Vlky v Česku někdo ve velkém tráví karbofuranem. Umírají i vlčata

V posledních měsících došlo na území České republiky k několika závažným případům otravy vlků. Odborníci varují, že kromě ohrožení těchto chráněných šelem představují otrávené návnady nebezpečí i pro další volně žijící zvířata, domácí mazlíčky a potenciálně i pro člověka.

Na začátku roku byl v Rynarticích u Jetřichovic nalezen jeden uhynulý vlk. Následná pitva prokázala, že zvíře zemřelo na otravu nervovým jedem zvaným karbofuran. „Nález otráveného vlka byl prvním případem, kdy jsme zjistili, že i u nás k travičství dochází," vysvětlil pro iDnes.cz mluvčí Národního parku České Švýcarsko parku Tomáš Salov.

• Tip: Proč si traviči oblíbili karbofuran? Zabíjí za pár chvilek, stačí jen projít kaluží, varuje psovodka

Karbofuran je extrémně nebezpečná látka, kterou zákon o myslivosti a zákon na ochranu zvířat proti týrání zakazuje. Zvíře po požití této látky umírá během několika minut v silných křečích. „Je to extrémně nebezpečná forma travičství. Látka funguje kaskádovitě – to znamená, že dokáže zabít až čtyři další zvířata v řadě, která se do otráveného uhynulého jedince pustí," dodává mluvčí.

V reakci na tento incident začala správa Národního parku České Švýcarsko spolupracovat se psí jednotkou České společnosti ornitologické (ČSO). Psovodka Klára Hlubocká se speciálně vycvičenými psy provádí hlídky v oblasti, kde byl vlk nalezen, i v dalších částech parku. Rozhovor o tom, co pátrání po otrávených návnadách obnáší, jsme s ní vedli i na Obnovitelně.cz.

Mrtví sourozenci

Ještě kritičtější situace nastala v Rychlebských horách, kde byly mezi únorem a dubnem letošního roku postupně nalezeny čtyři mrtvé šelmy. Podle ochránců zvířat se jednalo o příslušníky jedné smečky, kteří byli na podzim 2024 zaznamenáni na fotopasti Hnutí Duha Šelmy.

„Byla to mladá zvířata v dobré kondici. Z analýzy DNA vyplývá, že se jednalo o tři sourozence, kteří pocházejí z loňského vrhu," přiblížil serveru iDnes.cz Petr Šaj, šéf olomouckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. DNA profil čtvrtého zvířete, který by potvrdil vzájemnou příbuznost, ještě není zpracován. Dá se ale předpokládat.

• Tip: Najít a usvědčit pytláka je obtížné, často se jedná zároveň o myslivce

S největší pravděpodobností se zvířata otrávila ve stejnou dobu, dost možné z jediné návnady. Nacházena byla ale postupně a tak je možné, že je mrtvých šelem daleko víc. Minimálně při pátrání ochránci zvířat nalezli také mrtvé lišky, káňata a krkavce.

Nebezpečí pro další živočichy i člověka

Odborníci upozorňují, že otrávené návnady představují vážné riziko nejen pro vlky, ale i pro další živočichy a domácí zvířata.

Klára Hlubocká v rozhovoru pro Obnovitelně.cz vysvětlila, že karbofuran je nejčastěji používaný jed k travičství v České republice. „Prakticky všechny otravy, které nalezneme, má na svědomí karbofuran, až tak do výše 95 procent. A šance, že by zmizely zásoby, v podstatě neexistuje. I když je od roku 2008 zakázaný, prodával se v pytlech po 25 kilogramech a na otravu zvířete stačí jen pár mililitrů, takže v podstatě z jediného pytle jsou celoživotní zásoby,“ uvedla.

Za hranicemi Evropské unie navíc zakázaný není, není proto náročné si ho dovézt, to z něj dělá velmi nebezpečnou ale současně i velmi oblíbenou látku mezi traviči. „A neexistuje ani přehled, kolik ho bylo prodáno, takže nevíme, kolik ho může být v oběhu třeba i na černém trhu,“ dodává Hlubocká.

Vlčí neutěšená situace

Je proto možné, že se otrávilo daleko více zvířat, ne každé bude ale nalezeno včas. Ale i ztráta zatím pěti vlků ekosystém zabolí. Velké šelmy plní funkci přirozeného predátora, udržují vysokou zvěř v pohybu, mění její zažité návyky a chrání tím lesy před okusem. Ne všem se ale jejich existence líbí. Přítomnost vlků na českém území totiž mění zvyky nejen divoké zvěři, ale přizpůsobovat se musí také farmáři a chovatelé ovcí.

• Tip: Jak přivolat útok medvědice: Slovák ukázal, co vše lze při pobytu v lese udělat špatně

První novodobý výskyt vlků byl zaznamenán v Beskydech, kam migrovali jedinci ze Slovenska. V roce 2014 byla potvrzena první novodobá reprodukce vlčí smečky na území České republiky, konkrétně v oblasti Ralska v severních Čechách. Od té doby se vlci postupně šíří do dalších částí republiky. V současnosti se vlci vyskytují zejména v pohraničních oblastech.

Ochrana vlka obecného vychází z národní legislativy i mezinárodních závazků jako je Bernská úmluva či směrnice Evropské unie. Výjimky z ochrany lze udělit pouze ve zvláštních případech, například při ohrožení veřejného zdraví a bezpečnosti nebo při opakovaných škodách na hospodářských zvířatech, které nelze jinak řešit. Nikdy se ovšem nic neřeší otravou, která může zasáhnout jak jiná chráněná a ohrožená zvířata, tak i člověka.

Úvodní foto: Unsplash