Zateplení jako investice: Dotace mají pákový efekt, šetřit na tloušťce izolace se ale nevyplácí

Zateplování domů se v Česku stává stále důležitější součástí boje s vysokými náklady na energie i klimatickými změnami. Díky štědrým dotačním programům roste zájem o komplexní renovace, které výrazně snižují spotřebu energie a zlepšují kvalitu bydlení. Stát tak prostřednictvím podpory motivuje domácnosti k dlouhodobě udržitelným investicím.

„V případě rodinných domů nám každý měsíc chodí dotační projekty za 1,2 miliardy korun, z toho více než 800 milionů korun tvoří náklady na zateplení. To je to, kam jsme směřovali,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Pozitivního vývoje se podle něj daří dosáhnout mimo jiné změnou přemýšlení žadatelů, kteří místo dílčích opatření stále častěji přistupují ke komplexním renovacím. K tomu ostatně žadatele motivují i kombinační bonusy. Při volbě většího počtu opatření lze totiž často získat vyšší podporu.

Většina obytných budov v Česku byla postavena před rokem 1980, kdy energetická účinnost nepatřila mezi hlavní nejdůležitější parametry staveb. Česko má jeden z nejvíce energeticky náročných bytových fondů v Evropě.

„Peníze, které jsou nasměrované do zateplovaní, tak mají smysl. A ačkoliv se 1,2 miliardy korun měsíčně zdá jako vysoké číslo, je potřeba jej vynásobit tím, kolik lidé investují z vlastních kapes. Dotace mají velký pákový efekt, domácnosti investují většinou dvě třetiny ze svého, takže peněz je v renovacích ještě víc,“ upozorňuje Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace. Dobře provedené zateplení může uspořit i 70 % nákladů na vytápění, a zrenovovaný dům je zároveň lépe obyvatelný i ve stále teplejších létech.

Každý materiál má svoje

Při zateplování fasád, krovů nebo stropů mají zájemci k dispozici řadu moderních materiálů. Doporučuje se proto vzít si na pomoc zkušeného projektanta, který lidem pomůže vybrat tu nejvhodnější cestu k dosažení úspor. Nejčastěji volenými materiály jsou polystyren a minerální izolace.

„Benefity minerální izolace jsou její nehořlavost, dokonalá prodyšnost, je vyrobená z přírodních surovin. U polystyrenu je to naopak jeho lehkost a cenová dostupnost,“ vyjmenovává hlavní parametry Marcela Kubů.

Profesionální projekt pak umí poradit i s optimální tloušťkou izolace. Dávno již neplatí, že stačí 10 či 15 centimetrů. Trend je naopak tloušťku izolace zvyšovat. „Na fasádu se nejběžněji vyrábí izolace tloušťky 20 centimetrů, do střechy 30 centimetrů a více, v podlaze se pohybujeme od 12 centimetrů, ale běžně dáváme i 20 centimetrů izolace,“ dodává Kubů.

• Tip: Do sdílení energie se zapojilo už přes 20 tisíc lidí. Stát to ale moc neusnadňuje, říká expertka

Větší tloušťku izolace je vhodné zvolit i proto, že materiál se na celkových nákladech na renovaci podílí jen zlomkem, mnohem větší položkou je lidská práce nebo kotvení do fasády. Přitom izolace je právě ta jediná položka, která určuje výši budoucích úspor.

Dotační programy samozřejmě myslí i na žadatele, kteří se rozhodnou udělat zateplení svépomocí. Experti nicméně tento postup úplně nedoporučují, protože některé technologické kroky při renovacích mohou být pro domácí kutily hodně složité.

„Ve spolupráci s oborovými asociacemi jsme vytvořili kuchařky na každou konstrukci, ať už okna nebo zateplení, aby si lidé dokázali sami pohlídat, jak to dělat. Samozřejmě ode mě neuslyšíte nic jiného, než že doporučím, aby u toho byl nějaký odborník,“ dodává Valdman.

Jakých chyb se při renovaci vyvarovat? Jaké jsou moderní trendy v zateplování? A kde hledat odbornou pomoc, pokud se chcete dát na energetické úspory? To vše zjistíte v nejnovějším díle podcastu Pod proudem. Poslouchat ho můžete i na Spotify a Apple Podcasts.

Úvodní foto: Freepik