Konec světa jako turistická atrakce: Výlety do ohrožené přírody jí mohou paradoxně dorazit

Rychle, než korály zcela vyblednou! I tak by se dal pojmout nový trend takzvaného last-chance tourismu, tedy cestování za postupně umírajícími přírodními jevy.

Ledovce ustupují, korálové útesy blednou a některé ekosystémy mizí před očima. S tím, jak klimatická krize mění podobu krajiny, roste zájem lidí vidět vzácné přírodní krásy ještě předtím, než navždy zmizí. Dnes už má trend své jméno, které by se dalo přeložit jako „turistika na poslední chvíli“ (last-chance tourism). Jenže podobné cestování je kontroverzní, přispívá totiž k urychlení klimatické změny i k rychlejší destrukci konkrétní lokality.

Francouzský spisovatel Cédric Duroux pro BBC popisuje okamžik, kdy před lety vystoupal na islandskou horu s posledními zbytky ledové krusty. Právě tam mu místní průvodce prozradil, že stojí na zbytcích ledovce. „Tam na vrcholu hory mě to zasáhlo, husí kůži mám ještě při vyprávění. V ten moment jsem si uvědomil, jak vážná celá situace je,“ popisuje Duroux.

Právě podobná setkání s krajinou, která se mění před očima, lákají stovky tisíc turistů. Jen na Island přijíždí ročně více lidí, než kolik má celá země obyvatel – a velká část z nich míří právě na ledovce. Výzkumy ukazují, že až polovina návštěvníků podobných lokalit je motivována vědomím, že brzy zmizí.

Kontroverze i ochrana

Na jednu stranu podobná zkušenost, kterou zažil Duroux, může posílit vazbu k přírodě a navést k její pečlivější ochraně. Na tu druhou stranu ale tento overturismus může lokalitu poškodit a urychlit její umírání. Navíc podporuje cesty někdy i přes půl planety, které nejsou s ohledem na klimatickou změnu zrovna dvakrát úsporné a ohleduplné.

Podle Robin Kundis Craig z University v Kansasu je právě tento paradox největším rizikem. „Miliony lidí šlapou po krajině, která už sama bojuje se změnou klimatu,“ říká a připomíná, že bez osvěty na místě a jasně vymezených hranic může být dopad popularity destinace devastující. Podobná situace nastala třeba v americkém parku Yosemite, kde turistická zátěž zhoršila stav vzácné a chráněné přírodní rezervace.

Nemusí se jednat jen o ledovce. Například Velký bariérový útes zažil v posledních letech nejvýraznější bělení korálů v historii. Podíl na tom má oteplování moře, ale i tlak cestovního ruchu – lodě poháněné fosilními palivy přivážejí každoročně tisíce lidí. Podobně trpí i útesy v Indonésii a na Havaji, kde jsou korály často poškozeny kotvami lodí.

Riziko i pro samotné turisty

Dalším rizikem spojeným s navštěvováním mnoha přírodních krás, je také prosté nebezpečí z nestabilního podloží a počasí. Arktida se například potýká s přívalem výletních lodí, které každý rok na břeh vychrlí tisícovky turistů. „Počasí je nepředvídatelnější, než jindy, a rostoucí počet lodí to jen komplikuje,“ popsal pro Guardian výzkumník Michael Milton.

Jedná se navíc o začarováný kruh. Množství turistů plaší zvířata v koloniích a další divokou zvěř, na jejímž lovu byli místní obyvatelé závislí. Hledají si proto obživu právě v turistickém ruchu, jenže pak je prakticky nemožné se z kruhu vymotat. Jen za posledních deset let vzrůstá lodní doprava v arktické oblasti o 7 procent ročně, což ovlivňuje migrační trasy narvalů a dalších velkých savců.

Nebezpečí pak číhá i přímo na turisty v podobě otevřených trhlin v ledovcích, v nepředvídatelném chování při tání ledu, sněhu ale i povolování půdy, a v neposlední řadě pak ve snižování plachosti mnoha divokých dravců, včetně ledních medvědů.

Průvodci s osvětou

Velmi často se jedná o oblasti, kde je povinná společnost průvodce, obvykle se ale jedná jen o čistě formální doprovod, který hlídá, aby se návštěvníci pohybovali v povolených lokalitách a aby nedělali zcela zjevné přestupky, jako je zapalování ohně mimo vyhrazená místa nebo třeba trhání vzácných rostlin.

Existují ale turističtí průvodci, kteří své výpravy vzdělávají nad rámec a snaží se omezit poškozování přírody, které je způsobenou jen lidskou přítomností. V oblíbených sezónách lze například vybírat alternativní cesty, aby se množství lidí rozprostřelo, a návštěvy zvířecích rezervací a kolonií je možné plánovat tak, aby lidé rušili divoká zvířata co nejméně.

Na Velkém bariérovém útesu zastává podobný přístup průvodce Andy Ratter. Tvrdí, že turismus může mít i pozitivní roli, pokud se propojí se vzděláním. „Lidé se zajímají o věci, se kterými mají osobní zkušenost. A proto si myslím, že pro Velký bariérový útes je turismus celkově přínosem,“ vysvětluje.

Doporučuje delší než jednodenní pobyty, přípravu v podobě potápěčských či šnorchlovacích kurzů a výběr takových průvodců, kteří spolupracují s biology a pravidelně monitorují stav útesu.

Ukázalo se ale také, že turisté po návštěvě bezbarvých korálů často cítí hluboký smutek, i když nikdy nezažili útes v jeho dřívější, zdravější podobě. To vede podle vědců k tomu, že se návštěvníci zasadí minimálně osvětou o zodpovědnější chování a větší ochranu útesů.

Poptávka překračuje nabídku

Podle studie z roku 2025 poptávka po lokalitách označovaných jako destinace last chance tourism narůstá rychle a překračuje únosnou kapacitu místa, což urychluje degradaci životního prostředí i kultury. Studie upozorňuje, že tato turistika může být udržitelná jen tehdy, pokud se propojí ochrana přírody, chytrý management a ekonomické nástroje.

Řešením může být například technologie virtuální reality, kdy může část návštěv nahradit virtuálními zážitky, lidé si mohou prohlédnout ohrožené ekosystémy nebo kulturně křehká místa, aniž by je fyzicky zatěžovali. Efektivní by podle autorů studie mohlo být také strategické oceňování, tedy dynamické ceny během sezónních špiček, rozdílné vstupné pro standardní a exkluzivní zážitky nebo povinné příspěvky na projekty obnovy a ochrany přírody.

„Last chance tourism“ jen tak pravděpodobně nevymizí, možná se naopak stane ještě populárnějším, protože nyní se davy turistů navštěvující třeba ledovce rozprostřou po celém světě. Až ale ledovců ubude, ty poslední budou hojně navštěvovány a rychle ničeny. Bylo by proto dobré již nyní nastavit taková pravidla, aby k podobným situacím nedocházelo.

Úvodní foto: 74papa, CC BY 4.0