Ojeté elektromobily se valí do Česka. Baterky nebývají překvapivě ten největší problém

Trh s ojetými elektromobily v Česku se zatím rozvíjí pomaleji než v západní Evropě, shodli se řečníci diskuze Fora elektromobility a sdíleli své zkušenosti s výhodami i nevýhodami koupě zánovních nízkoemisních aut. Z debaty vyplynulo, že obavy ze slabých baterií jsou z velké části mýtem. Skutečné překážky představují nepřehledné záruky a nedostatek servisního zázemí.

Baterie totiž bývá první věcí, která zájemce o ojetý elektromobil zajímá. A oprávněně, vysvětluje Tomáš Kadeřábek ze společnosti Arval CZ, protože tvoří až čtyřicet procent ceny vozu a její degradace zásadně určuje hodnotu celého auta. Jenže realita je podstatně optimističtější, než se často traduje.

• Psali jsme: Čína způsobila tsunami. Evropské automobilky se teprve probouzí

„U více než tří čtvrtin vozů, které jsme testovali, zůstala kapacita baterie nad devadesáti procenty původní hodnoty,“ dodává Kadeřábek. Nad osmdesáti procenty původní kapacity pak bylo 98 procent vozů. I po stovkách tisíc kilometrů se totiž akumulátory obvykle drží v dobré kondici a pokles kapacity se po prvních letech provozu zpomaluje.

Zkušenosti z firemních flotil i z nezávislých testů ukazují, že moderní bateriové elektromobily mají průměrný pokles kapacity kolem jednoho procenta na každých třicet tisíc kilometrů. To znamená, že i pětiletý vůz si často udržuje přes 85 procent původní kapacity. Prakticky to znamená, že i když auto už nemá papírový dojezd 450 kilometrů, pořád zvládne kolem 380 kilometrů, tedy hodnotu, která je pro většinu řidičů dostatečná.

Nepřehledné záruky odrazují kupce

Zatímco baterie nepředstavuje zásadní problém, zájemce o ojetý elektromobil naráží na jinou překážku a to na chybějící záruku. Každý klient chce mít jistotu, že v případě závady bude chráněn. Jenže automobilky přistupují k záručním podmínkám rozdílně a systém je podle prodejců nepřehledný.

„Klienti se nás ptají, jestli je auto v záruce. A odpovědět ‚nevíme‘ prostě není varianta,“ upozorňuje Jan Dedek z AURES Holdings. Dodává, že zejména při dovozu vozů ze zahraničí se prodejci často setkávají s nejasnostmi. Někdy platí záruka jen pro původního majitele, jindy podmínky neumožňují její přenos, a v horším případě se záruka „ztratí“ úplně. To podle Dedka výrazně komplikuje možnost nabídnout zákazníkům dodatečné garance, které by zvýšily důvěru v koupi.

A když už se zákazník smíří s tím, že auto opraví mimo záruku, zjistí, že prakticky nejsou servisy nebo mají dlouhé čekací lhůty. Zatímco u spalovacích aut je síť nezávislých dílen široká, u elektromobilů se zatím málokdo odváží do oprav pustit. A pokud se do vozu přece jen někdo pustí, bývají některé náhradní díly špatně dostupné a drahé.

„Spousta těch oprav může být i levná, jen je někdo musí chtít udělat. Proto se věnuji osvětě,“ vysvětluje Jiří Zima ze Swarmu, který se zabývá právě domácím servisováním a je zaměřený na výzkum a opravy elektromobilů. Podle něj bývají největším problémem třeba palubní nabíječky, často jsou poddimenzované a špatně chlazené. Selhání může znamenat, že je vůz i několik měsíců nepojízdný, protože autorizovaný servis není schopen dodat náhradní díl.

Kombinace těchto faktorů pak zpomaluje rozvoj trhu s ojetými elektromobily. Zákazníci se sice začínají méně obávat samotné baterie, ale odrazuje je riziko, že v případě závady nebudou vědět, kam se obrátit – a jestli vůbec opravu někdo provede. „Pořád je to jenom auto,“ připomíná Zima. „Ale pokud se budeme bavit o autech starších osmi let, začne hrát roli koroze, kompresory klimatizace a často i špatně provedené opravy v minulosti. To všechno jsou faktory, které rozhodnou o životnosti.“

Úvodní foto: Freepik