EU poprvé vyrobila víc čisté než fosilní elektřiny. Vítr a slunce předběhly uhlí i plyn

Evropská unie v roce 2025 dosáhla historického milníku v energetické transformaci. Větrné a solární elektrárny poprvé vyrobily více elektřiny než všechny fosilní zdroje dohromady. Vyplývá to z aktuální analýzy Ember, která dlouhodobě sleduje vývoj evropské elektroenergetiky.

Podle studie dosáhl společný podíl větru a slunce na výrobě elektřiny v EU 30 procent, zatímco fosilní paliva klesla na 29 procent. Ještě před pěti lety přitom větrné a solární zdroje pokrývaly jen pětinu evropské výroby. Čistá elektřina se tak definitivně přesunula z okraje energetického mixu do jeho hlavního proudu.

• Tip: Hladík: Zálohování se nevyhneme, evropský systém ale nebude tak výhodný jako český

Hlavním tahounem změny byla solární energetika, která se od roku 2022 ve většina států opět rozjela. Výroba elektřiny ze slunce v roce 2025 vzrostla meziročně o více než 20 procent a dosáhla rekordních 369 terawatthodin. Solární zdroje se tak dostaly na 13 procent celkové výroby elektřiny v Evropské unii, tedy více než uhlí i vodní elektrárny.

Růst byl patrný ve všech členských státech. V Maďarsku, Španělsku, Řecku, na Kypru a v Nizozemsku už solární energie pokrývá více než pětinu domácí výroby elektřiny. Podle autorů studie jde o důkaz, že rychlé rozšiřování fotovoltaiky není omezeno jen na jižní Evropu, ale stává se celoevropským trendem.

Obnovitelné zdroje zajišťují 48 procent

Celkově obnovitelné zdroje, tedy vítr, slunce, voda a biomasa, dodaly v roce 2025 přibližně 48 procent elektřiny v Evropské unii. Výsledky ovlivnilo i počasí, začátek roku byl méně větrný a chudší na srážky než v roce 2024, což vedlo k poklesu výroby z vodních elektráren o 12 procent a z větru o dvě procenta. Slunečné počasí však tento výpadek více než vyrovnalo.

Vítr zůstal druhým největším zdrojem elektřiny v Unii se 17procentním podílem a předstihl plyn. Ve 14 z 27 členských států už větrné a solární elektrárny vyrábějí více elektřiny než všechny fosilní zdroje dohromady.

I přes to, ačkoliv uhlí pokračuje v útlumu, závislost Evropy na plynu zůstává významným především geopolitickým problémem. V roce 2025 vzrostla výroba elektřiny z plynu o osm procent, zejména kvůli slabší výrobě z vodních elektráren. To se okamžitě promítlo do nákladů, výdaje Evropské unie na dovoz plynu pro energetiku meziročně vzrostly o 16 procent na zhruba 32 miliard eur.

• Psali jsme: Baterie vám může vydělávat, i když ji nepoužíváte. Flexibilita otevírá nový energetický byznys

Kolísání cen plynu se podle studie přímo propsalo i do cen elektřiny. Ve 21 členských státech došlo v roce 2025 k meziročnímu nárůstu velkoobchodních cen, zejména v obdobích špičkové spotřeby.

Uhelné elektrárny vyrobily v roce 2025 už jen 9,2 procenta elektřiny v Evropské unii, což je nové historické minimum. V 19 členských státech klesl podíl uhlí pod hranici pěti procent. Autoři studie upozorňují, že útlum uhlí v posledním desetiletí nebyl kompenzován růstem jiných fosilních paliv, ale především rozvojem obnovitelných zdrojů.

Studie upozorňuje i na první výraznější dopady rozvoje bateriových úložišť. V roce 2025 se jejich instalace v EU výrazně zrychlila, zejména díky projektům na úrovni distribučních sítí. Baterie podle autorů začínají hrát důležitou roli při pokrývání večerní špičky a mohou postupně omezit potřebu drahých plynových elektráren.

Úvodní foto: Pixabay