Prostě se to zakecalo. Politikaření ANO a SPD zařízlo vznik Křivoklátska
Unikátní příroda v okolí Berounky doplatila také na to, že od roku 2017 každý nový národní park musí vzniknout novelizací zákona o ochraně přírody a krajiny
Pavel Baroch
12. 9. 2025
Je to definitivní. Počet českých národních parků zůstává na počtu čtyři. Ke Krkonošům, Šumavě, Podyjí a Českému Švýcarsku mělo sice přibýt Křivoklátsko, ale to se už do sněmovních voleb na začátku října nestane. Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) tak nesplní jeden ze svých programových bodů.
Poslanci totiž na program své poslední schůze v současném složení ani nezařadili novelu zákona o ochrany přírody a krajiny, která vedle dalších změn počítala i s vyhlášením nového Národního parku Křivoklátsko. Znamená to, že unikátní příroda v okolí Berounky nezíská nejvyšší stupeň ochrany minimálně několik let.
Nepomohla ani výzva ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na úvod poslední sněmovní předvolební schůze. „Protože se tady potkáváme vlastně asi naposledy v tomto volebním období, tak před třetím čtením nám ještě zbývá projednat novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, takže tam směřuje i můj návrh, abychom ho na program
zařadili,“ řekl Hladík.
Šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda ale už před tím avizoval, že Křivoklátsko se na program jednání nedostane. Odůvodnil to opakovanými obstrukcemi opozičních hnutí ANO a SPD. „Nechceme vytvářet prostor pro další exhibice opozice,“ sdělil Benda.
„Politikaření ANO, SPD, a nakonec i vládní koalice pohřbilo vyhlášení Národního parku Křivoklátsko,“ poznamenal Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí Duha. Dodal, že politici nevyslyšeli hlas bezmála pětadvaceti tisíc lidí, kteří se za vyhlášení pátého národního parku postavili ve výzvě Divočina nabeton.
Výsledek byl znám delší dobu
Nešlo ale jen o politikaření na konci legislativního procesu, když Křivoklátsku chyběl už jen poslední krok k vyhlášení národním parkem. Podle Jakuba Hrušky, profesora environmentálních věd z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a někdejšího ekologického experta TOP 09 bylo o osudu přírody u Berounky rozhodnuto už před letními prázdninami, kdy se novela zákona zasekla před třetím čtením, a začalo být zřejmé, že termíny, kterými by zákon
musel projít, se nedají stihnout.
„Vůle zřídit Národní park Křivoklátsko byla deklarována ve vládním programu této koalice – sám jsem to dával, spolu se zástupci ODS a lidovců před minulými volbami, dokud jsem byl v TOP 09, do programu koalice Spolu,“ uvedl Hruška na Facebooku.
Podle něj se vyhlášení nového národního parku prokaučovalo už na počátku fungování Fialovy vlády, kdy tehdejší ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL) otálela s návrhem novely zákona. Připomněl, že Hubáčková vedla jednání s místními starosty, kteří s novým národním parkem nesouhlasili a nesouhlasí, bez jasného závěru. Pak se rozhodla čekat na „nové“ starosty po komunálních volbách v říjnu 2022, následně ale rezignovala, a pak se dlouho nic nedělo.
Na jaře 2023 byl novým ministrem jmenován zmiňovaný Petr Hladík. „A novela se začala připravovat,“ uvedl Hruška. Dodal, že z obavy před nesouhlasem Poslanecké sněmovny, se do předlohy přidaly určité ústupky – takzvané „hasičské“, které reagovaly na rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku, a pak ty, které se týkaly fungování Rad národních parků.
„Ty ‚hasičské‘ byly velmi devastační, protože se vlastně požární ochrana prolomila do ochrany přírody tím, že všude měly být zřízeny cisternami sjízdné cesty (včetně těžce vybojovaných bezzásahových zón), nové nádrže, udržovány průseky, a vůbec by vznikl v národních parcích takový pěkný hasičský polygon. Dále měla být vráceno, zkratkovitě řečeno, právo veta starostům při jednáních v Radách NP,“ sdělil Jakub Hruška, což by podle něj mohlo vést k blokování důležitých opatření v národních parcích.
Zásadní změna při vzniku parků
Tomu ale předcházela ještě jedna významná událost. V roce 2017 tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) prosadil novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která podle profesora Hrušky národním parkům významně
pomohla.
„Tomu i po letech opravdu tleskám. Jenže jako ústupek byl tenkrát schválen princip, že každý nový národní park bude vyhlášen novelou zákona. To předtím nebylo, a třeba Šumava a Podyjí byly vyhlášeny nařízením vlády a České Švýcarsko samostatným zákonem – tedy nebylo třeba otevřít zákon,“ připomněl Hruška.
