Čína překlopila energetické dějiny. Soláry už výkonem překonaly uhlí

Ještě před několika lety by podobná zpráva zněla téměř neuvěřitelně. Čína, která je dlouhodobě největším spotřebitelem uhlí na světě, má nyní více instalovaného výkonu ve fotovoltaice než v uhelných elektrárnách.

Podle čínského Národního energetického úřadu dosáhla instalovaná kapacita solárních elektráren na konci letošního července přibližně 1 286 gigawattů, zatímco uhelné zdroje měly 1 285 gigawattů. Fotovoltaika tím uhlí poprvé těsně překonala a stala se největším jednotlivým zdrojem podle instalovaného výkonu.

Některá čínská data uvádějí solární kapacitu po zaokrouhlení kolem 1 288 GW. Rozdíl proti uhlí je každopádně zatím velmi malý, význam tohoto okamžiku je ale především symbolický.

Soláry už tvoří téměř třetinu čínské elektrárenské kapacity

Fotovoltaika se na celkové instalované kapacitě čínské energetiky podílí přibližně třetinou. Z celkových zhruba 1,286 TW připadá podle Enerdata kolem 704 GW na velké solární parky a zhruba 582 GW na distribuovanou fotovoltaiku – tedy zejména elektrárny na střechách a menší projekty.

Rozvoj solární energetiky v Číně má přitom za sebou několik mimořádně rychlých let. Už v roce 2025 společná kapacita solárních a větrných elektráren překonala výkon uhelných zdrojů. Nyní se nad uhlí dostala samotná fotovoltaika.

Přečtěte si: Firmy rekordně investují do vlastních fotovoltaických elektráren. I bez dotací

Čínská solární výroba mezi lednem a červencem dosáhla zhruba 802 TWh, což bylo meziročně o 15,5 procenta více. Solární elektrárny pokryly přibližně 13 procent čínské spotřeby elektřiny.

Výkon ale není totéž co skutečná výroba

Samotné překonání uhlí je potřeba číst s určitou rezervou. Gigawatt solární elektrárny totiž nevyrobí stejné množství elektřiny jako gigawatt uhelného zdroje, který může běžet prakticky nepřetržitě.

Uhlí proto v čínské výrobě elektřiny zůstává dominantní. V první polovině letošního roku pocházelo z uhelných zdrojů přibližně 49,7 procenta elektřiny. Přesto jde o další důležitý milník – podíl uhlí podle dostupných dat poprvé klesl pod polovinu.

Vítr a solární elektrárny dohromady naopak pokryly přibližně 24,6 procenta výroby.

Pro další snižování závislosti na uhlí tak nebude rozhodující pouze počet postavených panelů a větrných turbín. Čína musí současně masivně investovat do elektrických sítí, baterií, flexibility a propojení oblastí s vysokou výrobou s velkými centry spotřeby.

Právě schopnost skutečně využít vyrobenou obnovitelnou elektřinu představuje jednu z největších slabin současného čínského boomu.

Čína musí vyřešit přetížené sítě

V některých regionech země vzniká solární a větrná kapacita rychleji, než ji dokáže síť využít. Výsledkem je omezování výroby v situacích, kdy elektrárny vyrábějí více energie, než lze v daném okamžiku přenést nebo spotřebovat.

Peking proto plánuje masivní investice do nové podoby energetické soustavy. V období let 2026 až 2030 mají investice do modernizace sítí překročit pět bilionů jüanů, tedy přibližně 744 miliard dolarů. Součástí plánů jsou také systémy kombinující solární energetiku s akumulací, solárně-termální projekty nebo výroba vodíku z elektřiny z fotovoltaiky.

Čínská energetická transformace se tak postupně přesouvá z fáze „postavit co nejvíce výkonu“ do složitější fáze, kdy bude nutné zajistit, aby se obrovské množství obnovitelné elektřiny dokázalo skutečně dostat ke spotřebitelům.

Tempo růstu solárů už není tak zběsilé

Dalším zajímavým posunem je letošní zpomalení výstavby nových fotovoltaických elektráren.

Jedním z důvodů je změna podpory. Čína postupně ustupuje od administrativně stanovených výkupních podmínek a nové projekty jsou více vystavené tržním cenám elektřiny. To snížilo motivaci developerů instalovat nové elektrárny stejným tempem jako v předchozích letech.

Ani zpomalení však nemění rozsah čínské transformace. Země dnes provozuje více než 1,2 terawattu fotovoltaiky a její solární kapacita je řádově vyšší než celý elektrárenský výkon většiny světových ekonomik.

Proměna se začíná projevovat i na emisích

Vývoj v elektroenergetice navíc není jedinou změnou. Podle analýzy Centre for Research on Energy and Clean Air klesly čínské emise oxidu uhličitého ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně přibližně o jedno procento. Tentokrát ale nebyl hlavním důvodem pokles využívání uhlí, nýbrž nižší spotřeba ropy.

Tip: Evropa rozjíždí větrný boom. Za půl roku přidala výkon odpovídající několika Temelínům

Spotřeba ropy se meziročně snížila přibližně o devět procent. Významnou roli v tom sehrála rychlá elektrifikace dopravy, včetně nákladních vozidel, ale také elektrifikace některých stavebních a průmyslových strojů.

Čína tak zůstává zemí plnou energetických paradoxů. Stále provozuje obrovskou flotilu uhelných elektráren a nové bloky dál vznikají. Současně ale staví solární a větrné zdroje tempem, kterému se žádná jiná země nepřibližuje.

Překonání uhlí ve výkonu proto ještě neznamená konec fosilní éry. Ukazuje ale, jak rychle se mění energetický systém země, která byla po desetiletí prakticky synonymem pro spalování uhlí.

Úvodní foto: ChatGPT