Za problémy se slovenskými medvědy můžou myslivci, lákají je na krmiště divočáků, říká Korec
Medvěd je nebezpečný, jen když brání sebe nebo své potomky, takovým situacím se ale dá poměrně snadno vyhnout, vysvětluje ředitel táborské zoo Evžen Korec.
Kristýna Čermáková
25. 5. 2025
Medvědů se člověk bát nemusí, lidem se raději vyhnou. Přesto ale počet střetů a konfliktů s nimi narůstá. Čím je to způsobeno a proč si za to lidé mohou sami, to vysvětlil v rozhovoru pro Obnovitelně.cz biolog, majitel a ředitel Zoo Tábor a majitel společnosti Ekospol Evžen Korec, který se dlouhodobě věnuje také ochraně přírody.
„Slovenský zákon je zcela jednoznačně v rozporu s evropskou legislativou,“ komentuje plánovaný odstřel 350 jedinců na Slovensku. „Stačí, když se v dané lokalitě vyhlásí mimořádná situace, a lovecké eldorádo je tady. Evropské právo přitom umožňuje odstřel jen prokazatelně problémových jedinců, a to ještě jen v případě přímého ohrožení života člověka,“ dodává.
Za to, že šelmy ztrácí plachost a naopak získávají motivaci přibližovat se lidským obydlím, může podle Korce snaha lákat divočáky blízko k cestám a k civilizaci pro snadnější odstřel. Prasata jsou přitom chytrá a tak snadno se přelstít nenechají. Odnesou to ale medvědi nebo také vlci, na které Slovensko vyhlásilo celoroční loveckou sezónu.
Představují medvědi na Slovensku skutečně problém a riziko pro lidi?
Medvědi hnědí na Slovensku nepředstavují pro lidi problém. Pokud se člověk pohybuje po značených turistických trasách a má případně svého psa pod dohledem, nemusí se nijak bát. Medvěd se mu vyhne. Oproti obecným představám medvědi hnědí neloví, jejich potravu z 90 procent tvoří rostlinná potrava.
Medvěd může být nebezpečný pro člověka pouze tehdy, pokud se cítí být ohrožen. Typicky jde o matku s mláďaty nebo medvěda, na kterého doráží nehlídaný pes. V takovém případě opravdu může v obraně zaútočit. Takovým situacím se ale dá poměrně snadno vyhnout.
Odhady počtu medvědů žijících na Slovensku se velmi liší, útoků za poslední roky ale skutečně i bez ohledu na množství zvířat přibývá. Jak to?
Hodnověrný průzkum stavu medvědí populace provedla v roce 2023 Univerzita Karlova, podle jejíž studie žije na Slovensku maximálně 1275 medvědů hnědých, přičemž tato populace je dlouhodobě stabilní. Potvrdila se tak data posledního podobného průzkumu vedeného prof. Ing. Ladislavem Paulem, PhD., z Technické univerzity Zvolen z roku 2013, podle kterého žilo na Slovensku maximálně 1490 medvědů hnědých.
Karlova univerzita, stejně jako Technická univerzita Zvolen, vycházela ze sběru vzorků v terénu, analýzy DNA a komplexního modelování celkové populace na základě zjištěných dat. Je tedy jasně vidět, že se medvědí populace na Slovensku za deset let nijak zásadně nezvětšila, naopak došlo k mírnému zmenšení.
Medializované výroky o několikanásobně vyšším počtu jsou jen ničím nepodložené výkřiky sloužící ke strašení veřejnosti. Setkání člověka s medvědem nicméně opravdu přibývá, ale jak ukazují světové studie chování divokých zvířat, vůbec to nesouvisí s velikostí populace, ale se změnou chování. Medvědi se naučili chodit za potravou mnohem blíže lidským obydlím, proto je setkání více než dřív.
Na vábení medvědů a jejich následné focení dlouho lákal přímo Státní podnik Lesy Slovenskej republiky. Za 120 eur poskytoval službu „pozorování a fotografování medvědů na místě vábení“. Dokonce i státní podnik tak přispěl k tomu, že si medvědi zvykli na pohyb v blízkosti lidí. O tomhle se ale na Slovensku příliš nemluví.
Ve svém článku jste zmiňoval také myslivecká krmiště na lákání divočáků. Učí se medvědi přibližovat se lidem i kvůli nim?