A právě toto „otevření“ legislativy, kdy se mohou dávat pozměňovací návrhy k jakékoliv části zákona, podle Hrušky způsobilo, že Křivoklátsko nebude vyhlášeno. „Jen co novela konečně na podzim 2024 doputovala do sněmovny, bylo jasné, že tohle otevření zákona si lobbisté nenechají ujít. A taky ano,“ poznamenal Hruška.
Bylo k němu podáno více než 50 pozměňovacích návrhů, mnohé z nich by pro národní parky znamenaly pohromu. Měla být například významně zjednodušena výstavba, omezena suverenita správ při rozhodování o území nebo se
mělo opět povolit kácení stromů i v bezzásahových a cenných územích. „A mnoho dalších zvěrstev,“ dodal Hruška.
A protože se blížily volby, stal se zákon obětí boje koalice a opozice. Jak poznamenává Hruška, nakonec ani nebylo jasné, zda pro novelu (a zamítnutí těch všech devastujících pozměňováků) zvednou případně ruce všichni potřební koaliční poslanci.
Nejistá budoucnost Křivoklátska
To ostatně dokládá i vyjádření středočeského senátora Iva Trešla (za STAN). „S koncem volebního období se vyjasnila i otázka vyhlášení NP Křivoklátsko. Zákon o ochraně přírody se již v Poslanecké sněmovně nestihne projednat a k nám do Senátu již nedoputuje. Spadne takzvaně pod stůl a další vláda, bude-li chtít, musí začít celý proces od začátku,“ uvedl Trešl na Facebooku.
„Někdo bude jistě zklamaný, ale mnoho lidí to přivítá. Já sám jsem celkem rád. Přestože křivoklátské lesy miluju, navštěvuji je několikrát týdně a ochranu si určitě zaslouží, tak vyhlášení národního parku bylo třaskavým a kontroverzním tématem, na kterém se nebyli schopni domluvit politici, ale ani odborníci, lesní hospodáři, lidé v regionu a mnoho dalších. Jsem přesvědčen, že i bez národního parku zůstane Křivoklátsko stále krásným místem."
Jakub Hruška se obává, že se Křivoklátsko národním parkem dlouho nestane – pokud zůstane vyhlašování nových národních parků v režimu novely zákona. „To, že tento první pokus dopadl takto, je návodem do budoucna. Současné
národní parky si mohou oddechnout, že jejich ochrana nebude novelou dramaticky snížena. Křivoklátsko má smůlu, že se stalo obětí,“ konstatoval Huška.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) sice avizoval, že se pokusí o vznik Národního parku Křivoklátska po volbách. „Když se to nestihne, předložíme to po volbách. Je to naprosto správný záměr a národní park je potřeba,“ řekl Hladík ještě před tím, co sněmovna novela zákona definitivně „pohřbila“.
Jenže koalice Spolu, jejíž součástí jsou také lidovci, nemá ve svém předvolebním programu o Křivoklátsku ani slovo. V kapitole „Rozumná ochrana životního prostředí“ se pouze píše o moudrém přístupu k chráněným územím. „Zajistíme kvalitní správu chráněných území tak, aby se podařilo skloubit jejich ochranu a zároveň potřeby místních
obyvatel,“ uvádí se v programu.
Klenot českého přírodního dědictví
Další variantou je samozřejmě poslanecký návrh, ale těžko lze nyní předpovídat, jaká bude situace ve sněmovně. Zvláště když hnutí ANO, předpokládaný vítěz voleb, se k novému Národnímu parku Křivoklátsko staví odmítavě, byť jejich někdejší ministr životního prostředí Richard Brabec vyhlášení parku také sliboval.
„Ale jasně jsme od začátku říkali, že to nikdy nesmí skončit tak, že to budeme nutit regionu proti jeho vůli. A to se přesně děje,“ uvedl nedávno Brabec. Se současným vývojem je naopak spokojená Iveta Kohoutová, dlouholetá starostka Karlovy Vsi, která měla být jako jediná obec uvnitř nového národního parku.
„To, že park nevznikne, samozřejmě vítáme,“ řekla Kohoutová, podle níž je dosavadní ochrana tohoto území na úrovní chráněné krajinné oblasti dostatečná. Dodala, že i stanovisko většiny obyvatel zůstává proti parku. Podobně hovoří i starostové s dalších obcí na Křivoklátsku.
Podle přírodovědců ale tamní území s kaňonem Berounky, skálami, suťovisky, stepmi a lesy patří mezi „klenoty českého přírodního dědictví“. Jak připomnělo hnutí Duha, nachází se tam největší vnitrostátní převážně přirozený lesní komplex s 1250 hektary lesů starých 161 až 200 let. Na území Křivoklátska se vyskytuje více než 1800 druhů rostlin, 84 druhů dřevin, 155 druhů ptáků a desítky ohrožených druhů.
Úvodní foto: AOPK/Petr Hůla