Český bioplyn získává první certifikát SURE a ukazuje cestu k flexibilní energetice
Vůbec první certifikát SURE v Česku získala stanice Vojtěchov. Dokument je potvrzením vysoké kvality českých technologií.
Redakce Obnovitelně.cz
22. 5. 2025
Předáním prvního certifikátu evropského systému SURE pro udržitelný bioplyn v Česku vyvrcholil letošní ročník tradiční odborné konference Bioplyn a legislativa 2025. Certifikát na akci v hotelu Tři Věžičky u Jihlavy převzal Vít Šimon, provozovatel bioplynové stanice Vojtěchov.
„Předání certifikátu SURE je nejen milníkem pro naši bioplynovou stanici, ale také důkazem, že české technologie a zemědělství jsou schopné splnit přísná evropská kritéria udržitelnosti,“ říká Vít Šimon, provozovatel BPS Vojtěchov, a dodává: „Věříme, že otevřeme cestu i dalším producentům a podpoříme rozvoj moderního, klimaticky šetrného zemědělství.“
Certifikát SURE (Sustainable Resources Verification Scheme) je mezinárodně uznávaný dobrovolný systém, který ověřuje splnění kritérií udržitelnosti a sledovatelnosti původu biomasy v souladu s evropskou směrnicí RED II a nově i RED III. SURE zajišťuje, že bioplyn a biometan pocházejí z obnovitelných zdrojů, které byly vypěstovány a zpracovány s ohledem na ochranu klimatu, životního prostředí i půdy. Tato certifikace je nezbytnou podmínkou pro další využití bioplynu a biometanu v energetice, obchodování v rámci EU i pro jejich uplatnění na trhu s garancí udržitelnosti.
Vedle tématu certifikace rezonuje i otázka energetické flexibility. Účastníci konference diskutovali možnosti, jak mohou bioplynové stanice efektivně a rychle reagovat na požadavky energetické sítě a stabilizovat výrobu elektřiny v reálném čase. „Flexibilní výroba elektřiny přímo na bioplynových stanicích je příležitostí, jak přispět k bezpečné a spolehlivé elektrizační soustavě. BPS mohou zároveň poskytovat obnovitelný plyn pro průmysl, teplárenství nebo dopravu,“ zdůrazňuje Jan Habart, předseda CZ Biom.
Zemědělci v roli lokálních dodavatelů energií
Moderní bioplynové stanice dnes představují skutečné multienergetické zdroje, které dokážou současně vyrábět elektřinu, teplo i biometan podle aktuální poptávky a potřeb regionu. Díky možnosti flexibilně měnit výrobní režim v průběhu dne i v různých ročních obdobích mohou bioplynky spolehlivě pokrývat špičky v odběru elektřiny, nebo naopak dodávat energii v době, kdy ostatní obnovitelné zdroje (jako solární či větrné) nejsou k dispozici. Elektřina vyrobená z bioplynu tak přispívá k energetické bezpečnosti a stabilitě celé sítě a umožňuje efektivní využití místní biomasy i bioodpadů. Tento systém zároveň posiluje princip oběhového hospodářství a přináší přidanou hodnotu nejen pro energetiku, ale také pro zemědělce a obce.
Významnou součástí programu byl i legislativní panel, kde vystoupil přední český expert na energetické právo Luděk Šikola, partner advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti. „Novela Lex OZE III přináší bioplynu a biometanu zásadní změny, zejména v oblasti provozní podpory, certifikace udržitelnosti a možnosti aukcí pro biometan. Provozovatelé musí být připraveni na nové požadavky, ale současně i na vznikající příležitosti,“ shrnuje Luděk Šikola.
Na konferenci přijali pozvání také řečníci ze zahraničí. Jedním z nich je George Osei Owusu, technický a projektový manažer z bruselské centrály Evropské bioplynové asociace (EBA), který představil několik úspěšných strategií na rozvoj biometanu, které už fungují například v Itálii nebo ve Francii. Jejich funkčnost spočívá v jednoduchosti.
„Systémy by měly být jednoduché a poskytovat stabilní investiční prostředí. Poskytovaná provozní podpora by například měla počítat s inflací a měla by se zaměřit na veškerou udržitelnou biomasu. Jedním z omezujících faktorů může být třeba povinný podíl tzv. pokročilých biopaliv (např. odpadů nebo hnoje). Systém by měl umožňovat výrobu biometanu i v případě nenadálých událostí, jako je například nouzová porážka chovu dobytka z důvodu nakažlivých chorob,“ říká George Osei Owusu.
EBA vyzývá Evropskou komisi k přijetí závazného cíle, aby se do roku 2040 vyrobilo na území Evropské unie minimálně 100 miliard metrů krychlových bioplynu. Podle asociace je bioplynový sektor klíčovou součástí rozvoje cirkulární ekonomiky – nejenže posiluje energetickou bezpečnost a snižuje závislost na fosilním plynu, ale zároveň přináší významné přínosy v oblasti udržitelných organických hnojiv a využití biogenního CO2.
Organická hnojiva vznikající z digestátu bioplynových stanic obnovují zdraví půdy a nahrazují syntetické alternativy s vysokou uhlíkovou stopou, zatímco zachycený biogenní CO₂ pomáhá dekarbonizovat průmyslové sektory závislé na emisích z fosilních zdrojů.
V současnosti sektor bioplynů v EU produkuje přibližně 22 miliard metrů krychlových ročně, což představuje zhruba 7 % spotřeby zemního plynu v Evropské unii v roce 2023. Pro dosažení klimatických a ekonomických cílů je proto nezbytné další rozšiřování výroby bioplynu a podpora inovací v této oblasti.
Konference Bioplyn a legislativa 2025 potvrdila, že český bioplynový sektor je připraven na evropské výzvy i příležitosti, a to jak z pohledu technologií, tak legislativy a odpovědného podnikání.
Zdroj: TZ
Ilustrační foto: Pixabay