
Evropa rozjíždí větrný boom. Za půl roku přidala výkon odpovídající několika Temelínům
Evropa v první polovině roku 2026 připojila 8,8 GW nového větrného výkonu, téměř o třetinu více než ve stejném období loni.



Ondřej Hudec
2. 9. 2026
Evropská větrná energetika letos zrychluje. V období od ledna do června přibylo podle WindEurope v Evropě celkem 8,8 GW nového výkonu, což je meziročně téměř o třetinu více. Do evropského součtu WindEurope zahrnuje Evropskou unii i dalších 13 zemí, například Velkou Británii, Turecko nebo Ukrajinu.
Největším tahounem bylo Německo, které samo instalovalo 39 procent veškerého nového výkonu na kontinentu. Celková větrná kapacita v Evropě tak na konci června dosáhla přibližně 311 GW.
Offshore letos výrazně zrychlil
Výrazný růst zaznamenaly také větrné elektrárny na moři. V první polovině roku bylo připojeno 2,1 GW offshore výkonu, tedy přibližně trojnásobek oproti stejnému období loňského roku.
Právě offshore sektor je pro další rozvoj evropské větrné energetiky stále důležitější. Velké mořské parky umožňují instalovat turbíny s vyšším výkonem a využívat stabilnější větrné podmínky než na pevnině. Jejich rozvoj je ale zároveň technologicky i finančně náročnější a silně závisí na kapacitě přenosových sítí a rychlosti povolovacích procesů.
Přečtěte si: Spadl starý větrník, ne moderní turbína. Co havárie v Potštátu skutečně znamená
Evropská větrná kapacita se za posledních deset let zhruba zdvojnásobila. Současně se mění i celý energetický mix. V roce 2025 vyrobily vítr a solární elektrárny v Evropské unii poprvé více elektřiny než fosilní zdroje dohromady.
Další růst nebude automatický
WindEurope ale upozorňuje, že letošní zrychlení samo o sobě nezaručuje pokračování trendu. Rozhodující budou zejména politická a regulatorní rozhodnutí v následujících měsících.
„Vládní rozhodnutí o povolování, aukcích, sítích a elektrifikaci v příštích měsících rozhodnou o tom, zda se podaří toto tempo udržet,“ uvedla šéfka WindEurope Tinne Van der Straeten.
Právě pomalé povolovací procesy, nedostatečná kapacita sítí a nejistota kolem některých aukcí patří v řadě evropských zemí mezi hlavní překážky další výstavby.
Tip: Dovoz ojetých elektroaut láme rekordy, i tak Česko za zbytkem Evropy zaostává
To je relevantní i pro Česko, kde rozvoj větrných elektráren dlouhodobě zaostává za většinou Evropy. Zatímco některé státy dnes staví gigawatty nového výkonu ročně, český růst se stále počítá spíše v desítkách megawattů.
Evropská čísla za první polovinu letošního roku tak ukazují, že vítr rozhodně neztrácí tempo. Další fáze růstu ale nebude záviset jen na samotné technologii a ochotě investorů, ale především na tom, zda státy dokážou zjednodušit pravidla, rozšířit sítě a vytvořit dostatečně stabilní podmínky pro nové projekty.
Úvodní foto: ChatGPT