Do tří let bez ruské energie. Evropská komise představila ambiciózní plán
Sedmadvacítka počítá s ukončením nákupů plynu, ropy a jaderného paliva z Ruska už do konce roku 2027.
Tatiana Mindeková
14. 5. 2025
Od začátku ruské agrese proti Ukrajině EU výrazně snížila svou závislost na ruské energii i samotný dovoz. Podíl ruského plynu (LNG i dodaného plynovody) klesl z 45 % v roce 2021 na 19 % v roce 2024. Prognózy předpokládají další pokles na 13 % v roce 2025 po ukončení tranzitu přes Ukrajinu. Dovoz ruské ropy se rovněž propadl z 27 % na začátku roku 2022 na aktuální 3 %.
Navzdory pokroku ruský plyn, ropa a jaderné palivo stále zůstávají součástí energetického mixu EU. V roce 2024 deset členských států stále dováželo ruský plyn (52 miliard m³), tři státy ropu (13 milionů tun) a sedm států obohacený uran (více než 2 800 tun). Celkem za to EU zaplatila Rusku přes 23 miliard eur.
Po ukončení tranzitu přes Ukrajinu se očekává, že ruský plyn bude stále tvořit přibližně 13 % veškerého dovozu plynu do EU. Zhruba dvě třetiny těchto dodávek jsou zajištěny na základě dlouhodobých smluv s pevně stanoveným cílem doručení v EU, zatímco přibližně jedna třetina plyne z krátkodobých a okamžitých nákupů na spotovém trhu, kde se obchoduje za aktuální tržní ceny
Klíčová opatření plánu
Roadmapa navrhnutá Evropskou komisí obsahuje několik zásadních opatření, která mají zajistit úplné ukončení dovozu ruské energie. V oblasti plynu plán, který komise zveřejnila 6. května, navrhuje zvýšit transparentnost a monitoring, podporovat domácí produkci bioplynu, rozšiřovat LNG terminály a hledat nové dodavatele. EU chce zavést povinnou certifikaci a sledovatelnost původu plynu, přičemž každý dodavatel bude muset zveřejňovat jeho původ.
Největší pozornost vzbudilo opatření zakazující uzavírání nových smluv na ruský plyn a LNG od konce roku 2025 a ukončení všech dlouhodobých smluv nejpozději do konce roku 2027. Právní návrh má Komise předložit v červnu tohoto roku.
V oblasti jaderného paliva Komise plánuje omezit ekonomickou atraktivitu dovozu obohaceného ruského uranu. Již příští měsíc má být předložen návrh obchodních opatření proti tomuto dovozu a zároveň se plánuje omezit možnost uzavírat nové smlouvy.
V oblasti ropy se Komise zaměřuje na boj proti tzv. stínové flotile ruských tankerů – plánuje zlepšit spolupráci s mezinárodními partnery, včetně Mezinárodní námořní organizace (IMO), a zavést přísné standardy námořní bezpečnosti a ochrany.
Opatření ve všech třech oblastech – plyn, ropa a jaderné palivo – mají být integrována do národních plánů členských států. Ty by měly obsahovat harmonogramy i technické kapacity pro nahrazení ruských dodávek. Komise doporučuje, aby členské státy předložily své první národní plány do konce roku 2025.
Nerovnoměrný dopad: Střední a východní Evropa je nejzranitelnější
Roadmapa upozorňuje, že dopady nebudou rovnoměrné. Závislost na ruském jaderném palivu je nejvyšší v pěti zemích s reaktory ruského designu VVER – Bulharsku, Česku, Finsku, Maďarsku a Slovensku. Po dokončení projektu TAL-PLUS v dubnu 2025 je Česko schopno nahradit ruskou ropu alternativními zdroji. Naopak Slovensko a Maďarsko stále dovážejí více než 80 % své ropy z Ruska. Tyto státy, spolu s Itálií, Francií a Rakouskem, v loňském roce pokrývaly značnou část své spotřeby plynu dodávkami z Ruska.
Neprekvapivo, největšími odpůrci navrhovaných opatření jsou Slovensko a Maďarsko. Slovenský premiér Robert Fico označil plán za „absolutně nepřijatelný“, varoval před kolapsem slovenské energetiky a požaduje výjimky. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó pak označil roadmapu za „útok na suverenitu“.
Naopak eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen prohlásil, že „každé euro zaplacené Rusku pomáhá financovat jejich válku“, a že cílem plánu je nejen energetická bezpečnost, ale i morální postoj Evropy.
Další kroky a budoucnost energetické nezávislosti
Plán představuje významný krok směrem k energetické nezávislosti EU. Jeho úspěch bude záviset na spolupráci členských států i na řešení právních a smluvních komplikací. Evropská komise plánuje v červnu 2025 předložit potřebné legislativní návrhy, které musí schválit Evropský parlament a kvalifikovaná většina členských států v Radě EU.
K dosažení skutečné nezávislosti je nutné také řešit rostoucí dovoz ruského plynu plynovodem TurkStream. Z dlouhodobého hlediska musí členské státy přehodnotit svůj přístup k energetické bezpečnosti a vyhnout se závislosti na jediném dodavateli.
Úvodní foto: Unsplash