Dvojí účet pro Česko: drahá energie i potraviny kvůli klimatu a fosilní závislosti

Cena ropy Brent se během minulého týdne vrátila nad hranici 100 dolarů za barel a evropský plyn se obchodoval kolem 80 eur za megawatthodinu. A reakce přišla prakticky okamžitě. Evropská centrální banka 10. září zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,5 procenta.

Důvod? Především obava, že nový energetický šok nebude jen krátkodobým zdražením benzinu nebo plynu, ale začne postupně prosakovat do celé ekonomiky.

Evropská centrální banka nyní očekává, že průměrná inflace v eurozóně dosáhne letos 3 procent. Pro rok 2027 navíc zvýšila svůj inflační výhled z 2,3 na 2,5 procenta. Sama centrální banka upozorňuje, že dražší energie se postupně propisuje nejen do účtů domácností, ale také do cen potravin, zboží a služeb.

Je to mechanismus, který Evropa dobře poznala už po roce 2021. Energie totiž není jen jednou položkou spotřebního koše. Je vstupem téměř do všeho.

Dražší plyn znamená vyšší náklady chemického průmyslu a výrobců hnojiv. Vyšší cena ropy zdražuje naftu, dopravu a logistiku. Dražší elektřina se promítá do produkce od oceláren přes pekárny až po datová centra. Firmy část zvýšených nákladů absorbují ve svých maržích, část ale nakonec přenesou na zákazníky.

Přečtěte si: Skrytý účet pálení uhlí a ropy na našem zdraví. Proč může přechod k čistým technologiím vydělat násobně víc, než stojí

Podle komentáře České národní banky zveřejněného 10. září vzrostla česká meziroční inflace v srpnu na 1,9 procenta, oproti 1,7 procenta v červenci. Hlavním důvodem byly právě pohonné hmoty. Jejich ceny během jednoho měsíce vzrostly o více než 7 procent a meziročně byly vyšší dokonce o 26 procent. Samotné zdražení benzinu a nafty přidalo k české inflaci téměř 0,3 procentního bodu. Cena nafty se podle ČNB dostala na čtyřleté maximum.

Ještě výraznější je pohled několik měsíců zpět. V březnu a dubnu ceny pohonných hmot v Česku během pouhých dvou měsíců kumulativně vyskočily téměř o 30 procent. Inflace se během stejného období zvýšila z únorových 1,4 procenta na dubnových 2,5 procenta a ČNB velkou část tohoto nárůstu přímo spojila s dopady konfliktu na Blízkém východě a růstem cen paliv.

Fosilní volatilita se vrací

Ještě 9. září se ropa Brent dostala nad 100 dolarů za barel, poprvé od července. O den později se její cena během obchodování vyšplhala ještě výše. Evropský plyn TTF se mezitím pohyboval kolem 80 eur za megawatthodinu. Příčina tentokrát neleží v Evropě. Je jí především konflikt na Blízkém východě a rostoucí nejistota kolem dodávek ropy a LNG.

Pro evropskou ekonomiku je ale podstatné něco jiného: účet za tuto geopolitickou nejistotu platí Evropa bez ohledu na to, kde konflikt vznikl. Dovoz fosilních paliv totiž znamená import jejich cenové volatility. Evropa nemůže ovlivnit válku v Perském zálivu, cenu barelu na světovém trhu ani to, zda budou hlavní námořní trasy fungovat bez omezení. Přesto se změna těchto faktorů během několika týdnů může promítnout do evropské inflace, úrokových sazeb, hypoték nebo nákladů firem.

To je také důvod, proč by debata o domácích obnovitelných zdrojích neměla být vedena pouze jako debata o klimatu. Je to stále více také debata o cenové stabilitě a ekonomické bezpečnosti.

Každá megawatthodina elektřiny vyrobená z domácího větru nebo slunce sice sama o sobě neizoluje Evropu od světových cen energií, ale snižuje množství fosilních paliv, která musí ekonomika nakupovat na volatilním globálním trhu.

Přichází ale ještě druhý inflační tlak

Současně s energetickou krizí se stále zřetelněji objevuje ještě jeden faktor: klimatická změna.

Právě 10. září upozornil náměstek guvernéra maďarské centrální banky Zoltán Kurali, že klimatické změny už mohou být natolik významné pro vývoj cen, že je banka zvažuje zahrnout přímo do scénářů své měnové politiky. Není to akademická debata. Maďarsko letos zažilo mimořádně suché a horké léto. Výsledkem je nedostatek vody a tlak na výnosy kukuřice a dalších plodin.

Podle maďarské centrální banky mohou podobné výkyvy vytvářet další tlak na inflaci a předchozí období klesajících cen potravin se nemusí opakovat.

