Při volbách se rozhodovalo i o větrných elektrárnách. Referenda dopadla půl na půl
Spolu se sněmovními volbami se na desítkách míst v Česku konala místní referenda. V téměř polovině z nich obyvatelé rozhodovali o stavbách větrných turbín.
Pavel Baroch
6. 10. 2025
Sněmovní volby využily některé radnice po celé republice k organizování místních referend. Z několika desítek hlasování se téměř polovina z nich týkala pánovaných staveb větrných parků – všechny plebiscity jsou platné, i když
v jednom případě se patrně bude muset do rozhodování vložit soud.
Téměř polovina referend se konala plánované výstavba větrných elektráren a výsledek je až neuvěřitelně vyrovnaný. V osmi případech obyvatelé vyslovili souhlas, v osmi naopak záměr odmítli.
Jen na Vysočině se konalo osm referend, přičemž většina se týkala právě větrníků. I tady je bilance vyrovnaná 6:6. V Nových Dvorech, Černovicích a v Polné hlasovali obyvatelé proti, naopak v Menharticích, Věžničce a Stonařově hlasovali lidé pro výstavbu větrných parků.
Například v Menharticích na Třebíčsku by mohlo vyrůst až pět stožárů, o stavbu má zájem společnost Redwood Capital, která obci i jejím obyvatelům slibuje finanční přínos z tohoto projektu.
Příspěvek pro obec i lidi
Ostatně podle ujištění Centra socio-ekonomického výzkumu dopadů environmentálních politik SEEPIA s instalací větrných turbín souhlasí 60 procent lidí, pokud by elektrárna znamenala příspěvek do obecní kasy, nebo
by podpořila každého občana snížením ceny za elektřinu.
V menhartickém plebiscitu souhlasilo s vybudováním větrného parku 59 obyvatel, což bylo více než 65 procenta z 90 odevzdaných hlasů. Naopak proti bylo 31 lidí, tedy něco přes 34 procent. Referendum je platné a jeho výsledek pro obecní zastupitelstvo závazný. „Až skončí zákonná lhůta pro odvolání, bude naše obec jednat s investorem,“ uvedl starosta Pavel Leitkep.
Původně se referendum mělo konat už v dubnu, ale zastupitelé ho na poslední chvíli zrušili. Vedení Menhartic to zdůvodnilo nátlakem okolních obcí i mikroregionu, byť někteří starostové něco takového odmítli. „Mně to vyjádření dost překvapilo. Určitě na ně nikdo netlačil,“ uvedl Pavel Nevrkla, starosta nedaleké Jemnice, který je zároveň předsedou i zdejšího mikroregionu. Plebiscit se pak konal s půlročním odkladem.
Čtyři referenda o větrnících se odehrála v Olomouckém kraji. V tomto případě ale zvítězili odpůrci proti zastáncům 3:1. Proti hlasovali obyvatelé v Kobylé nad Vidnavkou, Bernarticích i Velké Kraši. Jedinou obcí, kde lidí s výstavbou souhlasili, je Domašov u Šternberku.
Investorem je společnost VTE Jeseník za skupiny First Wind, která plánuje větrný park s až deseti stožáry v katastru tří obcí, přičemž ve dvou se místní postavili proti – v Kobylé a Velké Kaši. Pouze v Bernarticích, kde má vyrůst deset turbín, byli lidé pro.
„Tento počet vychází z důkladné analýzy území, která zohlednila jak geografické podmínky a větrný potenciál lokality, tak doporučení biologických expertů, potřebné odstupy od obytné zástavby a rovněž kapacitní možnosti elektrizační soustavy," uvedla firma před časem v tiskové zprávě.
Stožáry mají být vysoké více než 200 metrů a celkový výkon má dosáhnout 42,5 megawattu. Co bude s projektem poté, co se obyvatelé dvou obcí vyslovili v referendu proti, jestli se například omezí pouze na Bernartice, není jasné – firma na výsledek místního hlasování zatím nereagovala.
Debatu často ovládají mýty
Také v tomto případě FVE Jeseník nabízí obcím a tamním lidem finanční kompenzace. Například v Bernarticích by každý dospělý obyvatel dostával ročně 10 tisíc korun. Do obecní pokladny by navíc mělo putovat každý rok 500 tisíc za každou elektrárnu, to by pro Bernartice znamenalo 2,5 milionu korun. Částka se navíc měla zvyšovat o inflaci.
Podle starostů, kde se o víkendových referendech hlasovalo proti větrným parkům, se obyvatelé bojí například nadměrného hluku nebo narušení krajiny. Právě hluk přitom patří mezi nejčastější mýty o větrných turbínách.
Svaz moderní energetiky nedávno představil souhrnný přehled faktů, zkušeností i mýtů o obnovitelných zdrojích energie v Česku. Ten by měl sloužit jak kvalitnímu mediálnímu zpravodajství o energetice, veřejným činitelům pro rozhodování o budoucím rozvoji energetiky tak i místním obyvatelům v lokalitách, které jsou dotčeny potenciálními projekty obnovitelných zdrojů.
„Obavy z hluku větrných elektráren v Česku pravděpodobně pramení ze špatných zkušeností s prvními nevydařenými prototypy turbín z počátku devadesátých let. Díky technologickému pokroku jsou však dnešní elektrárny výrazně tišší,“ uvádí se v infolistu o větrných elektrárnách, podle něhož patřilo právě snižování hlučnosti mezi hlavní priority, na něž se konstruktéři zaměřili.
„V současnosti musí všechny větrníky v Česku splňovat přísné hlukové limity, které jsou striktnější než v zahraničí,“ uvádí se v dokumentu, podle něhož je to záruka, že případný hluk z provozu nemůže ohrozit zdraví obyvatel v okolí.
Vedle tří obcí na Olomoucku a dalších tří na Vysočině hlasovali ještě obyvatelé proti větrným turbínám v Čakové na Bruntálsku a v Mšeckých Žehrovicích na Rakovnicku. Naopak pro větrné elektrárny byli vedle tří obcí na Vysočině a jedné na Olomoucku ještě Mišovice na Písecku, Krakov na Rakovnicku, Jarov na Plzeňsku, Domašov u Šternberku a Jindřichovice pod Smrkem na Liberecku.
Právní dohru bude mít nejspíš referendum v Nových Dvorech na Žďársku. Obyvatelé totiž dostali dva hlasovací lístky, jeden s otázkami formulovanými obecním zastupitelstvem, druhý s otázkou, kterou pro referendum na návrh výboru pro konání referenda určil soud.
Obou referend se zúčastnil dostatečný počet voličů, téměř 80 procent z celkových 263, v obou byla větší část hlasujících proti elektrárnám v katastru obce. V jednom bodě je ale výsledek rozporuplný. Na dotaz obecního
zastupitelstva by totiž větší část obyvatel připustila stavbu větrníků na území Nových Dvorů, pokud by stály rovněž v katastru sousední Velké Losenice. Místní lidé předpokládají, že nakonec bude muset rozhodnout soud, které z referend platí.
Ilustrační foto: Pavel Baroch