Plyn je nejdražší za čtyři roky. Kdo může pocítit růst cen jako první

Evropa vstupuje do podzimu s nepříjemnou kombinací několika faktorů. Zásobníky plynu nejsou naplněné tak jako v předchozích letech, dodávky z Blízkého východu narušuje pokračující konflikt a země nyní potřebují před zimou další plyn nakupovat.

Výsledkem je prudký růst cen. Prosincový kontrakt evropského plynu se podle agentury Reuters dostal nad 83 eur za megawatthodinu. Ještě před několika měsíci počítala Evropská centrální banka ve svém základním scénáři s cenou kolem 60 eur a dokonce její nepříznivý scénář předpokládal 77 eur za megawatthodinu. Současný trh už překonal i tuto hranici.

Přečtěte si: Nekompromisní data: bez obnovitelných zdrojů v Česku levnější elektřina nebude

Napětí je vidět také přímo na českém trhu. Index vnitrodenního trhu OTE se 9. září dostal téměř na 80 eur za megawatthodinu. OTE zároveň kvůli vývoji cen zvýšil od 11. září svou parametrickou cenu plynu z původních 1856 na 2133 korun za megawatthodinu. Jde o technický parametr používaný pro finanční zajištění obchodníků, nikoli o cenu, kterou automaticky zaplatí domácnost, dobře ale ilustruje rychlost současného zdražení.

Účet domácnosti nezdraží ze dne na den

Růst velkoobchodní ceny ale neznamená, že české domácnosti od příštího měsíce automaticky zaplatí dvojnásobek.

Dodavatelé nakupují plyn různými způsoby a často s velkým předstihem. Zákazníci navíc mají rozdílné smlouvy. Část má cenu zafixovanou na jeden až několik let, další mají smlouvy na dobu neurčitou a menší skupina využívá produkty přímo navázané na krátkodobý trh.

Právě proto může trvat měsíce, než se prudký cenový pohyb na burze plně projeví v maloobchodních cenících. Energetický regulační úřad upozorňuje, že u smlouvy s pevně stanovenou cenou dodavatel během fixace cenu komodity jednostranně zvýšit nemůže. Jiná situace nastává u smluv na dobu neurčitou. Tam může obchodník cenu změnit, musí ale zákazníka předem informovat a spotřebitel má za stanovených podmínek možnost smlouvu ukončit.

Problém tak může nejdříve dopadnout především na domácnosti, kterým v následujících měsících končí výhodná fixace.

Levné nabídky mohou postupně mizet

Ještě na začátku letošního roku šel vývoj opačným směrem. Dodavatelé nabízeli nové fixace za ceny výrazně nižší než v předchozích letech. Například ČEZ v lednu zlevnil tříletou fixaci komodity na 876 korun za megawatthodinu bez DPH. E.ON na jaře nabízel nový dlouhodobý produkt s cenou 1330 korun za megawatthodinu v dalších letech fixace.

Takové ceny ale vycházely z plynu nakoupeného v úplně jiné situaci na velkoobchodním trhu. ERÚ proto upozorňuje, že jeho indikativní ceny mohou změny na burze předbíhat. Ceníky obchodníků totiž reagují se zpožděním. Pokud se krátkodobé zdražení změní v dlouhodobější trend, mohou následovat také dražší nabídky pro konečné zákazníky.

Pro domácnost tak může být mnohem důležitější otázkou než dnešní spotová cena to, kdy jí končí smlouva a za jakých podmínek se automaticky prodlužuje.

Proč je plyn opět tak drahý

Za současným zdražením nestojí jeden faktor. Velkou roli hraje konflikt na Blízkém východě. Omezení přepravy LNG přes Hormuzský průliv zasáhlo dodávky z Kataru a Spojených arabských emirátů, které patří mezi klíčové světové exportéry zkapalněného plynu. Podle společnosti Shell vypadlo z trhu v letošním roce přibližně 36 milionů tun LNG.

Evropa tak o dostupné dodávky stále více soutěží s Asií. Situaci zhoršuje i stav evropských zásobníků. Některé státy přes léto s nákupy vyčkávaly v očekávání, že konflikt skončí a ceny klesnou. To se nestalo a před zimou nyní potřebují zásoby doplnit za výrazně dražší ceny. Reuters uvádí, že právě kombinace nízkých zásob a geopolitických problémů dostala evropský plyn nejvýše od konce roku 2022.

Další krátkodobý tlak přidal tento týden například rozsáhlý protest zaměstnanců francouzského energetického sektoru, kvůli kterému výrazně omezil výkon LNG terminál v Dunkerque.

Největším rizikem bude studená zima

Další vývoj bude do značné míry záležet na počasí. Mírná zima by evropskou spotřebu plynu omezila a trh by mohl napětí zvládnout bez dalšího dramatického růstu. Dlouhé období silných mrazů by naopak znamenalo rychlejší čerpání zásobníků právě ve chvíli, kdy je Evropa naplnila méně než v minulých letech.

Plyn navíc neslouží pouze k vytápění. Používají ho elektrárny, průmysl i výroba hnojiv. Vysoká cena tak může nepřímo zvyšovat také ceny elektřiny a dalších výrobků.

Vývoje si už všímá Evropská centrální banka. Její představitelé upozorňují, že dražší plyn a elektřina mohou znovu posílit inflaci. Prosincové ceny plynu jsou nyní dokonce nad úrovní, se kterou ECB počítala ve svém nepříznivém ekonomickém scénáři.

Co může udělat spotřebitel

Domácnosti, které mají stále výhodnou pevnou cenu, nemají důvod kvůli současnému vývoji panikařit a smlouvu předčasně měnit. Situaci by ale měli sledovat lidé, kterým fixace končí během letošního podzimu nebo zimy.

ERÚ doporučuje porovnávat nabídky pomocí svého srovnávače a indikativního pásma cen. Zároveň upozorňuje na automatické prolongace: smlouva na dobu určitou se může prodloužit a cena pro nové období se přitom změnit.

K ceně samotného plynu je navíc nutné přičíst regulovanou část účtu. Ta už letos domácnostem v průměru vzrostla o 4,7 procenta, především kvůli investicím do sítí a nízkému množství plynu, které se přes ně přepravuje.

Tip: Dunaj vysychá a energetika začíná mít problémy. Slovensko přitom dál vytrvale blokuje větrníky

Pro domácnost vytápějící plynem tak může být rozdíl mezi dobrou a nevýhodnou nabídkou značný. Při roční spotřebě například 15 MWh znamená rozdíl pouhých tisíc korun za jednu megawatthodinu 15 tisíc korun ročně jen v ceně komodity.

Současná situace proto zatím není návratem cenové krize roku 2022. Je ale prvním vážným varováním po několika letech postupného zlevňování. Pokud se plyn nad hranicí 80 eur za megawatthodinu udrží i během podzimu, tlak se dříve či později začne přesouvat z burzy také do účtů českých domácností.

Úvodní foto: Pixnio/Volná licence