První letošní tornádo srovnalo se zemí část lesa v Jižních Čechách
Řádění živlu odnesla naštěstí jen vegetace. Vír podle svědků vydával zvuky, které připomínaly jedoucí kolonu bagrů.
Kristýna Čermáková
24. 5. 2025
První letošní (zmonitorované) tornádo zachytili meteorologové na radaru v neděli 18. května kousek od Českého Krumlova. Zpočátku nevýrazná přeháňka s několika blesky se začala stáčet a rotovat, až vytvořila malé tornádo, které naštěstí zpustošilo pouze část lesa. Podle svědků deníku Budějcká drbna to vypadalo jako rotující koule, ze které vycházely zvuky podobné jedoucí koloně bagrů.
„Tornádo jako takové nebylo zachyceno na snímku nebo videu, ale s ohledem na množství očitých svědků, kteří popisovali rotující vír doprovázený silným hlukem, můžeme téměř s jistotou říct, že se o tornádo jednalo. Nasvědčuje tomu i charakter škod, navíc dle radarových dat se na čele přeháňky objevila výraznější konvergence (sbíhavost) proudění,“ popisuje Český hydrometeorologický ústav.
Dráha víru dosahovala zhruba jednoho kilometru délky a šířka jeho pásu činila kolem sto metrů. Škody se omezily na vegetaci. Stromy byly vyvraceny či zlomeny v úzkém koridoru působení tornáda a budoucí terénní průzkum ještě upřesní jejich rozsah.
Nejhorší vír způsobil škody za miliardy
Ačkoliv nedošlo k větším škodám, tornádo v lesích a navíc ve členitém terénu vyvrací často mylnou domněnku, že se větrné víry vyskytují pouze na holých pláních. Stačí, když se sejdou vhodné podmínky, mezi které patří specifický střih větru, a rozdíl v rychlosti proudění mezi povrchem a výškou jednoho kilometru nad zemí.
Tornáda se v Česku vyskytovala i v minulosti, jen je dříve nikdo neuměl zachytit na video či radar. Existovaly tak důkazy pouze o výjimečných případech, kdy tornádo způsobilo škody přímo v obci. Ačkoliv je většina domácích tornád poměrně slabá (kategorie IF0 až IF1) a málokdy překročí několik set metrů šířky či kilometr délky, jejich výskyt je nebezpečný zejména pro jejich nepředvídatelnost.
Nejničivějším příkladem v moderní české historii zůstává červnové tornádo z roku 2021 na jižní Moravě, které dosáhlo intenzity IF4, zabilo šest lidí, zranilo více než 500 osob a zanechalo za sebou pás zkázy široký až 3,5 kilometru a dlouhý přes 20 kilometrů. Město Hrušky bylo téměř z 50 procent zničeno, likvidace škod si odhadem vyžádala 15 miliard korun.
V porovnání s jižní Moravou tak bylo tornádo u Českého Krumlova výrazně slabší, přesto však připomnělo, že i v našich podmínkách stojí za to věnovat pozornost varovným signálům – tmavým základnám bouřkových buněk, přehánějícím se větrným škubáním korunami stromů či dunivému zvuku na obzoru.
Nevyzpytatelný živel
Český hydrometeorologický ústav pravidelně monitoruje radarové snímky konvektivních buněk a spolu s dobrovolnými „lovci bouří“ dokáže vydávat výstrahy včas, ačkoli přesné místo a čas vzniku tornáda předpovědět nelze. Nebezpečnost bouřek by lidé neměli podceňovat, ani když ke vzniku tornáda nedojde.
„Slabá tornáda tak snadno mohou utéci pozornosti. Pokud tornádo nikdo neviděl, nebo viděl, ale zprávu o něm nepředal dál, nemůžeme tornádo evidovat. V České republice se vyskytuje v průměru jedno až tři tornáda ročně,“ komentuje pro Obnovitelně Petr Zacharov, spoluautor publikace Tornádo a pracovník Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Tornádům na území České republiky jsme se na Obnovitelně.cz věnovali v samostatném článku. Přímo za jejich existenci nemůže klimatická změna, ovlivní je pouze nepatrně. „Klimatická změna bude mít vliv na počet případně intenzitu konvektivních bouří, nicméně na střih větru zásadní vliv změna nemá, a pokud, tak oslabující. A protože je střih větru zásadní přísada pro vznik organizované bouře a tornáda, zdá se, že by nemělo přibývat počtu tornád,“ dodává Zacharov.
Klimatická změna také mírně pozměnila chování a lokace bouří, může se tak stát, že se tornáda vyskytnou i v oblastech, kde na ně místní obyvatelé doposud nebyli zvyklí. To pocítí ale především Spojené státy, kde jsou vytyčená tornádová pásma. S ohledem na nízkou četnost tornád v České republice se u nás bude stále jednat o vysoce vzácný a obvykle neškodný meteorologický jev.
Úvodní ilustrační foto: National Weather Service Birmingham, Alabama, Public domain