metrů nad zemí.

Bez převodovky. Firma slibuje méně hluku i poruch

Od části větrných elektráren používaných v minulosti se má projekt lišit také použitou technologií. Turbíny mají být bezpřevodovkové. Pohyb rotoru je tedy přenášen přímo na generátor a odpadá klasická převodovka s ozubenými koly.

Podle Malého tím mizí jedna z mechanicky namáhaných částí větrné elektrárny. „Chybí tam takové to nejproblematičtější místo, což jsou ozubená kola. Za prvé jsou poruchová a za druhé bývají častým zdrojem hluku,“ říká.

Hluk je přitom jedním z témat, která se v souvislosti s projektem řeší. Malý tvrdí, že výraznější odpor firma nezaznamenává přímo ve Vojtěchově, ale především z širšího okolí Hlinska. Námitky se podle něj týkají hluku, projektové dokumentace i dopadů na přírodu.

Jeho hodnocení je ale pohledem investora. To, zda projekt skutečně splní příslušné hlukové, přírodní a další limity, je právě předmětem probíhajícího povolování.

Z větrníků se stalo politické téma

Také Vrbický říká, že atmosféra kolem větrné energetiky se od začátku přípravy projektu změnila. „Mrzí nás, že se z větrníků stává politické téma,“ říká. Podle něj se kolem projektů objevují i tvrzení, která mají „s pravdou hodně daleko“.

Odpůrcům zároveň vytýká, že často říkají, kterou technologii nechtějí, ale už méně mluví o tom, čím by měla být výroba elektřiny nahrazena. „Respektuju, že to tady každý mít nemusí. Ale bylo by fér říct, co navrhujete jako alternativu a jak to teda řešit. Elektřinu potřebujeme jako lidi i jako stát,“ říká Vrbický.

Tip: Horní Jiřetín, nejvíce postižená obec povrchovou těžbou, nedostane od Tykače ani korunu

Ve Vojtěchově je zatím situace oproti řadě jiných obcí, kde se o větrných elektrárnách vedou ostré spory a referenda, relativně klidná. Projekt má podle investora silnou podporu místních a obec s firmou už uzavřela smlouvu.

Rozhodující fáze ale teprve přichází. Příprava trvající od roku 2023 se přesouvá od jednání s veřejností, průzkumů a projektování k samotnému povolení pěti turbín. Teprve po jeho získání se může větrný park ve Vojtěchově posunout od vizualizací a virtuální reality ke skutečné stavbě.

Úvodní foto: NOHO Energy