Masakr pro ochranu přírody. Ředitelé národních parků varují před šíleným návrhem
Desítky pozměňovacích návrhů k novele zákona o ochraně přírody zejména od poslanců ODS by vedly k likvidaci současné podoby národních parků. „Zahrádkářské představy se snoubí s představami developera,“ napsali ředitelé o jedné z předloh.
Pavel Baroch
6. 5. 2025
Razantní útok skupiny poslanců na dosavadní model ochrany nejvzácnějších přírodních oblastí v zemi přiměl ředitele čtyř českých národních parků k nebývalému kroku. Sepsali osmistránkový otevřený dopis všem zákonodárcům, v němž podrobně popisují, co by přijetí většiny pozměňovacích návrhů k novele zákona o ochraně přírody a krajiny znamenalo. Součástí dopisu je i příloha se seznamem všech 45 návrhů, přičemž u 23 z nich je v kolonce „dopady na národní parky“ červeně uvedeno „negativní“.
„Národní parky v ohrožení,“ píše se mimo jiné v dopise, který podepsali Robin Böhnisch, ředitel Správy Krkonošského národního parku a předseda Asociace národních parků ČR, Pavel Müller, ředitel Správy národního parku Podyjí, Pavel Hubený, ředitel Správy národního parku Šumava a Petr Kříž, ředitel Správy národního parku České Švýcarsko.
Nejsou jediní, kdo se snaží většině navrhovaných změn zabránit. „Projednáváte ve 2. čtení novelu zákona o ochraně přírody, a dosud načtených 45 pozměňováků, zejména z pera ODS, zcela ničí dosavadní ochranu národních parků,“ napsal na Facebooku Jakub Hruška, profesor environmentálních věd a vedoucí týmu v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Podle Hnutí DUHA poslanci ODS předložili několik radikálních škrtů, které prakticky zruší národní parky a chráněné krajinné oblasti v současné podobě. „Kdyby Parlament nakonec schválil podané návrhy poslanců ODS, byl by to doslova masakr národních parků a dalších chráněných oblastí,“ tvrdí Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí DUHA.
Návrat před rok 1952
Ředitelé národních parků si všímají například jednoho z pozměňovacích návrhů poslance Jana Bureše (ODS). „Použití neznámé terminologie, tápání v termínech odborníkům známým i protichůdné požadavky v jednotlivých částech pozměňovacího návrhu dávají tušit, že jeho skutečný autor nedisponuje poznatky o biologických procesech, ekologii lesa, z ochranářské praxe ani praktické aplikace environmentálního práva,“ píše se bez servítků v dopise zákonodárcům.
A ve stejně ostrém duchu se pokračuje: „Pozměňovací návrh snoubí zahrádkářské představy o národním parku s představami developera. Například jeho dopad na lesy národních parků nevrací ochranu přírody před rok 1989, jak už jeho někteří kritici připomínají, ale dokonce před rok 1952. V tom roce vyhlášené velké přírodní rezervace v Krkonoších totiž požívaly větší ochrany, než jakou by jim přiznal tento pozměňovací návrh.“
Ředitelé konstatují, že aplikací tohoto návrhu by byly lesy národních parků prakticky převedeny na lesy hospodářské – a to včetně pralesů. „Jako náplast na jejich zničení zakazuje pozměňovací návrh poslance Jana Bureše do národních parků vstup lýkožroutům a dřevokazným houbám,“ uvedli ředitelé, podle nichž pozměňovací návrhy rovněž omezují správám parku jejich už tak malou kompetenci regulovat overturismus, otevírají cestu k živelnému zastavování národních parků nebo kácení v nejvzácnějších lokalitách.
