Trump ničí americké národní parky. Škody mohou být nevratné

Zdá se, že zácpa nemá konec. Auta stojí jedno za sebou, jsou jich stovky, možná tisíce – dá se to jen těžko odhadnout, protože konec není v hornaté krajině vidět. Řidiči nervózně poklepávají prsty na volanty, děti pasivně zírají do mobilů. A fronta se nehýbe.

Takové záběry přicházejí v posledních týdnech z amerických národních parků. Po výpovědích, které je zasáhly „díky“ údajným snahám o úspory, které spustila vláda Donalda Trumpa, se tyto přírodní památky ocitly na hraně kolapsu. A jejich zaměstnanci na sociálních sítích zoufale varují: „Bude hůř.“

Zacpané silnice a nefungující infrastruktura se ukázaly jako problém hned s prvními jarními dny, kdy se americké rodiny vydaly do svých oblíbených národních parků – aby zjistily, že už tam nic není, jak bývávalo…

Americké národní parky mají nyní k dispozici méně zaměstnanců než kdykoliv v tomto století – a už se to projevuje rovnou na několika frontách.

• Přečtěte si: Zákony už neodpovídají stavu přírody. Důležitou reformu ale brzdí myslivecká lobby

Kromě delších front automobilů před vjezdem do parků (v USA se až na výjimky do těchto parků nedá dostat jinak, vlaky ani autobusy tam totiž nejezdí) se zkrátily otevírací hodiny v návštěvnických centrech, některé oblíbené stezky se musely zavřít – není dost lidí ani peněz na jejich údržbu a pustit na ně turisty by mohlo být nebezpečné. Podle BBC si lidé stěžují už i na špinavé a neuklizené toalety, což je nejen poněkud nechutné, ale v době, kdy Trump s Muskem současně likvidují i zdravotnický systém země, i lehce zdravotně rizikové.

Největší následky ale nepocítí lidé. Pocítí je příroda. Dnes vyhození zaměstnanci parků odtamtud totiž také odnášeli odpadky, sledovali, jestli nedošlo k nějakému znečištění vody nebo půdy – a to z míst, která jsou mnohdy jen špatně dostupná. Když parky přišly o lidské i finanční síly, nemají řešení, jak odtamtud lidmi způsobený nepořádek dostat.

Něco málo čísel

Trumpova administrativa skrze Muskův úřad DOGE rozhodla 14. února, že národní parky musí propustit pět procent svých zaměstnanců. Týká se to asi tisícovky lidí – což může vypadat jako relativně malé číslo. Ale tyto instituce byly dlouhodobě podzaměstnané: práce v nich je fyzicky i duševně nesmírně náročná a současně mizerně placená. Sami zaměstnanci se na facebookových skupinách, kde proti Trumpovu rozhodnutí rebelují, označují za „srdcaře“, kterým jde víc o smysl práce a službu přírodě i lidem než o peníze.

Navíc tyto vyhazovy zasáhly i další federální služby, které jsou s péčí o národní parky spojené. Hlavně US Forest Service, tedy něco jako Lesní správu Spojených států. Ta musela osekat deset procent své síly, tedy přibližně 3400 míst, a to zejména těch, kteří pracují v terénu.

Zasažené jsou ale také agentury, které pomáhají zvládat přírodní katastrofy, jež mohou na národní parky dopadnout. Vyhazovat totiž musí také například agentura NOAA, což je obdoba NASA, která ale nezkoumá vesmír, nýbrž oceány a atmosféru. A v USA je zodpovědná za předpovídání počasí. O místa při škrtech teď přišli například technici, kteří se starají o meteorologické stanice, a omezené byly dokonce i týmy pilotů, kteří létají do hurikánů a přímo v nich sbírají data.

Proč?

Tato otázka visí ve vzduchu jako obří rudý otazník. Odpovědí může být několik, od těch oficiálních až po spekulativní. Trumpova vláda veřejně deklaruje, že Spojené státy zbaví jejich dluhu, který se rok od roku zvětšuje. A dělá to tak, že šetří na federálních zaměstnancích: škrtá jejich pozice ve většině agentur, a to bez přemýšlení, analýz a znalosti dopadů.

Jen tak se mohlo stát, že rovnou několik agentur se nyní pokouší zoufale prosit vyhozené zaměstnance, aby se vrátili na svá původní místa, protože teprve nyní se ukazuje, že jsou vlastně nenahraditelní. Tragikomický nádech má fakt, že se to děje třeba i v instituci, která hlídá bezpečnost amerických jaderných zbraní, nebo virologům monitorujícím stále nebezpečnější epidemie ptačí chřipky.

Snaha o šetření tedy opravdu existuje, ale střetává se s plány této vlády na opravdu masivní daňové úlevy, které nejvíce pomohou pěti procentům nejbohatších Američanů – a pokud bude tento návrh schválený, pak dluh USA způsobený tímto výpadkem příjmů ještě víc vzroste.

Další možný důvod vychází z „bible“ hnutí MAGA, kontroverzního Projektu 2025. Donald Trump sice před volbami odmítl, že by se k tomuto plánu konzervativní pravice na ovládnutí státu hlásil, ale jakmile se ujal funkce, udělal z jeho autorů mocné členy své administrativy. A splnil už téměř polovinu závěrů, jež tento plán požadoval.

• Tip: Kýve se pod Muskem židle? Zisk Tesly spadl o více než 70 procent

Jeho cílem je zmenšit stát, zbavit se státních úředníků, a tedy i kontinuity, kterou představují – a zejména pak jejich kontroly, kterou mají nad federálním majetkem, jenž by se dal privatizovat. Ano, včetně národních parků.

A posledním možným důvodem jsou peníze. Spousty peněz, které se ukrývají ve dřevě majestátních stromů, jež v národních parcích rostou. Už v minulém období, kdy byl Donald Trump u moci, se objevily názory, že národní parky by se měly vlastně v ideálním případě privatizovat a že by měly padnout i zákony, které v nich umožňují těžbu – ať už stromů, nebo vzácných kovů, které tam mohou ležet pod zemí.

Tyto záměry překazila covidová pandemie, která postavila administrativu před mnohem složitější problémy – ale vypadá to, že se vrací nyní. Těžební licence by v parcích měly získat společnosti, které jsou blízké současnému establishmentu, a navíc by se těžba dřeva mohla stát další ekonomickou zbraní v obchodním konfliktu s Kanadou, který Trumpova vláda rozpoutala. Pokud nakonec USA uvalí na Kanadu cla, mělo by to značný dopad na ceny dřeva, jehož je Kanada se svým plánovaným lesním hospodářstvím významným exportérem do USA. Zbavit se této závislosti díky tomu, že se vykácí část zásob v národních parcích, by mohlo dát Američanům trumfové eso v této partii.

Výše popsané škrty jsou spojené s dalším omezováním: federální zaměstnanci nesmí hovořit s médii, jinak jim hrozí propouštění. Na sociálních sítích tak vznikají skupiny současných i bývalých zaměstnanců národních parků, kteří se snaží o organizovaný odpor. Tou největší veřejnou skupinou je Alt National Parks Service, která v současné době funguje jako jedna z nejviditelnějších bašt odporu vůči změnám zaváděným prezidentem Trumpem. Na Facebooku má už 3,8 milionů sledujících.

Kromě pravdivých insiderských informací o tom, co se v národních parcích opravdu děje, se snaží také organizovat protesty proti této administrativě, a to včetně bojkotů výrobků společností, které jsou na Trumpovu administrativu nejvíc napojené.

Zdroje: BBC, NPR, Fear and Loathing, Alt National Parks Service

Úvodní foto: Pixabay