Kudy poteče voda při další velké bouřce? Praha mapuje ulice ohrožené přívalovými povodněmi

Povodně v letech 1997, 2002 i 2024 opakovaně ukázaly, že velikost škod neurčuje jen množství vody. Rozhoduje také kvalita předpovědí, dostupnost dat a především to, jak rychle se podaří informace převést do konkrétních kroků. Podle meteorologa Michala Žáka například úspěšná předpověď povodní v roce 2024 nebyla náhodou, ale výsledkem dlouhodobého zlepšování modelů, většího množství dat a práce meteorologů.

Právě otázka, co dělat s daty dál, byla jedním z hlavních témat kulatého stolu společnosti Veolia v rámci Climate Week Prague. Vedle odborníků na vodohospodářství a umělou inteligenci se debaty účastnila také Tereza Líbová, vedoucí oddělení environmentálních projektů pražského magistrátu.

Praha chce vědět, kudy poteče voda

Praha po ničivých povodních v roce 2002 vybudovala systém mobilních protipovodňových bariér a dnes disponuje rozsáhlými daty i digitálním modelem terénu. Teď chce lépe reagovat také na přívalové deště, které mohou způsobit vážné problémy i daleko od Vltavy.

Podle Líbové magistrát připravuje studii proveditelnosti, která má vytipovat části metropole, kde má smysl vytvořit podrobné srážkoodtokové modely.

Přečtěte si: Z Mladé Boleslavi do Göteborgu. Muž, který rozjel elektrickou Škodu, má řídit Volvo

Ty by neměly pouze ukázat, že určitému náměstí nebo ulici hrozí zaplavení. Model má pracovat s konkrétním sklonem terénu, překážkami a okolní zástavbou a určit, kudy se voda při extrémní srážce skutečně vydá.

V praxi by tak město mohlo předem vědět například to, kterou ulici je možné využít jako bezpečný odtokový koridor nebo do jakého prostoru lze vodu nasměrovat a zadržet.

Právě přívalové srážky jsou přitom odlišným problémem než klasická říční povodeň. Voda může během krátké doby zaplavit podjezdy, sklepy, náměstí či kritickou infrastrukturu i v místech, kde lidé povodňové riziko běžně nevnímají.

Praha zároveň v posledních pěti letech vložila 605 milionů korun do projektů modrozelené infrastruktury městských částí.

Systém už pomáhal při povodních

Část podobných řešení už přitom v Česku funguje. Veolia vyvinula pro Středočeské vodárny Protipovodňový informační systém, který se prakticky využil během povodní v roce 2024. Systém propojuje předpověď vývoje hladiny s databází ohrožených objektů, dostupného vybavení a konkrétních postupů.

Dispečer tak může rychle zjistit, které zařízení je ohrožené, co je možné včas demontovat nebo kam vyslat pracovníky. Připravené postupy lze navíc vytisknout, takže zůstávají použitelné i v případě výpadku elektřiny či informačních systémů.

Veolia nyní systém zavádí také ve své energetické divizi v Moravskoslezském kraji a hledá samosprávu pro další pilotní projekt. V budoucnu by podobný nástroj mohl zahrnovat nejen technickou infrastrukturu, ale například i školy, úřady nebo domovy seniorů a pomáhat rozhodnout, kam při krizové situaci nasměrovat pomoc jako první.

Digitální dvojče celé Prahy

Ještě dál by mohl jít koncept takzvaného digitálního dvojčete. Jde o detailní virtuální model města, který propojuje velké množství dat a umožňuje simulovat různé scénáře ještě předtím, než skutečně nastanou. Praha o takovém systému podle magistrátu zatím pouze uvažuje.

V zahraničí už ale podobné nástroje existují. Singapur má digitální model celého městského státu, který využívá při plánování dopravy, hospodaření s vodou a odpady nebo nové výstavby. Při povodni lze například simulovat, které ulice budou zaplavené nebo zda kanalizace očekávané množství vody zvládne.

Umělá inteligence může možnosti podobných systémů ještě rozšířit. Google například v některých částech Spojených států využívá data a AI k předpovídání záplav s několikadenním předstihem.

Aghion: AI může spotřebu energie i snižovat

Širší pohled na roli technologií přidal francouzský ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Philippe Aghion. Podle něj je chybou dívat se na umělou inteligenci pouze jako na nového velkého spotřebitele elektřiny. Technologie podle něj může zároveň výrazně zvýšit efektivitu hospodaření s energií a dalšími zdroji.

Jako příklad uvedl systémy řízení provzdušňování při čištění vody. AI dokáže přesněji určit, kdy zařízení skutečně musí pracovat, a podle Aghiona tak může v konkrétním případě ušetřit několikanásobně více energie, než sama spotřebuje.

Samotná technologie ale podle něj nestačí. „Jde o technologie a o instituce. Právě kombinace technologií a institucí rozhoduje o tom, zda budeme AI používat správně, nebo špatně,“ řekl.

Aghion přitom spojuje schopnost Evropy reagovat na klimatickou změnu s širším problémem její ekonomiky. Podle něj Evropa často reaguje teprve poté, co krize nastane, místo aby se na ni připravovala předem. Za jednu z příčin považuje přílišnou regulaci a slabší schopnost podporovat průlomové inovace.

Tip: Stát spouští bezúročné úvěry na renovace. Odborníci upozorňují na zásadní slabinu

Česká republika podle něj může při další transformaci čerpat i ze zkušenosti 90. let. Nestačí však pouze liberalizace nebo cena uhlíku. Aghion prosazuje také aktivní průmyslovou politiku, která by podporovala vývoj čistších technologií, nových energetických zdrojů nebo adaptačních řešení.

Právě kombinace přesnějších dat, lepších modelů a praktických adaptačních opatření tak může rozhodovat o tom, zda budou města při příští povodni pouze reagovat na vzniklé škody, nebo budou mít několik kroků připravených dopředu.

Úvodní foto: Veolia