
Dokáže jedna majitelka krkonošské boudy rozložit všechny národní parky v zemi?
Zejména poslanci ODS svými návrhy míří na samou podstatu národních parků. A napomáhá tomu majitelka Luční a Labské boudy, na jejímž příběhu se má ukázat, jak ochranáři šikanují podnikatele.

Pavel Baroch
16. 6. 2025
Ani poslanci z Občanské demokratické strany, ani jedna krkonošská podnikatelka to nejspíš veřejně nikdy nepřiznají, ale za daných okolností to „svítí“ do okolí jako vrchol Sněžky v nejvyšším českém pohoří. Právě projednávaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny a aktuální spor spolumajitelky Luční boudy (a Labské boudy) Kláry Sovové s vedením Krkonošského národního parku spolu samozřejmě souvisejí.
Sovová, respektive její příběh o „šikanované podnikatelce“ má pomoci otevřít cestu k zásadním změnám ve fungování všech národních parků – nejen toho nejstaršího v Krkonoších. Pozměňovací návrhy z dílny několika poslanců ODS jsou z pohledu ochrany nejvzácnější české přírody natolik šílené, že by v konečném důsledku vedly k faktické likvidaci národních parků v jejich současné podobě.
Advokátka Sovová má k občanským demokratům dlouhodobě hodně blízko. I když tvrdí, že už není členku strany, její rodina v minulosti patřila k významným sponzorům ODS. Podnikatelka pak za ni v roce 2020 neúspěšně kandidovala do Senátu.
V jejím aktuálním, mediálně hojně propíraném sporu s vedením krkonošského parku jde o povolení vjezdu k Luční boudě, která stojí v jedné z nejvzácnějších oblastí Krkonoš: v arkto-alpínské tundře. V této klidové zóně je dokonce omezen pohyb i pěších návštěvníků, smí se pohybovat pouze po vyznačených turistických cestách. Není možné, aby sem jezdila auta, jak se to zrovna někomu hodí a potřebuje to ke svému podnikání.
Ostatně když se rozhodnu podnikat v národním parku, a zvláště v jeho klidové zóně, musím přece počítat s určitými omezeními. Pravidla pro vjezd aut zde platí více než 30 let a v roce 2017 se dokonce zmírnila – majitelé a nájemci už nepotřebují speciální výjimku ke vjezdu, kterou je třeba co dva roky obnovovat. Neobejdou se ale bez ní třeba vozidla zásobování nebo údržby.
Národní parking
Problém nastal, když správa národního parku nasadila na kontrolu aut moderní techniku, a vozidla bez povolení začala pokutovat. Není to šikana, jak o tom hovoří podnikatelka a někteří poslanci, ale kontrola dodržování zákonných pravidel. Klára Sovová považuje pokuty pro přijíždějící řemeslníky nebo dodavatele zboží za nezákonné a od června dokonce Luční boudu zavřela pro kolemjdoucí, občerství se v ní jen ubytovaní.
Spor o auta v Krkonoších se dostal až do Parlamentu ČR. Poslanec a někdejší ministr Petr Bendl z ODS při projednávání zmíněné novely zákona o ochraně přírody a krajiny načetl pozměňovací návrh, který jde přesně na ruku podnikatelce Sovové. Vyjímá totiž z platnosti základních ochranných podmínek národních parků pozemky náležející k budovám a cestám k těmto budovám, a to i mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí – tedy uvnitř přírodních území národních parků.
Co by to konkrétně znamenalo? Správy národních parků by tím samozřejmě přišly o možnost regulovat vjezdy návštěvníků k budovám, které jsou mnohdy komerčně využívané – jako právě Luční bouda. Tím to ale nekončí.
Na cestách, která vedou třeba i kilometry územím národního parku, by najednou platil jiný režim než v jejich okolí. Pokud by se pozemkem přístupových cest myslely parcely, jak jsou evidovány v katastru nemovitostí, mohlo by to znamenat, že by se do volnějšího režimu dostalo větší území než jen samotná cesta. Na těchto plochách a okolo „neregulovaných“ budov by se ale například zrušil i zákaz používání toxických pesticidů, nepůvodních dřevin, táboření, provádění terénních úprav včetně přirozených koryt vodních toků a tak dále.
Není to jediný pozměňovací návrh, kde omezuje ochranu přírody a nahrává například developerům. Jsou jich desítky, což přimělo ředitele všech čtyř českých národních parků k nebývalému kroku. Sepsali osmistránkový otevřený dopis všem zákonodárcům, v němž podrobně popisují, co by přijetí většiny pozměňovacích návrhů k novele zákona o ochraně přírody a krajiny znamenalo – více ZDE.
K podobnému kroku přistoupila také více než tisícovka předních českých vědců a odborných pracovníků z různých biologických, ekologických a přírodovědných oborů – mezi nimi 60 univerzitních profesorů a 78 docentů. Zaslali rovněž otevřený dopis poslankyním a poslancům, senátorkám a senátorům, v němž varují, že schválení těchto návrhů by vedlo k zásadnímu oslabení ochrany přírody v českých chráněných územích, zejména v národních parcích – více ZDE.
Servítky si nebere ani Lucie Potůčková (STAN) poslankyně a starostka krkonošského městyse Mladé Buky. „Někteří lidé by si z národního parku rádi udělali národní parking,“ napsala mimo jiné na Facebook. „A tak páně Bendl, Bureš, Krejza (poslanci ODS) začali podávat pozměňovací návrhy, které by v případě schválení umožnily nejen hromadnou výstavbu, ale také kácení a spoustu jiných kulišáren – prostě destrukci Krkonoš.“
A vyjádřila se i ke sporu advokátky Kláry Sovové. „Paní Sovová přišla s nápadem monstrózního prohlášení – zavíráme Luční Boudu, protože nás KRNAP šikanuje a nemůžeme se dostat ke svému majetku autem – chudáci turisté, kteří se zajisté rozutíkají po lese, neboť si nebudou mít ani kam zajít na záchod. A to pak bude pěkný tlak na poslance, aby si hlasování ještě rozmysleli, že?“
Klíčové hlasování o novele zákona o ochraně přírody a krajiny, které mimo jiné počítá s vyhlášením dalšího národního parku Křivoklátsko, se blíží. Brzy se dozvíme, jestli jedna majitelka krkonošské boudy dokáže s pomocí skupiny poslanců rozložit všechny národní parky.
Úvodní foto: Dingoa, CC BY-SA 3.0