V moderně zrekonstruovaném nízkoenergetickém domě je bydlení nejen levnější, ale také příjemnější

„Kolik z vás se chystá na rekonstrukci svého domu?“ ptá se Petr Dusil z Centra pasivního domu. Ve slušně naplněném nevelkém improvizovaném sále v centru Jablonce zvedne ruku více než polovina přítomných. Ostatně právě proto přišli: Aby získali základní informace, jak zrekonstruovat svůj rodinný dům, aby se v něm lépe žilo a současně výrazně srazili účty za energie.

Přednášku pořádá Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka) ve spolupráci se zmíněným Centrem pasivního domu. A koná se v rámci roadshow České spořitelny k 200. výročí jejího založení. Výstava se ale nedívá do minulosti, ale do budoucnosti: „Při oslavách 200 let České spořitelny se díváme dopředu, proto jsme přichystali Roadshow pro #silnější budoucnost,“ uvádí Spořitelna. 

Akce představuje vědecko-technické obory a projekty, v nichž patří Česko ke světovým lídrům, jako jsou nanovlákna, kosmický výzkum nebo herní průmysl. „Připravte se na příběhy, které dokazují, že je Česko nejen zemí tradic, ale také inovací,“ konstatuje Spořitelna.

Nezateplené bydlení

Inovativní technologie se ostatně používají i při přestavbě desítek let starých domů na moderní bydlení, ať už to jsou solární panely s bateriovým úložištěm nebo rekuperace. Jak ukazuje studie „Bydlení pod lupou: Jak ušetřit díky renovacím miliardy na energiích“, kterou vypracovala Buřinka spolu se společností KPMG, více než polovina obyvatel žije v bytech postavených před rokem 1980, které od té doby neprodělaly žádnou renovaci. 

Dva miliony bytů nemají zateplené stěny, jeden milion bytů nemá izolační okna, 700 tisíc bytů nemá vůbec žádný způsob zateplení. „Podle detailních propočtů pro různé modelové situace se renovace vyplatí, protože i při splácení úvěru dochází k celkové finanční úspoře. K tomu je třeba přičíst ještě zvýšení životního komfortu, zhodnocení nemovitosti a snížení emisí,“ říká Milan Pospíšil z Buřinky. 

Jeden modelový příklad představil také na přednášce v Jablonci. Jde o dvougenerační třípatrový podsklepený rodinný dům z roku 1970 se střechou ve velmi špatném stavu, obývá ho čtyřčlenná rodina. Je vytápěn plynovým kotlem, dům má teplovodní otopnou soustavu, rozvody ale nejsou zateplené. Vytápěná plocha představuje bezmála 300 metrů čtverečních. Na ohřev teplé vody využívá elektrický bojler, přičemž rozvody jsou opět nezateplené. 

Navrhovaná kompletní rekonstrukce zahrnuje zateplení stěn, stropu, novou střechu, výměnu oken a dveří, instalaci solárních panelů, tepelné čerpadlo a rekuperaci. Náklady převyšují 2,8 milionu korun, ale orientační výše dotace z Nové zelená úsporám může dosáhnout až 1,3 milionu, takže měsíční splátka zvýhodněného úvěru dosahuje 8 474 korun. Jenže k tomu je zapotřebí připočítat úspory na platbách za energie, které odhadem dosahují 9 617 korun. Rodina tak měsíčně dokonce ušetří více než 1,1 tisíce korun.

Právě obava z nedostatku peněz (nebo že se investice stejně nevyplatí) patří mezi faktory, které mnohé rodiny odrazují od celkové rekonstrukce svého starého neúsporného domu. Ale jak zaznělo i na přednášce v Jablonci, právě teď je ideální doba pro toto zásadní rozhodnutí – díky dotaci z programu Nová zelená úsporám v kombinaci se zvýhodněným úvěrem od stavebních spořitelen, který je úročen o polovinu méně než nezajištěný úvěr na bydlení, případně i nějakým finančním úsporám. Navíc u Nové zelené úsporám nově platí, že zájemce o rekonstrukce dostane peníze předem.

„Je naprostá škoda toho nevyužít, protože u rekonstrukce starého domu neplatí, jestli ji udělat, či neudělat, ale kdy ji udělat,“ konstatuje Michal Pejšek, který má v Buřince na starosti bytové domy. „A půjčka na bydlení rozhodně nejsou vyhozené peníze,“ dodal.