Ve studii Dopad vybraných dlouhodobých klimatických scénářů na českou ekonomiku dochází ČNB k závěru, že klimatické scénáře mají pro dopad i na českou ekonomiku. Jde o kombinaci slabší ekonomické aktivity a současně vyšší inflace. Rozsah dopadu závisí na konkrétním scénáři a načasování klimatické politiky, základní ekonomická vazba je ale zřejmá: fyzické klimatické škody i způsob transformace mohou ovlivňovat výrobu, náklady firem a cenovou hladinu.

Česko je součástí evropského trhu se zemědělskými komoditami. Sucho v Maďarsku, vedra v jižní Evropě nebo slabší úroda v jiné části kontinentu proto nemusí zdražit pouze potraviny v postižené zemi. Přes evropský obchod a ceny komodit se dopad může dostat i do českých obchodů.

Změna klimatu tak začíná mít podobný ekonomický efekt jako závislost na fosilních palivech: náklady vznikající mimo běžné rozhodování české domácnosti se nakonec objeví v její peněžence.

Nejde přitom o jednu zemi. Světový index cen potravin FAO se letos znovu dostal pod tlak. Extrémní horko a sucho zasahují produkci obilovin, kukuřice, cukrové řepy i živočišnou výrobu. K tomu se přidávají geopolitické problémy, omezení obchodu a vyšší náklady na energie a hnojiva.

Vzniká tak další řetězec podobný tomu energetickému. Extrémní sucho znamená nižší úrodu. Nižší úroda vytváří tlak na ceny zemědělských komodit. Dražší krmivo zdražuje živočišnou výrobu. Vedra zároveň zvyšují spotřebu elektřiny na chlazení, zatěžují sítě a mohou komplikovat výrobu některých elektráren. Klimatický šok se tak nakonec objeví na stejném místě jako šok energetický: ve spotřebitelských cenách.

Energie a klima už nejsou dvě oddělená témata

Evropa se může dostávat do situace, kdy domácnosti i firmy současně platí za dva typy rizika: volatilitu dovážené ropy a plynu a ekonomické dopady stále častějších klimatických extrémů.

A právě tady vzniká důležitý paradox evropské debaty. Investice do čisté energetiky jsou někdy kritizovány jako náklad, který si Evropa ve chvíli nízkého růstu nemůže dovolit. Jenže současný vývoj ukazuje, že velmi drahé může být především pokračování vysoké závislosti na fosilních palivech a současně rostoucí účet za klimatické škody.

Náklady se navíc neskrývají pouze na faktuře za elektřinu nebo účtence z benzínky. Projeví se ve vyšších cenách potravin, dražší dopravě, slabší kupní síle domácností a vyšších výrobních nákladech firem. A nakonec také ve vyšších úrokových sazbách. Pokud totiž energetické a klimatické šoky drží inflaci vysoko, centrální banky musí tuto skutečnost zohlednit při nastavování měnové politiky.

Domácí energie jako ekonomická pojistka

Z tohoto pohledu dostává rozvoj domácích obnovitelných zdrojů další význam. Fotovoltaika nebo větrná elektrárna samozřejmě neochrání Česko před každým růstem světové ceny ropy ani před každým obdobím sucha. Mohou ale snižovat množství fosilních paliv, které Evropa potřebuje nakupovat na světových trzích, a tím i část ekonomiky vystavenou geopolitickým cenovým šokům.

Tip: Nekompromisní data: bez obnovitelných zdrojů v Česku levnější elektřina nebude

Stejně důležitá je energetická účinnost, elektrifikace dopravy a vytápění, silnější sítě a akumulace. Čím více domácích zdrojů energie dokáže Evropa využít, tím menší část její ekonomické stability bude záviset na tom, co se právě děje na světových trzích s ropou a plynem.

Současně platí, že rychlé snižování emisí nemůže odstranit klimatické dopady, které už dnes pozorujeme. Může ale omezit jejich další zesilování. Debatu o moderní energetice proto není přesné redukovat na otázku, kolik stojí samotná transformace.

Důležitá otázka zní: kolik nás bude stát, pokud zůstane česká ekonomika silně závislá na dovážených fosilních palivech a zároveň porostou hospodářské škody způsobené změnou klimatu?

První část odpovědi už letos vidíme v cenách potravin a zboží, na účtech za energie a nakonec i v úrocích hypoték a podnikových úvěrů.

Autor textu: Martin Sedlák. Autor působí ve Svazu moderní energetiky a Alianci pro energetickou soběstačnost (ta je spoluvlastníkem portálu Obnovitelně.cz). Úvodní obrázek: ChatGPT