Návrhy poslanců mohou zlikvidovat národní parky. Výzvu proti novele podepsala už tisícovka vědců

Přední čeští vědci a odborní pracovníci z různých biologických, ekologických a přírodovědných oborů vyjádřili hluboké znepokojení nad pozměňovacími návrhy k novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Jak jsme už informovali na Obnovitelně.cz, za návrhy stojí zejména poslanci ODS. Jménem více než tisícovky odborníků, mezi nimiž je 60 univerzitních profesorů a 78 docentů, zaslali nyní vědci otevřený dopis poslankyním a poslancům, senátorkám a senátorům. Varují v něm, že schválení těchto návrhů by vedlo k zásadnímu oslabení ochrany přírody v českých chráněných územích, zejména v národních parcích.

Výzva vznikla během jediného týdne a podpořili ji odborníci z předních českých vědeckých institucí. Počet signatářů stále roste, což podtrhuje šíři a váhu odborného konsenzu. Autoři dopisu zdůrazňují, že jejich postoj vychází nejen z vědeckých poznatků, ale i ze společenské odpovědnosti chránit přírodu jako hodnotu přesahující politické zájmy. Dopis s komentáři k jednotlivým návrhům byl zaslán všem poslancům Poslanecké sněmovny.

• Kontext: Masakr pro ochranu přírody. Ředitelé národních parků varují před šíleným návrhem

Vědci varují, že přijetí kontroverzních návrhů by mohlo proměnit národní parky v pouhé kulisy bez skutečné ochrany. Kritizují například hrozbu nekontrolované těžby dřeva v nejcennějších částech parků, rozšiřování zástavby do dosud harmonické krajiny nebo povinnost budovat nefunkční a často škodlivou infrastrukturu.

Takové kroky by podle nich byly v přímém rozporu s aktuálními poznatky o krizi biodiverzity. Vývoj by zároveň poškodil obce v okolí parků, které těží z turismu zaměřeného na nedotčenou přírodu. Zkušenosti ze zahraničí navíc ukazují, že nahrazení ochrany přírody developerskými aktivitami dlouhodobě nevede k prosperitě, ale k úpadku.

Podle vědců jsou kritizované pozměňovací návrhy založeny na zavádějících představách, šíří polopravdy a vytvářejí falešná dilemata, například mezi „živými kulturními lesy“ a „mrtvou přírodou“. Zpochybňují ekologická fakta, například roli kůrovce v přirozené dynamice horských lesů, a vykreslují bezzásahovost jako nečinnost.

Přitom řízené ponechání přírody samovolnému vývoji v pečlivě vybraných lokalitách vědci naopak považují za jeden z nejúčinnějších nástrojů ochrany přírody, podpořený jak českou legislativou, tak mezinárodními závazky. Stejně tak přírodě blízká péče v kulturních ekosystémech, jako jsou louky, má prokazatelně příznivý vliv na biodiverzitu i další ekosystémové funkce.

• Rozhovor: Za problémy se slovenskými medvědy můžou myslivci, lákají je na krmiště divočáků, říká Korec

Dopis rovněž upozorňuje na šíření dezinformací v probíhající debatě, například ohledně vlivu bezzásahovosti na vodní režim či klimatické funkce, které podle vědců deformují veřejnou diskusi a zpochybňují legitimitu ochrany přírody.

Národní parky mají podle vědců zásadní význam jako území, kde mohou nerušeně probíhat přírodní procesy včetně těch narušujících (disturbancí). Přinášejí cenná data o tom, jak se příroda přirozeně adaptuje na klimatické změny. Tyto poznatky lze využít při správě hospodářských lesů, péči o krajinu i při plánování adaptací v městském prostředí. Informace z bezzásahových oblastí mohou pomoci chránit ekonomiku před ztrátami způsobenými degradací prostředí a zlepšit celkovou péči o krajinu.

Výzvu podpořily těžké váhy české vědy

Mezi více než tisícovkou signatářů otevřeného dopisu nechybí řada výrazných jmen české vědecké obce. Výzvu podpořil například profesor Jan Frouz, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a vědec z Biologického centra Akademie věd ČR. K dalším výrazným jménům patří profesor Pavel Kindlmann, odborník na ochranu přírody a biodiverzitu, který působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Mezi signatáři je rovněž hydrobiolog profesor Jiří Kopáček z Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR, emeritní ředitel Botanického ústavu AV ČR profesor František Krahulec či profesor Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa na České zemědělské univerzitě.

Z dalších osobností lze jmenovat profesora Josefa Bryju, ředitele Ústavu biologie obratlovců AV ČR, předního odborníka na invazní druhy a jednoho z nejcitovanějších českých vědců profesora Petra Pyška z Botanického ústavu AV ČR, ekologa a entomologa profesora Vojtěcha Novotného, ředitele Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR, děkana Přírodovědecké fakulty UK docenta Vladimíra Krylova nebo docenta Martina Konvičku, entomologa z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity.

• Psali jsme: Vlky v Česku někdo ve velkém tráví karbofuranem. Umírají i vlčata

Vědci ve svém dopise upozorňují na řadu konkrétních pozměňovacích návrhů, které podle nich zásadně oslabují nebo přímo ohrožují ochranu přírody. Jedním z nejzásadnějších je návrh, který mění samotné poslání národních parků – umožňuje kácení v přírodní zóně, rozšiřuje holoseče a ruší podmínku, že turistické využití nesmí být na úkor přírody.

Další návrh považuje výstavbu bytových domů za veřejný zájem, což by umožnilo stavební zásahy i v malebných chráněných oblastech. Kritizovány jsou také snahy omezit pravomoci správ národních parků v oblasti regulace dopravy či povolovat chemické zásahy, používání pesticidů a další činnosti i v nejcennějších lokalitách.

Sporné jsou i návrhy na povinné budování vodních nádrží v lesích či kácení suchých stromů v širokém pásmu kolem budov, a to bez ohledu na ekologické dopady. Některé změny by umožnily výstavbu i v místech s výskytem chráněných druhů, jiné zase ruší ochranu břehových porostů nebo omezují správní uvážení orgánů ochrany přírody. Vědci varují, že přijetí těchto návrhů by vedlo k oslabení zákona o ochraně přírody ve prospěch hospodářských a developerských zájmů.

Úvodní foto: Pixabay