„Pro člověka je velmi těžké si připustit, že příroda se bez jeho zásahů obejde. A přitom je to zcela zřejmé. Zatímco prvenství slepice nebo vejce může být předmětem nekonečné disputace, o tom, že lesy tu byly dávno před lesníky, nikdo nepochybuje,“ píše se v dopise. „Ukázalo se a ukazuje se, že je často nejrychlejší, nejefektivnější a také nejlevnější prostě nedělat nic.“
Ředitelé si všímají rovněž pozměňovacího návrhu Petra Bendla (ODS), o němž uvádějí, že s trochou nadsázky by se dal nazvat „nad 1 000 metrů nad mořem zákon neplatí“. Pozměňovací návrh by podle nich zbavil správy národních parků možnosti regulovat automobilovou dopravu v nejcennějších částech území včetně například arkto-alpínské tundry v hřebenových partiích Krkonoš.
„V těchto nejcennějších lokalitách by umožnil chemický posyp cest, skladování pohonných hmot a chemikálií, rozdělávání ohňů, létání s drony, stánkový prodej, volné používání pesticidů, šíření nepůvodních druhů organismů atd.,“ varují zástupci národních parků.
Ochrana před požáry
Ředitelé podrobně popisují dopady pozměňovacích návrhů Karla Krejzy (ODS), který chce v reakci na rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 zabránit tomu, aby se něco podobného opakovalo. Jenže takovým způsobem, že by to mělo devastační dopad na vzácnou přírodu. Podle jeho návrhu by parky například musely vytěžit suché stromy z 200 metrů širokého pásu kolem všech staveb, aby jich na každém hektaru nebylo více než 90 metrů krychlových.
„Zásahy, které předpokládají uvedené pozměňovací návrhy, by došlo k nemalému poškození přítomného lesního porostu (odstranit mrtvé dřevo znamená se k němu dostat skrze živé stromy), přirozeného zmlazení lesa, opoždění obnovy lesních porostů. Pominout nelze ani hledisko značného poškození přírodních krás a krajinného rázu,“ píšou ředitelé.
Jak připomíná Hnutí DUHA, jiný návrh poslance Krejzy „požaduje, aby na každých třech kilometrech lesních cest byla nádrž s vodou na případné hašení, což je těžko realizovatelné a nesmírně drahé“. Ředitelé připomínají, že lesy v národních parcích nejsou hořlavější než jiné lesy.
„Úroveň požární prevence na území národního parku České Švýcarsko je dnes, po zpracování zkušeností z požáru v roce 2022, na úrovni, která je zcela nesrovnatelná s požární prevencí v hospodářských lesích v České republice. Před požárem národní park naplňoval požadavky na požární prevenci stanovené zákonem, dnes prevence veškeré zákonné požadavky zdaleka přesahuje,“ píše se v otevřeném dopise.
Varují i před případnými mezinárodními důsledky, pokud budou pozměňovací návrhy přijaty. Anebo před dopady, pokud by správy národních parků musely znovu projednat všechny základní dokumenty včetně zonace chráněného území nebo zásad péče, jak předpokládá jeden z návrhů. Většina parků je má totiž poměrně nedávno schválené a jsou na ně navázány další prováděcí dokumenty, jako jsou lesní hospodářský či vědecký výzkum. Představovalo by to milionové škody.
Spokojená veřejnost
Poslanci ODS odmítají, že by chtěli likvidovat národní parky. Tvrdí, že jim jde o „zpřesnění“ platné legislativy nebo o posílení práv samospráv v národních parcích, což třeba poslanec Bureš zdůvodňuje také nesouhlasem obcí na Křivoklátsku s vyhlášením nového národního parku.
„V národních parcích a zejména v Krkonošském národním parku dochází k velkému množství sporů s trvale žijícími občany a obyvateli obcí na jeho území. Obyvatelé jsou na základě extenzivního výkladu práva Správou národního parku omezováni v pohybu v okolí svých nemovitostí, k příjezdu k nim, dokonce v návštěvách svých příbuzných,“ uvedl v jednom z pozměňovacích návrhů poslanec Bendl.
Ředitelé ale připomínají reprezentativní průzkum veřejného mínění z přelomu let 2022 a 2023 v Krkonošském národním parku, v němž návštěvníci parku ocenili práci Správy KRNAP průměrnou známkou 1,8 a místní obyvatelé dokonce známkou 1,7. Obdobné výsledky ukázaly průzkumy i v dalších národních parcích.
Úvodní foto: CHKO Křivoklátsko