Deset centimetrů nestačí

Také u bytového domu představili lidé z Buřinky vzorový příklad rekonstrukce. Týká se relativně malého cihlového domu o osmi bytech s izolací ve špatném stavu, plastovými okny s dvojskly, třemi plynovými a pěti elektrickými kotli na vytápění. Vytápěná plocha se blíží 600 metrům čtverečních.

Rekonstrukce zahrnuje zateplení podlahy na zemině, suterénu, obálky budovy včetně střechy, dále pak výměnu oken a dveří, instalaci stínící techniky, tepelného čerpadla vzduch-voda, nové teplovodní otopné soustavy, rekuperace a solární panely na střechu. 

Celkové náklady na rekonstrukci vycházejí odhadem na 6,2 milionu korun, přičemž orientační výše dotace je více než 3,2 milionu. Splátka úvěru v takovém případě vychází na bezmála 15,9 tisíce korun na celý dům, což představuje necelé dva tisíce na jeden byt. Jenže celková úspora na energiích opět dosahuje vyšší částky: asi 31,7 tisíce korun měsíčně na celý dům, tedy téměř čtyři tisíce na jednu partaj. Takže ve výsledku dům měsíčně ušetří 15,8 tisíce korun a jeden byt téměř dva tisíce. 

• Psali jsme: Zateplení domů může Česku ušetřit dva Temelíny a lidem nechat v peněženkách 90 miliard korun

Při rekonstrukci je ale důležité dodržovat několik základních principů, aby byla výsledná úspora za energie skutečně hmatatelná. Základem každé rekonstrukce je vhodná izolace. „Hospodské rady, že deset centimetrů polystyrenu stačí, nejsou pravda, opravdu to nestačí,“ uvádí Petr Dusil z Centra pasivního domu. Uvedl, že každý dům vyžaduje jinou tloušťku, proto je dobré se předem poradit s energetickým specialistou.

Připomněl, že na tenčím polystyrenu či jiné izolační vrstvě se ani moc neušetří, protože izolant tvoří jen 20 procent ceny celého zateplení. Nejvíce stojí práce, pronájem lešení a nová fasáda.

Důležité je rovněž výběr nových oken. Výrazně vhodnější jsou ta, kde je podíl skla 74 procent, oproti těm, kde je to jen 55 procent. Jednak lépe izolují a jsou také výrazné levnější, protože z okna bývá právě rám nejdražší. Důležité je také jejich osazení, v ideálním případě by měla být už v izolační vrstvě. Nesprávná montáž oken může zhoršit vlastnosti okna až o 20 procent.

Prostě lepší bydlení

Vyplatí se rovněž myslet na relativní detaily, mezi něž patří takzvané tepelné mosty, kvůli nimž mohou v místnostech vznikat plísně. Pro rekonstruovaný dům je rovněž vhodné řízení větrání s rekuperací, instalace fotovoltaiky s bateriovým systémem a teplené čerpadlo, které dokáže vyrobit ze stejného množství elektřiny několikanásobně více tepla než elektrické přímotopy.

Rozhodně se vyplatí i vlastní solární panely s baterií. Už jen proto, že než doputuje proud z elektrárny, ztratí se cestou až dvě třetiny. S vlastní elektřinou lze díky chytrým zařízením, která dnes běžně podporuje umělá inteligence, nejen svítit nebo pohánět ledničku, ale také s ní obchodovat na trhu.

• Tip: Je libo dům z podhoubí? Unikátní Samorost už je dostupný i pro veřejnost

Při rekonstrukci je možné rovněž na některých domech vybudovat zelenou střechu, která chrání objekt před přehříváním, nebo zařízení zachytávající dešťovou vodu. Vyplatí se také různá zastínění, aby v domě nebylo v létě jako v sauně.

Obyvatelé, kteří přišli v Jablonci na přednášku, mají očividně o informace o rekonstrukci zájem, několik z nich si mobilním telefonem skenují QR kód s dalšími údaji, další se přímo v sále ptají na podrobnosti ohledně zvýhodněného úvěru. V druhé části přednášky se řeší problematika obytných domů včetně paneláků. Přítomný předseda bytového družstva se ptá na možnosti zateplení členitého domu o 70 bytech, přičemž mezi nájemníky je nemálo důchodců.

Petr Dusil z Centra pasivního domu uznává, že v obytných domech se rekonstrukce a další opatření dělají složitěji. „Platí, že co partaj, to jiný názor. Ale právě tohle jsou argumenty, proč má celková rekonstrukce smysl,“ říká Dusil. Ten nejvýznamnější argument je podle lidí ze Stavební spořitelny České spořitelny jednoznačný: v moderním nízkoenergetickém domě se celkově žije lépe.

Foto: Pavel Baroch