Obchodní dohoda Mercosur schválena. Tak proč se zemědělci bouří?

Evropská unie po více než 25 letech jednání schválila dosud největší dohodu o volném obchodu se státy jihoamerického sdružení Mercosur, tedy Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí. Zatímco Evropská komise i část členských států ji označují za geopolitický i ekonomický úspěch, mezi evropskými zemědělci vyvolala většinový odpor. Protesty farmářů s traktory zaplnily v posledních dnech ulice mnoha měst.

Dohoda má vytvořit jednu z největších zón volného obchodu na světě, s trhem o téměř 800 milionech lidí. Evropské firmy získají lepší přístup na jihoamerické trhy zejména pro automobily, stroje, chemikálie, farmaceutika, vína a lihoviny, a to díky výraznému snížení cel. Týkat se to ale bude i zemědělských a hospodářských produktů.

• Psali jsme: MŽP podpoří fotovoltaiku na polích. Může stát nad zeleninou i chmelem

Evropský trh se má otevřít také kontroverzním dovozům hovězího masa, drůbeže, cukru, etanolu, medu či sóji. Například v Irsku se farmáři obávají přílivu až 99 tisíc tun levného hovězího masa z Jižní Ameriky. Podle jejich zástupců by to mohlo dramaticky narušit domácí produkci, která je založená na vyšších nákladech a přísnějších pravidlech. Podobné obavy zaznívají z Francie, Polska, Rakouska či Maďarska, tedy zemí, které proti dohodě hlasovaly. Česko dohodu podpořilo.

Farmáři poukazují na nerovné podmínky, které snižují Evropě konkurenceschopnost. Zatímco v Evropské unii platí přísná pravidla pro welfare zvířat, používání pesticidů či antibiotik i pro ochranu klimatu, v některých státech Jižní Ameriky jsou standardy výrazně mírnější. Do jisté míry pak hraje i pocit environmentální nespravedlnosti. Ze stran zemědělců zaznívá, proč bychom se tedy měli snažit o ozdravování klimatu a půdy, když to jinde mohou ignorovat a ještě na tom vydělají.

Kontroverzní dohoda

Evropská komise proto slibuje zpřísnění kontrol dovozu a možnost ochranných mechanismů, pokud by ceny na evropském trhu prudce klesly. Některé státy tlačily na to, aby mohla Evropa cla znovu zavést už při pětiprocentním poklesu cen a aby bylo možné zakázat dovoz plodin pěstovaných s pesticidy zakázanými v EU. Podle zastánců dohody jsou stávající omezení nastavená dostatečně dobře, pokud by kolaboval trh v jediném státu Evropské unie, dovoz suroviny se zpřísní.

„Asociace soukromého zemědělství ČR s ohledem na celkové přínosy pro nás jako Evropu dohodu se státy Mercosur podporuje a současně očekává, že budou fungovat dojednané omezující a kontrolní mechanismy,“ dodává mluvčí ASZ Šárka Gorgoňová.

• Tip: Odstavení Chvaletic a Počerad Česko neohrozí. I bez nich bude elektřiny dostatek

Zemědělský svaz České republiky (ZS) má ale jiný názor. „Tvářit se, že v době takto nízkých cen je vhodné otevřít trh dalšímu levnému zboží, je – velmi mírně řečeno – pokrytecké. Je to cesta k postupnému útlumu evropské zemědělské produkce,“ uvádí Martin Pýcha. Podle vyjádření ZS se zemědělci napříč EU potýkají s bezprecedentním propadem výkupních cen mnoha komodit, který u řady podniků srazil ziskovost na hranici ekonomické udržitelnosti. Dohoda s Mercosurem tento trend podle zástupů ZS jedině prohloubí.

„Nelze soutěžit s někým, kdo vyrábí za úplně jiných podmínek. Nedává smysl, aby Evropská unie na jedné straně zemědělcům každý rok utahovala šrouby nákladných regulací a byrokracie a na straně druhé otevírala trh zvýhodněným dovozům z regionů, kde tyto povinnosti neexistují,“ dodává Pýcha.

Ztráty budou vykompenzovány změnou trhu

Kritici upravené dohody také varují, že i jen několikaprocentní pokles může vyvolat velkou tržní nejistotu a navíc bude dohoda špatně vymahatelná. Dohoda rozdělila i evropské vlády. Proti se postavily Francie, Irsko, Polsko, Rakousko a Maďarsko, Belgie se zdržela. Naopak Německo, Španělsko a nakonec i Itálie dohodu podpořily.

