Dunaj vysychá a energetika začíná mít problémy. Slovensko přitom dál vytrvale blokuje větrníky

Letošní léto znovu ukazuje, jak silně může změna klimatu zasáhnout evropskou energetiku. Dunaj se v některých částech svého toku dostal na mimořádně nízké hodnoty a situace se propsala nejen do dopravy nebo ekosystémů, ale také do výroby elektřiny.

Problém není pouze slovenský. Evropské středisko pro sledování sucha v polovině srpna označovalo velkou část povodí Dunaje, včetně Slovenska, Rakouska, Maďarska, Česka, Rumunska a dalších zemí, za oblasti zasažené vážným suchem.

Méně vody znamená méně elektřiny

Nízké průtoky se bezprostředně promítají do výkonu průtočných vodních elektráren. U nich je množství vyrobené elektřiny přímo závislé na množství vody, které řekou protéká.

Dopady jsou už letos velmi dobře vidět například v Rakousku. Tamní společnost Verbund uvedla, že výroba z vodních elektráren byla v první polovině roku 2026 o 32 procent nižší než dlouhodobý průměr. Průtok Dunaje u elektrárny Greifenstein se v době největšího sucha propadl z obvyklých zhruba 2000 metrů krychlových za sekundu na přibližně 700.

Přečtěte si: Náročná zima: Zásobníky plynu jsou plné jen ze 70 procent

Na Slovensku je nejvýznamnějším příkladem vodní dílo Gabčíkovo, které pokrývá kolem osmi procent domácí spotřeby elektřiny. I tam letos voda výrazně klesla.

Energetická analytička Lucia Liptáková upozornila, že už minulý rok byla výroba slovenských průtočných vodních elektráren historicky nízká a letošní sucho může bilanci znovu výrazně zhoršit.

Problém navíc nevytváří jen nedostatek letních srážek. Stále důležitější je i množství sněhu v Alpách a dalších horských oblastech. Pokud ho v zimě napadne málo, na jaře a v létě chybí voda z postupného tání.

Sucho komplikuje i provoz jaderných elektráren

Nedostatek vody přitom neohrožuje jen hydroenergetiku. Velké tepelné a jaderné elektrárny potřebují obrovské množství vody pro chlazení. Když hladiny řek příliš klesnou nebo se voda výrazně ohřeje, může být nutné výkon bloků omezit.

To letos nastalo v Maďarsku. Jaderná elektrárna Paks, která zajišťuje téměř polovinu maďarské výroby elektřiny, musela kvůli rekordně nízké hladině Dunaje snížit výkon až na přibližně deset procent kapacity. Až pozdější mírné zvýšení hladiny umožnilo část výkonu obnovit.

Ještě vážnější situace nastala v Rumunsku. Tamní provozovatel jaderné elektrárny Cernavodă musel kvůli nedostatku vody začít odstavovat jediný tehdy fungující reaktor. Rumunsko kvůli situaci vyhlásilo stav energetické nouze a aktivovalo mimo jiné lignitovou elektrárnu.

Evropská komise kvůli extrémním teplotám a nízkým hladinám řek svolala v srpnu mimořádné jednání skupiny pro koordinaci elektrizačních soustav. Krátkodobé riziko nedostatku elektřiny podle ní nevzniklo, situaci ale označila za napjatou.

Slovensko má vítr prakticky na nule

Právě v této situaci se znovu otevírá otázka energetického mixu Slovenska. Vodní elektrárny mají v tamní energetice významnou roli, větrná energetika je naopak prakticky zanedbatelná. Podle Pravdy je na Slovensku pouze pět větrných turbín a jejich příspěvek k výrobě elektřiny se statisticky blíží nule.

Rozvoj přitom naráží na silný odpor části veřejnosti i některých politiků. Přípravu takzvaných akceleračních zón pro větrné elektrárny letos provázely protesty a plán se nedostal ani k projednání.

To může být problém nejen z hlediska klimatických cílů, ale také energetické bezpečnosti. „Mohou částečně pomoci snížit závislost na stavu vody. Jsou vhodným doplňkem energetického mixu nejen k vodním, ale také k solárním zdrojům,“ uvedla pro Pravdu Liptáková.

Vítr samozřejmě není zázračná pojistka

Ani větrné elektrárny ale problém sucha samy nevyřeší. V Evropě se letos objevovala období, kdy bylo současně velmi sucho a zároveň téměř bezvětří.

Tip: Vláda mluví o ochraně krajiny, v rozpočtu pro ni ale nechala nulu

Smyslem proto není nahrazovat jeden dominantní zdroj jiným, ale kombinovat různé technologie. Vodní, větrné a solární elektrárny mají odlišný výrobní profil. Doplnit je mohou bateriová úložiště, přečerpávací elektrárny, flexibilní spotřeba, plynové zdroje nebo přeshraniční přenos elektřiny.

Právě propojený evropský trh pomohl letošní napjatou situaci zvládnout. Evropská komise zdůraznila význam přeshraničních toků elektřiny a koordinace mezi provozovateli sítí.

Sucho energetickým problémem celé Evropy

Vývoj na Dunaji tak ukazuje širší problém. Středoevropská energetika byla desítky let stavěná na předpokladu relativně stabilních klimatických podmínek. Tento předpoklad se ale postupně rozpadá.

Méně sněhu v zimě a častější letní sucha mohou snižovat výrobu vodních elektráren. Vyšší teploty a nižší hladiny řek mohou komplikovat chlazení jaderných a tepelných zdrojů. Současně právě během vln veder roste spotřeba elektřiny kvůli klimatizacím.

Slovensko přitom na rozdíl od řady evropských zemí jednu z možností diverzifikace prakticky nevyužívá. Pokud bude dál výstavbu větrných elektráren blokovat, může v budoucnu o to více záviset na dovozu elektřiny nebo na fosilních zdrojích právě ve chvíli, kdy bude voda v řekách chybět nejvíc.

Úvodní foto: Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0