Datová centra fungují i jako zdroj tepla, jeden z prvních pokusných projektů je v Brně

Využívat datové centrum k výrobě tepla se naučilo už i Brno. Datová centra jsou totiž určitým paradoxem dnešní doby. Na jedné straně je potřebujeme pro rychlý rozvoj technologií a především umělé inteligence, na té druhé jsou extrémně náročná na energetickou spotřebu, kterou se snažíme snížit. V posledních měsících se zdražuje elektronika z části právě kvůli vysokému zájmu o datová centra a grafické karty a mnoho renomovaných výrobců se začalo soustředit na výrobu velikých a výkonných center. Kam ale s tím teplem, které při vysoké spotřebě energie vzniká? Některé firmy na to už přišly. Do budov, kde je teplo potřeba.

Podle vědeckých studií fungují datová centra nepřetržitě po celý rok a patří mezi energeticky nejnáročnější typy infrastruktury. Zatímco samotná IT zařízení spotřebují přibližně 40 až 50 procent veškeré energie, dalších 30 až 40 procent připadá na chlazení. Výsledkem je značné množství nízkopotenciálního tepla, které je dnes často bez dalšího využití vypouštěno do okolního prostředí.

„Rekuperace odpadního tepla z datových center se jeví jako velmi slibná a hodná dalšího zkoumání,“ uvedli autoři studie zaměřené na energetické, environmentální a ekonomické dopady tohoto řešení. Podle nich může využití tepla z datových center přispět nejen ke snížení spotřeby energie, ale také k omezení tepelného znečištění městského prostředí.

• Tip: Pražský hrad vymění zastaralé osvětlení, nahradí ho úsporná LED technologie

Zatímco Spojené státy dominují počtem datových center, Evropa, a to zejména severské země, stojí v čele jejich zapojování do systémů dálkového vytápění. Ve Švédsku projekt Stockholm Data Parks propojuje datová centra s městskou teplárenskou sítí s cílem, aby žádné vyprodukované teplo nepřišlo nazmar. Ve Finsku zase společnost Nebius provozuje datové centrum v Mäntsälä, které ročně dodá zhruba 20 tisíc megawatthodin tepla, což odpovídá vytápění přibližně 2 500 domácností.

Datové centrum využívají k vyhřívání budov ale už i v Brně. „Všichni přemýšleli, jak datacentra chladit, nás napadlo, že bychom jimi mohli topit,“ vysvětluje zakladatel společnosti Electree Lubomír Káňa pro Českou televizi. Při zpracovávání dat, například pro umělou inteligenci, se každý čip totiž zahřeje až na 70 stupňů Celsia. Teplo ohřeje olej a skrze vodu se pak přenáší dál do výměníku a systému kotelny. Dokáže tak vytopit nádrže až na 50 či 60 stupňů Celsia. Jedno datacentrum ohřeje vodu pro zhruba patnáct bytových jednotek.

Podobné projekty vznikají i jinde v Evropě. V Irsku přesměrování tepla z datového centra společnosti Amazon ušetřilo během prvního roku provozu 1 100 tun oxidu uhličitého. Ve Velké Británii se Londýn chystá využít datová centra jako zdroj tepla pro více než 9 000 domácností.

Energetický paradox umělé inteligence

Rozvoj generativní umělé inteligence tlak na datová centra dál zesiluje. Každý dotaz na chatbot typu ChatGPT znamená spotřebu energie i vody na chlazení serverů. Zároveň prudce roste objem dat: zatímco v roce 2024 lidstvo vytvořilo přibližně 149 zettabajtů dat, do roku 2028 by se tento objem mohl téměř ztrojnásobit.

Podle Mezinárodní energetické agentury by datová centra mohla do roku 2030 spotřebovávat až 3 procenta celosvětové elektřiny. Právě tento rozpor popisuje World Economic Forum ve své bílé knize Artificial Intelligence’s Energy Paradox. „Přesměrování odpadního tepla z datových center není všelékem, ale je to zásadní krok ke sladění přínosů umělé inteligence s jejími klimatickými dopady,“ uvádí server World Economic Forum.

Podle autorů studie i expertů Světového ekonomického fóra patří využití odpadního tepla mezi nejefektivnější způsoby, jak snížit energetickou stopu datových center, zejména pokud je teplo využíváno lokálně, například pro vytápění obytných a administrativních budov, jako je tomu v Brně. Další potenciál přinášejí tepelná čerpadla a systémy akumulace tepla, které umožňují lépe sladit nabídku a poptávku po energii.

Úvodní foto: BalticServers.com (GFDL or Licence CC BY-SA 3.0)