Podle Asociace soukromého zemědělství (ASZ) jsou ale proti dohodě především velké podniky, které se o svou konkurenceschopnost bojí. A podobně se to odráží i ve státech, které proti dohodě vystupovaly, tedy především ty, které jsou na dotacích závislé. „Evropský zemědělský a potravinářský sektor sice utrpí ztráty i přes dohodnuté celní kvóty, ale tyto ztráty budou výrazně nižší, než se očekávalo. Za celé odvětví by ztráta příjmů neměla přesáhnout výši 0,13 procent. Evropský chov skotu bude ale pravděpodobně zasažen silněji, s poklesem přibližně o 0,3 procenta,“ vysvětluje Vladimír Mikeš z ASZ.

• Tip: Českou krajinu čeká změna. Zemědělci budou muset ornici zakrývat

Mikeš vysvětluje, že je třeba se na celou dohodu s Mercosurem dívat více komplexně. Při zohlednění makroekonomicky pozitivních dopadů dohody by totiž z dohody v konečném důsledku mohl profitovat nejen zemědělský a potravinářský sektor, ale i chovatelé skotu. Očekávaný nárůst vývozu průmyslového zboží do Jižní Ameriky pravděpodobně povede k odpovídajícímu zvýšení příjmů v EU, zejména prostřednictvím vytváření pracovních míst. To následně pravděpodobně zvýší spotřebu hovězího masa a dalších zemědělských produktů.

Konkurenceschopnost chovu dobytka klesne

Hrozbou je dohoda především pro citlivá odvětví evropského zemědělství, zejména chov hovězího dobytka a drůbeže, a to hlavně v regionech, kde jsou marže nízké a produkce závislá na dotacích. Otázkou zůstává, zda slibované kompenzace, přísnější kontroly a ochranné mechanismy dokážou evropským farmářům reálně vyvážit tlak globálního trhu.

Podle komentátora deníku Guardian Paula Taylora si přísné ochranné mechanismy vymínily všechny státy, které hlasovaly proti, často ale ne ze zcela správných důvodů. Francouzský prezident Emmanuel Macron například „napříč spektrem raději podlézá zemědělské lobby, která představuje méně než 4 procenta HDP a 2,5 procenta pracovní síly, než aby voličům řekl pravdu, že krize chovatelů dobytka nemá s Mercosurem nic společného a že z dohody mohou profitovat i další odvětví, včetně vinařů a sýrářů a dalších průmyslových odvětví“, komentuje Taylor.

Silná kritika nicméně přichází i od environmentálních organizací. Podle organizace Climate Action Network dohoda vytvoří další pobídky pro odlesňování Amazonie a dalších citlivých ekosystémů, zejména kvůli rozšiřování chovu skotu a pěstování sóji.

Evropský chemický průmysl vyrábějící pesticidy patří mezi hlavní vítěze dohody, podaří se mu výrazně zvýšit vývoz těchto látek do Jižní Ameriky, podle Evropské komise až o téměř 50 procent. Evropa přitom už dnes vyváží do regionu chemikálie a pesticidy, jejichž používání je na jejím vlastním území zakázáno. Jenže Brazílie a Argentina patří k největším světovým spotřebitelům těchto látek, zejména při pěstování sóji.

Kritici proto mluví o pokrytectví. Nebezpečné látky se vyvezou z Evropy, použijí se v latinskoamerickém zemědělství a následně se v podobě potravin vracejí zpět na evropský trh. Podle vědců z OSN přitom právě znečištění toxickými látkami patří k hlavním příčinám dramatického úbytku biodiverzity po celém světě.

O kontroverznosti dohody svědčí i skutečnost, že Rada EU přijala dohodu s Mercosurem 9. ledna těsnou většinou, což je poprvé v historii, kdy se jí nepodařilo jednomyslně podpořit obchodní dohodu. Odstoupit od dohody nyní nelze, zda měli pravdu kritici, či podporovatelé volného obchodu proto ukáže jen čas. Musíme jen doufat, že ochranné mechanismy budou fungovat a lokální zemědělství ochrání.

Úvodní foto: QuimGil, CC0, via Wikimedia Commons