Další rekordy padly: Fotovoltaika je stále nejrychleji rostoucí zdroj energie na světě
Během roku 2024 nainstaloval svět téměř 600 gigawattů solárního výkonu. Celosvětově bychom ale měli dosáhnout osmi instalovaných terawattů do roku 2030.
Světový solární trh zažil v loňském roce rekordní úspěch – nové instalace fotovoltaických elektráren dosáhly téměř 600 gigawattů, což představuje meziroční nárůst o plných 33 procent a tvoří 81 procent veškerého výkonu nově postavených bezemisních zdrojů energie. Podle tiskové zprávy organizace SolarPower Europe se ale ideálním cílům neblížíme dostatečně rychle, tempo musí přidat.
Celkový instalovaný výkon solárních zařízení překročil dva terawatty, přičemž na dosažení prvního terawattu bylo třeba téměř sedmdesát let, ale na jeho zdvojnásobení pak stačily pouhé dva roky.
Největší podíl růstu připadá tradičně na Čínu, která sama instalovala 329 gigawattů nového výkonu, více než všechny zbývající přední trhy dohromady. Spojené státy a Latinská Amerika zaznamenaly meziroční růst okolo 40 procent, evropské tempo se však zastavilo na pouhých 15 procentech. Blízký východ i Afrika dokonce zaznamenaly pokles nových instalací.
Rychlý pokles nákladů díky technologickým inovacím a přebytkovým výrobním kapacitám v Asii proměnil solární energii v nejrychleji rostoucí zdroj elektřiny – vygenerovala trojnásobek energie oproti větrným elektrárnám, které skončily na druhém místě. Podíl solární výroby na celkové globální produkci elektřiny vzrostl na 7 procent, téměř dvojnásobek oproti roku 2021.
Jeden terawatt ročně
Mezinárodní odhady počítají s dalším zpomalením tempa, v nejrealističtějším scénáři by instalace v roce 2025 vzrostly o deset procent na 655 gigawattů a do konce dekády mohly dosáhnout 930 gigawattů nového ročního výkonu. Aby se však naplnil ambiciózní cíl osmi terawattů instalovaných solárních zdrojů do roku 2030, je třeba dosahovat průměrně jednoho terawattu nových instalací ročně.
Zajímavý je i solární rozvoj Indie, která meziročně navýšila instalace o 145 procent na 31 gigawattů a vystoupala na třetí místo světového žebříčku hned za Spojené státy americké.
V České republice se však tempo rozvoje solární energetiky téměř nezměnilo – loni jsme nainstalovali pouze jeden gigawattpeak nového výkonu, což na obyvatele představuje necelých 420 wattpeaků, méně než polovinu hodnoty sousedního Rakouska či Maďarska.
Češi jsou pozadu
„Z mezinárodního srovnání je vidět, že nárůst solární energie v Česku je pořád daleko za většinou států Evropské unie. Stále bohužel nevidíme výrazný posun a vůli v oblasti odstraňování bariér v povolovacích procesech. Investice za stovky milionů korun často ztroskotají na svévoli úředníků a je škoda, že ani energetická krize nepomohla výrazně zrychlit výstavbu nejen solárních, ale i dalších obnovitelných zdrojů energie,“ konstatuje v tiskové zprávě Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
Krčmář kritizuje také retroaktivní opatření podpory starších elektráren v rámci Lex OZE III, které navíc vedlo k zamrznutí nových projektů a odlivu investic. „Chceme-li zvýšit energetickou soběstačnost Česka a připravit se na phase-out fosilních zdrojů, potřebujeme větší legislativní změny a hlavně stabilní investorské prostředí, které v Česku v současné době chybí,“ dodává.
„Bez rozvoje akumulace a flexibility se moderní energetika neobejde. Baterie dnes hrají důležitou roli v agregaci flexibility a začínají se stále více uplatňovat i při poskytování služeb výkonové rovnováhy. Tato oblast byla v Česku bohužel dlouho opomíjená, ale v posledních letech se konečně dostává do popředí zájmu – i díky nové legislativě. Je zásadní, abychom akumulaci nadále aktivně rozvíjeli, bez toho je další růst obnovitelných zdrojů stěží představitelný,“ doplňuje Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a výkonný ředitel Asociace AKU‑BAT CZ.
Úvodní foto: Unsplash