Tato krmiště mají zcela zásadní podíl. Medvědi zjistili, že na nich naleznou potravu, a naučili se na tato místa chodit. Není to jen můj názor, dlouhodobě a opakovaně na to upozorňují i různé ekologické organizace, například spolek Prales dětem. Alarmující je hlavně to, že myslivci tato krmiště zřizují doslova na dohled od rodinných domů, čímž medvědy lákají přímo mezi obyvatele obcí.
Troufám si tvrdit, že hlavním viníkem současného chování medvědů na Slovensku jsou právě myslivci, kteří je nejprve naučili chodit za snadno dostupným jídlem mezi lidi, a nyní proti nim nejhlasitěji brojí a lobbují za jejich masivní odstřel. Řešením je tato krmiště úplně zrušit, protože se jasně prokázalo, že ani k lákání divokých prasat prakticky nefungují.
Divoká prasata dokážou poměrně rychle a efektivně reagovat na přítomnost lovců a dokonce i změnit svůj „denní rozvrh“, což se ukázalo například při bombastickém nasazení policejních odstřelovačů v lesích na Liberecku a Jablonecku. Prasata na přítomnost policejních střelců zareagovala tím, že se za potravou začala vydávat až ráno, kdy policisté už odjeli.
Psal jste také, že odstřel 350 medvědů, který avizovala slovenská vláda, porušuje pravidla stanovená směrnicemi Evropské Unie. Jak to?
Medvěd hnědý je v rámci Evropské unie chráněným druhem a je součástí přílohy II Bernské úmluvy, tedy úmluvy o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť. Na jeho ochranu EU zcela oprávněně vynakládá nejvíce peněz ze všech ohrožených druhů zvířat. Slovensko se rozhodlo evropskou legislativu ignorovat.
Už na jaře schválil slovenský parlament novelu zákona o ochraně přírody, která umožnila střílet medvědy i v případě, že nedošlo k útoku na člověka. Stačí, když se v dané lokalitě vyhlásí mimořádná situace, a lovecké eldorádo je tady. K vyhlášení mimořádné situace přitom není nutné zjišťovat, zda medvědi v dané lokalitě opravdu představují riziko. Evropské právo přitom umožňuje odstřel jen prokazatelně problémových jedinců, a to ještě jen v případě přímého ohrožení života člověka. Slovenský zákon je tak zcela jednoznačně v rozporu s evropskou legislativou.
Pokud vezmeme v úvahu zhruba 150 medvědů zastřelených a zabitých vlakem či autem v loňském roce, tak společně s letošní avizovanou kvótou pro odstřel dojdeme k tomu, že Slováci zmasakrují 40 procent celé medvědí populace. To je naprosto šílené. Dojde k decimaci celé populace medvěda hnědého, a pokud bude tohle vražedné běsnění pokračovat s podobnou intenzitou, už brzo bude medvěd hnědý na Slovensku opět vyhuben.
Myslivcům a lovcům přitom nejde o ochranu lidí, ale jen a pouze o zajímavé trofeje. Nestřílí totiž jen prokazatelně problémové medvědy, ale dokonce i matky s medvíďaty. Upozornilo na to Investigatívne centrum Jána Kuciaka (ICJK), které analyzovalo pět desítek odstřelů od června do září 2024. Ani jeden ze zastřelených medvědů v tomto sledovaném období nebyl tím, který zaútočil na člověka.
Zásahové týmy tvořené převážně myslivci od začátku loňského roku do 1. července zastřelily celkem 81 medvědů, přestože Ministerstvo životního prostředí za stejné období evidovalo „jen“ 15 útoků medvěda na člověka. Typický je případ z Liptovského Mikuláše, kde lovci zastřelili medvěda, o kterém tvrdili, že napadl člověka. Mluvčí Státní ochrany přírody uvedla, že útočil dospívající pravděpodobně samec o hmotnosti 80 až 100 kilogramů. Zásahový tým přesto zastřelil 70kilovou samici a vydával ji za toho medvěda, který měl útočit. Rozpory nikdo neřešil.
Stejně jako nikdo neřešil to, že z pěti desítek zastřelení analyzovaných ICJK u jedenácti zcela chyběl nutný záznam o tom, proč se daného jedince rozhodli zastřelit. Šest medvědů lovci zastřelili až měsíc po jejich identifikaci, přestože se v tomto období k vesnici už nepřiblížili. Většina z 50 zkoumaných medvědů byla zastřelena v lese nebo na loukách a polích mimo obce, přestože někteří reagovali na plašení.
