Jak města válčí s vedry: Zarostlé střechy, vodní potůčky nebo zelené fasády

Města zvlášť v létě čelí rostoucímu počtu extrémních jevů, jako jsou vlny horka, přívalové deště nebo naopak dlouhá období sucha. Soukromí investoři a developeři průběžně přicházejí s novými řešeními, která mění podobu městské krajiny i její funkce tak, aby zlepšovala kvalitu života ve městech. Jde mimo jiné o inovace takzvané modrozelené infrastruktury, což jsou například systémy pro zadržování vody a hospodaření s ní, zeleň a další prvky k ochlazování městského prostředí.

Hospodaření s vodou v budovách, zadržování srážkových vod v okolí staveb, role zelených střech a fasád i další prvky modrozelené infrastruktury jsou témata, kterými se zabývá specializovaná pracovní skupina v rámci České rady pro šetrné budovy (CZGBC). Pracovní skupina složená z investorů, odborníků a veřejných institucí mimo jiné sleduje nejnovější trendy a inovativní přístupy k modrozelené infrastruktuře.

Vertikální parky a zelené věže

Tradiční zeleň ve městech často naráží na nedostatek prostoru, novým řešením se proto stávají vertikální parky a zelené věže. Výškové budovy integrují vegetaci přímo do své konstrukce, a to nejen na fasádách, ale i na terasách, balkonech a střechách.

Výsledkem je nejen vizuálně atraktivní architektura, ale především funkční prvek. Pomáhá snižovat teplotu v hustě zastavěných oblastech, regulovat mikroklima v okolí i zlepšovat vnitřní prostředí v budovách samotných. Zároveň zvyšuje biodiverzitu jako zelené ostrovy uprostřed zástavby. Tento koncept, známý například z Milána nebo Singapuru, se začíná objevovat i v českém prostředí.

• Tip: Extrémní počasí může ukousnout evropskou ekonomiku podobně jako hospodářská krize

Zelené střechy a fasády se v posledních letech posunuly od estetického doplňku k plnohodnotnému infrastrukturnímu prvku. Nová generace těchto systémů využívá technologie, které umožňují vegetaci reagovat na změny vlhkosti, světla a teploty. Fasády jsou osazeny živými substráty, které podporují růst rostlin a zároveň přispívají k ochlazování budov.

V kombinaci s fotovoltaickými panely a řízeným odparem vzniká komplexní systém, který snižuje energetickou náročnost objektu a zlepšuje kvalitu ovzduší. Tyto technologie nacházejí uplatnění zejména v nových developerských projektech, které kladou důraz na udržitelnost.

Společný postup s městy

Soukromí investoři stojí za mnoha inovacemi a ukazují tak cestu i samosprávě nebo veřejným institucím, které potřebují již vyzkoušená a prověřená řešení. Zkušenosti z projektů, jako je moderní pražská lokalita Brumlovka s 11 tisíci metry čtverečních zelených střech, pomáhají šířit osvětu o možnostech využití modrozelené infrastruktury a jejích účincích na budovy i jejich okolí.

„Prvky modrozelené infrastruktury na Brumlovce představují příklad a zkušenost, která může být prospěšná jak pro investory a projektanty, tak pro městskou samosprávu. Existují obavy ze zřízení velké střešní zahrady, ale podle naší zkušenosti z Brumlovky to lze technicky zvládnout a získat maximální pozitivní efekt pro investora i pro veřejnost. Získané zkušenosti aktivně sdílíme na všech úrovních od státní správy až po školy, abychom tuto myšlenku podpořili a šířili,“ říká Martin Unger, člen pracovní skupiny v rámci CZGBC a technický ředitel & ESG společnosti Passerinvest Group.

Developerské projekty zároveň přinášejí městům příležitost přímo si inovativní prvky modrozelené infrastruktury vyzkoušet a získávat v této oblasti vlastní know-how. Právě ve spolupráci developerů s městy vznikají praktická řešení na míru dané oblasti. Například v pražském projektu Top Rezidence Jenerálka šlo o zasakovací boxy vybrané a instalované spolu s Technickou správou komunikací hl. m. Prahy (TSK).

„Ve spolupráci s TSK se nám v rámci tohoto rezidenčního projektu podařilo implementovat prvky modrozelené infrastruktury ve formě zasakovacích boxů pro zadržení dešťových vod z komunikací. Jde o inovativní řešení ve správě TSK, které je nejen funkční, přispívá k šetrnému hospodaření s dešťovou vodou, ale je i dlouhodobě udržitelné díky nenáročné údržbě,“ vysvětluje Karel Fronk, další z členů pracovní skupiny Hospodaření s vodou a ESG Manager společnosti KKCG Real Estate Group.

Nové typy retenčních systémů

Vedle retenčních nádrží či podzemních boxů se začínají prosazovat nové typy systémů, které umožňují efektivnější hospodaření s dešťovou vodou. Jedním z nich jsou podzemní kapilární vrstvy, které zadržují vodu pod povrchem a uvolňují ji postupně podle potřeb vegetace. Další inovací jsou hybridní systémy, které kombinují zadržování vody s její biologickou filtrací pomocí mikroorganismů a biofiltrů.

Tyto systémy nejen zadržují vodu, ale zároveň ji čistí a vracejí zpět do prostředí v kvalitě vhodné pro další využití. Modulární retenční boxy pak umožňují snadné přizpůsobení konkrétnímu projektu a jejich napojení na chytré řízení. Tyto technologie se již testují v Německu, Dánsku a Nizozemsku, u nás se objevují v prvních pilotních projektech.

• Tip: Francie kvůli vedru opět nezvládá chladit jaderné reaktory, vykrývat je musí soláry a vítr

Jedním z nejvýraznějších trendů posledních let je využívání digitálních technologií a umělé inteligence pro řízení modrozelené infrastruktury. Díky pokročilým algoritmům je možné předvídat srážky, optimalizovat provoz retenčních systémů a efektivně řídit zavlažování zeleně.

Senzory rozmístěné v terénu sbírají data o vlhkosti půdy, teplotě nebo množství srážek a umožňují okamžité automatizované zásahy podle potřeby. Tento přístup výrazně snižuje provozní náklady, zvyšuje efektivitu a zároveň přispívá k lepší ochraně měst před extrémními výkyvy počasí.

Participativní plánování

Součástí nového přístupu k městskému plánování včetně modrozelené infrastruktury je aktivní zapojení obyvatel do tvorby veřejného prostoru. Developeři stále častěji spolupracují s místními obyvateli při návrhu zelených ploch, komunitních zahrad nebo retenčních parků. To potvrzují i zkušenosti z projektu Modřanského cukrovaru.

„Vzhledem k velikosti území a jeho přímému navázání na městskou čtvrť Modřany má nová urbanizace značný vliv na stávající život. Proto dřív, než architekti namalovali první čáru, vznikla z naší iniciativy pestrá plánovací skupina. Té se účastnili zástupci městské části, modřanských spolků, místní farnosti a aktivních občanů, ale také odborníci z naší firmy a Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy,” popsal začátky projektu Ondřej Flanderka, další z členů CZGBC a manažer udržitelného rozvoje ve společnosti Skanska Residential.

Takzvaný participativní přístup zvyšuje důvěru veřejnosti a podporuje dlouhodobou udržitelnost projektů. Obyvatelé se tak stávají spolutvůrci prostředí, ve kterém žijí, a zároveň přispívají k jeho ochraně a rozvoji.

Úvodní foto: TZ Česká rada pro šetrné budovy