V roce 2025 svět spotřeboval rekordní množství uhlí. Bude to naposledy?

Navzdory snaze dekarbonizovat dosáhla světová spotřeba uhlí v roce 2025 rekordních 8,85 miliardy tun, nárůst globální poptávky je tak pouze 0,5 procenta. Podle výročního reportu Mezinárodní energetické agentury (IEA) se jedná o stagnaci jinak dlouhodobého růstu a je výsledkem více faktorů, mezi které patří výkyvy počasí, ceny plynu i politické strategie.

Svou uhelnou spotřebu například snížila Indie, kde silné a brzké monzuny snížily spotřebu elektřiny a zároveň zvýšily výrobu z vodních elektráren. Výsledkem je meziroční pokles výroby elektřiny z uhlí, teprve třetí za posledních padesát let. Právě Indie přitom patří k zemím, od nichž se v příštích letech očekává největší absolutní růst spotřeby energie.

Ještě paradoxnější vývoj nastal ve Spojených státech amerických, kde spotřeba uhlí patnáct let systematicky klesala, ale v roce 2025 zaznamenala přibližně osmiprocentní nárůst. Na vině je kombinace dražšího zemního plynu a politických rozhodnutí, která dočasně zpomalila odstavování uhelných elektráren.

• Tip: Jedna nenápadná věta v zákoně může zastavit výstavbu nových větrníků

Z hlediska klimatických cílů jde o krok zpět, který ale ani v americkém kontextu nemění základní směr, do roku 2030 se i zde počítá s dalším výrazným poklesem spotřeby uhlí, podporovaným především růstem obnovitelných zdrojů.

V Evropské unii se uhlí udrželo déle, než by odpovídalo dekarbonizačním ambicím. Slabší výroba z větru a vody v první polovině roku donutila některé státy zvýšit výrobu z uhlí, a celoroční pokles poptávky se tak smrskl na zhruba dvě procenta.

Podle IEA jde spíše o připomínku zranitelnosti energetiky závislé na počasí než o zpochybnění dlouhodobého směru. Dvouciferné propady spotřeby uhlí v předchozích letech dostatečně prokazují, že se evropská energetika vydala jiným směrem.

Zásadní váhu má i nadále Čína, která spotřebuje více uhlí než zbytek světa dohromady. Loni se její poptávka udržela zhruba na úrovni roku 2024, což samo o sobě stačí k udržení globální spotřeby na rekordních hodnotách. I mírné zpomalení růstu poptávky, rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů nebo efektivnější využívání elektřiny může v globálním měřítku znamenat výrazný pokles spotřeby fosilních paliv.

• Psali jsme: Elektřina od ledna zlevní. Část nákladů nově zaplatí stát

Do roku 2030 by měla globální spotřeba klesnout asi o tři procenta oproti letošnímu maximu a výroba elektřiny z uhlí by se měla dostat pod úroveň roku 2021. Růst poptávky po elektřině sice pokračuje, ale stále více jej pokrývají obnovitelné zdroje, které se rozvíjejí rychleji než jakýkoli jiný segment energetiky. Jádro posiluje stabilní základ bez emisí a na trh vstupují nové kapacity LNG, které dále oslabují pozici uhlí.

Energeticky nejnáročnějším sektorem zůstává průmysl, která stále často čerpá právě z uhelných zdrojů. I tam ale IEA očekává alespoň mírný pokles spotřeby, byť částečně kompenzovaný projekty uhelného zplyňování, zejména v Číně.

Výrazné změny jsou patrné i na straně těžby a obchodu. Po rekordním roce 2024 se globální produkce uhlí v roce 2025 stabilizovala a v dalších letech má spíše klesat. Mezinárodní obchod s uhlím letos poprvé od roku 2020 oslabil a ceny pokračují v poklesu. Energetické uhlí je v Evropě zhruba o deset procent levnější než loni, v Asii dokonce o pětinu. Pro investory je uhlí stále rizikovější oblastí a kapitál se přesouvá do obnovitelných zdrojů a související infrastruktury.

Úvodní foto: Unsplash