Do nezabezpečených kontejnerů chodí medvědi jako do samoobsluhy
Jaké je podle vás správné řešení celé situace?
Okamžité zrušení nesmyslných krmišť, které v boji s divokými prasaty prokazatelně nefungují a místo nich lákají medvědy. Přesto bylo loni podle portálu Národního lesnického centra na Slovensku 6 783 aktivních míst pro kladení návnad na divočáky. Jde přitom jen o místa nahlášená, ve skutečnosti je jich ještě mnohem více.
Lidé z obcí v blízkosti lesa a hlavně hoteliéři pak často nedodržují doporučení, jak nakládat s odpadem. Vyhazují zbytky jídla a potravin do nezabezpečených kontejnerů, kam pak medvědi chodí jako do samoobsluhy. Přitom by stačilo tyto odpadky správně zabezpečit proti přístupu. Pokud se k nim medvěd nedostane bez námahy, příště už nepřijde.
Ve svém textu také zmiňujete „rezignaci na ochranu přírody“ poté, co myslivci ovládli klíčové pozice. Co konkrétně se podle vás změnilo na slovenském Ministerstvu životního prostředí a v dalších organizacích, když se v nich usadili myslivci?
Slovenské Ministerstvo životního prostředí ovládli po posledních parlamentních volbách myslivci a ihned začali s čistkami. Vyměnili vedení Státní ochrany přírody Slovenska, Slovenské inspekce životního prostředí i jednotlivých Národních parků. Do všech důležitých pozic byli dosazeni myslivci nebo lidé s lesnickým vzděláním, kteří s ochranou přírody neměli vůbec nic společného.
Typický je například post ředitele Správy Tatranského národního parku. Ministr životního prostředí Tomáš Taraba začátkem listopadu 2023 odvolal dlouholetého ředitele TANAP Pavla Majka a do této funkce jmenoval soudem odsouzeného pytláka, který nelegálně zastřelil vlka a jeho lebku si vystavil doma. Příznačné je, že byl do funkce jmenován na základě neveřejného výběrového řízení. Teprve po medializaci jeho pytláctví a naprosté nekompetentnosti v oblasti ochrany životního prostředí sám po několika dnech ve funkci rezignoval.
Ostatní nekompetentní lidé ve vedení slovenských ochranářských institucích bohužel zůstávají. Ostatně změnu trendu z ochrany přírody na její likvidaci dokládá i rozhodnutí ministra Taraby povolit odstřel 74 vlků před zimní sezónou, kdy mají vlci nejcennější kožešinu. Nejde tedy o redukci problémové populace, ale jen a pouze o trofejový lov.
Ministr životního prostředí Tomáš Taraba hájí plošný odstřel nutností pro ochranu lidí. Jaká je podle vás skutečná situace s tragickými případy (např. nedávná smrt u Detvy) a kde vidíte hlavní selhání vládních i odborných institucí?
Tento tragický případ je potvrzením toho, co jsem říkal výše. Vyšetřování potvrdilo, že mrtvého muže nalezli jen 400 metrů od vnadiště plného kukuřice a dalších obilovin. Ochranáři na něm nalezli spoustu medvědích stop a poté i medvědí brloh vzdálený jen 20 metrů od místa tragického incidentu.
Toto vnadiště se přitom nacházelo jen 350 metrů od nejbližšího rodinného domu. Lze tak jednoznačně říct, že tohoto konkrétního medvěda do lidské blízkosti přilákal ten, kdo vnadiště na tomhle naprosto nevhodném místě zřídil. Tato informace mezi místními vzbudila velké pobouření a někteří se nechali slyšet, že nebýt vnadidla, medvěd by se v okolí vůbec nevyskytoval.
Střílení vlků nemá žádný viditelný snižující efekt na počet vlčích útoků
Slovensko je také jednou ze zemí, kde dochází k povolenému odstřelu vlků, což je často kritizováno. Navíc upravili jeho statut chráněného zvířete a aktuální kvóta odstřelu je 74 jedinců, což by mohla být i pětina populace. Jaký bude následek?
Slováci loni zrušili celoroční ochranu vlka evropského a hned vydali několik desítek povolení k odstřelu. A to vlk ani nikoho napadnout nemusel. Jediným důvodem k masakru dalšího ohroženého druhu je podle slovenského Ministerstva životního prostředí to, že v roce 2023 způsobili vlci škody za zhruba 13 milionů korun. Pár mrtvých hospodářských zvířat, která jejich majitelé špatně zabezpečili, tak povede k dalšímu bezuzdnému střílení.
