Z trubek zpět do krajiny. Řeka Bílina se vrátí k přírodnímu toku

Řeka Bílina by se měla po desítkách let znovu objevit na povrchu. Přibližně tříkilometrový úsek mezi Jirkovem a Mostem, který dnes protéká potrubím v tělese Ervěnického koridoru, má být vrácen do otevřeného říčního koryta. Pokud se podaří zajistit financování, stavební práce by mohly začít v polovině roku 2026. O aktuálním vývoji informoval Chomutovský deník.

Bílina patří historicky k nejvíce zatíženým řekám v Česku. V minulosti sloužila mimo jiné jako zdroj vody pro chemický průmysl v okolí Litvínova a byly do ní vypouštěny odpadní a chemické látky. Na desítkách kilometrů toku tak byla řeka prakticky bez života a místy představovala i zdravotní riziko.

Zásadním zásahem byla přeložka toku do vysokého náspu Ervěnického koridoru v 80. letech minulého století. Řeka zde byla svedena do potrubí a na konci úseku navíc doplněna o vodní elektrárnu. Tento technický způsob vedení toku prakticky znemožnil existenci vodních organismů i přirozenou výměnu vody s okolní krajinou.

• Tip: Češi mění tůně v rybníky, vysazují kapry a karase. Škodí tím přírodě

Změna přístupu přišla až po roce 1989. Ochrana přírody se postupně dostala ke slovu a kvalita vody v Bílině se začala zlepšovat. V posledních letech se do řeky vysazují stovky kilogramů ryb, tok se na řadě míst vrací do původního koryta a tam, kde to není možné, vznikají alespoň umělé meandry a přírodě bližší úpravy namísto betonových kanálů.

Přesto zůstává Bílina silně zatíženým tokem. Podle zástupců rybářů jsou v říčních sedimentech stále uloženy chemické látky, které se mohou uvolňovat zejména při povodních nebo vysokých průtocích, kdy čističky odpadních vod nestíhají. Menší tok je navíc na znečištění citlivější. Situace je však výrazně lepší než před několika desetiletími, kdy byla řeka prakticky mrtvá a její barva se měnila podle aktuální výroby v chemičkách.

Nejproblematičtějším místem zůstává právě zatrubněný úsek v Ervěnickém koridoru. „V trubkách nedochází k okysličování vody ani ke kontaktu s okolním prostředím, což jsou základní podmínky pro život vodních organismů,“ vysvětluje generální ředitel Povodí Ohře Jan Svejkovský.

Plánovaná revitalizace se nebude týkat pouze samotného potrubí, ale i několika set metrů toku před a za ním. Celkově půjde o úsek dlouhý necelých pět kilometrů. Součástí projektu je vybudování nového meandrujícího koryta se tůněmi, prodloužení trasy toku, snížení sklonu dna a zajištění migrační prostupnosti pro vodní živočichy.

• Psali jsme: Botanička, psycholog či vědkyně: České osobnosti roku 2025, na které můžeme být právem hrdí

„Stavbu provedeme také z důvodu navrácení toku do přírodě blízkého stavu v podobě vybudování nového zemního meandrovitého koryta s tůněmi, dojde k prodloužení trasy toku, snížení sklonu dna a budou navržena opatření pro zajištění migrační prostupnosti pro vodní živočichy,“ vysvětlila mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová.

Pokud se podaří získat přislíbené prostředky z Operačního programu Spravedlivé transformace, měla by stavba začít v roce 2026 a dokončena by mohla být v roce 2029. Odhadované náklady projektu činí přibližně 190 milionů korun.

Úvodní foto: Autor: I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5