Odborníci, kteří přírodě a divokým zvířatům opravdu rozumí, přitom upozorňují, že odstřel vlků vůbec nic neřeší a naopak může situaci ještě zhoršit. Dokonce i Evropská komise, která loni zcela nesmyslně snížila stupeň ochrany vlků, ve své zprávě jasně konstatuje, že „střílení vlků nemá žádný viditelný snižující efekt na počet vlčích útoků“. Aby to mělo nějaký efekt, musela by se vystřílet celá vlčí populace v širokém okolí. To v konečném důsledku povede ke kompletnímu vyhubení vlka z volné přírody. Obávám se, že přesně k tomu na Slovensku brzo dojde.
Když se přesuneme do prostředí České republiky, medvědi se zde vyskytují jen výjimečně. Panuje ale čím dál větší strach právě z vlků. Proč podle vás není na místě?
Vlk obecný byl odjakživa nedílnou součástí české přírody, než ho z ní člověk vyhubil. Teprve v posledních letech se toto prospěšné zvíře pomalu vrací. A buďme za to rádi. Pro člověka jsou velice prospěšní. Jako výborní lovci pomáhají regulovat divoce žijící kopytníky a snižovat jejich přemnožení. Výrazně také zlepšují zdravotní stav zvěře, protože selektivně loví hlavně staré a nemocné kusy, čímž zlepšují i její věkovou strukturu. Člověk by si měl proto jejich návratu vážit, ne proti němu bojovat.
Strach z vlků, který rozdmýchávají média a někteří myslivci, je naprosto zbytečný. Tento strach je uměle udržovaný nejrůznějšími bajkami a pohádkami v čele s tou O Červené Karkulce. Smyslem příběhu pro děti bylo ukázat jim les a obecně jakékoliv vzdálenější neznámé místo jako něco nebezpečného, kam je neradno vydávat se o samotě.
Nezáviděníhodná role největšího padoucha v tomto poučném vyprávění padla na vlky. Tmavá chlupatá zvířata volně běhající po lese vzdáleně připomínající čerty si dokázal živě představit každý, mnozí ho zahlédli i na vlastní oči. Vlci se tak hříčkou osudu stali hlavním strašákem a jako takoví vyvolávají v lidech strach až do dnešních dnů. Bohužel naprosto neoprávněně.
Na rozdíl od toho smyšleného příběhu totiž člověku riziko od vlka prakticky nehrozí. Jde o nesmírně plachou šelmu, která se člověku zdaleka vyhne. Jedinou výjimkou by byl jedinec nakažený vzteklinou, což je v Česku takřka vyloučené. Na našem území se žádný případ vztekliny neobjevil už od roku 2002. V celé Evropě není za posledních 50 let prokázán žádný případ, že by zdravý a volně žijící vlk zabil člověka. Na základě těchto faktů lze říct, že zdravý vlk je pro člověka neškodný.
Všechna napadení hospodářských zvířat vlky u nás jsou způsobena nedostatečným zabezpečením stád. Ochránit hospodářská zvířata před vlky přitom není příliš složité. Staletými zkušenostmi je prokázáno, že vlci neútočí na stáda chráněná ovčáckými psy. Vlci neútočí ani na zvířata, která jsou na oplocených pozemcích, kde oplocení je realizováno včetně elektrických ohradníků. Na pořízení ovčáckých psů, stejně jako na vybudování účinných ochranných bariér, chovatelům přispívá stát.
Může se vůbec šelma na vrcholu potravinového řetězce, jako je vlk či medvěd, přemnožit?
Příroda disponuje mechanismy, které přemnožení populace jednoho živočišného druhu obvykle nepřipustí. Existují samoregulační mechanismy, které udrží populaci na úrovni odpovídající množství potravy v konkrétní lokalitě, což ostatně dokládají i výše zmíněné relevantní studie velikosti medvědí populace na Slovensku, která se dlouhodobě nezvyšuje. Nejde jen o množství přístupné potravy, ale i další kritéria, jako je například velikost teritoria.
Masivní odstřel vlků na Slovensku se týká i přeshraničních smeček, může ohrozit českou populaci šelmy?
Předpokládám, že na české populace nebude mít žádný vliv. Naopak pro slovenskou populaci vlka bude znamenat naprostou katastrofu a bohužel i možné vyhubení.
Úvodní foto: Unsplash