Francie kvůli vedru opět nezvládá chladit jaderné reaktory, vykrývat je musí soláry a vítr

Řada států včetně Česka počítá v dekarbonizačních strategiích s tím, že větrnou, solární a vodní energetiku doplní jaderné zdroje. Veskrze nízkoemisní zdroj je totiž vhodnou volbou pro svou stabilitu a veliký výkon. Má ale také jednu významnou slabinu. Rostoucí teploty, které způsobuje klimatická změna, komplikují chlazení reaktorů.

Vlny veder, které putovaly napříč Evropou začátkem července, donutily k odstávce velké množství jaderných reaktorů ve Francii nebo i Švýcarsku. Kvůli dlouhodobému suchu mají totiž hladiny řek a nádrží problémy udržet dostatečný objem vody. A i když vodou disponují, je příliš teplá, na to, aby jaderné reaktory efektivně chladila.

Server Euronews také poukazuje na to, že využitou vodu není možné vrátit zpět do přírodního koloběhu právě kvůli její ještě o něco navýšené teplotě. Vypuštění teplé vody do řeky nebo i moře by totiž mohlo ohrozit místní biodiverzitu.

• Tip: Budoucnost Česka je bezemisní, firmám ale chybí jasná pravidla hry

Trpí ale provoz i těch elektráren, které ještě nebylo nutné odstavit. „Vzhledem k vysokým teplotám říční vody společnost Axpo v posledních dnech stále více snižuje výkon dvou reaktorových bloků jaderné elektrárny Beznau, který v neděli snížila na 50 procent,“ uvádí provozovatel.

Teplota vody, kterou je možné vpustit zpět do přírody, musí být pod hodnotou 28 stupňů Celsia, ta v řece Aare má již nyní 25 stupňů Celsia. Francouzská řeka Garonna například ve vedrech dosahuje 28 stupňů Celsia i jen vlivem dlouhodobého tepla bez přilití již ohřáté vody z elektrárny Golfech, kterou musel její provozovatel také odstavit.

Není to navíc poprvé, co Francie musela odstavit jaderné elektrárny kvůli problémům s chlazením. K podobné situaci došlo třeba v roce 2022.

Dva týdny vedra

Červencová vlna veder trvala ve Francii přes 15 dní, čímž překonala o den dosavadní rekord z roku 1976. „V současné době však zažíváme mnohem vyšší teploty. Globální oteplování si vybírá svou daň,“ vysvětluje pro deník Le Monde Matthieu Sorel, klimatolog z Météo-France.

Před vedry a jejich dopady na jadernou energetiku varovali meteorologové dopředu. I proto provozovatel většiny francouzských elektráren EDF varoval již dopředu o budoucím výpadku. Země ale neměla problém odstávky ustát, v letních dnech má dostatek elektřiny ze solárních a větrných elektráren a většinu z nich byla v přebytku.

Správná kombinace energetického mixu a jeho stabilita za všech okolností je nyní i po španělském a následně českém blackoutu klíčovým tématem. Ukazuje se, že spoléhat pouze na jaderné elektrárny, které ve chvíli odstávky výrazně sníží množství elektřiny v síti, nebo pouze na obnovitelnou energii bez stabilní akumulace, zkrátka nestačí.

Vyšší bezpečnost a energetickou soběstačnost přinese totiž především decentralizace energetiky a posílení přenosové soustavy. Strach z obnovitelných zdrojů například ve Španělsku podnítil diskuze o tom, zda je definitivní odstavení zbývajících jaderných reaktorů správnou cestou.

• Psali jsme: Jak zvládnout vedro: 10 tipů, které pomáhají

„Problém ale nebyl způsoben přebytkem obnovitelné energie. Ti, kteří spojují incident s nedostatkem jaderné energie, lžou nebo tím odhalují svou nevědomost,“ odmítá španělský premiér Pedro Sánchez pro deník Guardian.

„Musíme přehodnotit nejen energetický mix, ale i odolnost technologií vůči environmentálním výkyvům. Bateriová úložiště (BESS) a decentralizovaná řešení se stále více jeví jako nezbytná součást energetické bezpečnosti. Klíčové budou diverzifikace výroby a inteligentní správa sítě,“ vyjmenovává potřebné budoucí změny Jozef Sarnóczay ze společnosti INO-HUB Energy.

Bezvětří budoucnosti

„Přichází doba energetiky, která se dokáže a musí přizpůsobit planetě a jejím proměnlivým stavům, ne naopak,“ dodává Sarnóczay. Vlny veder a odstávky jádra budou kvůli postupující klimatické změně stále častější.

Klimatický think-tank Fakta o klimatu vysvětluje pojem temné bezvětří, které popisuje situaci, kdy je relativně oblačno a nefouká a obnovitelné zdroje tak dodávají málo energie. To klade vysoké nároky na soustavu a záložní zdroje energie.

„Podobná situace bezvětří nastává i během vln veder, má trochu jiné příčiny i jiná řešení. ‚Horké bezvětří‘ je vlastně letní varianta ‚temného bezvětří‘,“ vysvětlují Fakta o klimatu ve svém příspěvku. „Místo zimní topné špičky přichází letní klimatizační nápor, a navíc do hry vstupuje i omezený výkon tepelných elektráren kvůli přehřátým řekám,“ uvádějí.

• Tip: Baterie při blackoutu zachránily fabriky, nemocnice i lednice běžných domácností

Oba fenomény ale přinášejí stejný výsledek: nedostatek dostupné elektřiny ve chvíli, kdy ji nejvíc potřebujeme. Zvládnout zimní temné bezvětří lze právě třeba pomocí jaderných zdrojů, plynových elektráren nebo chytřejšího řízení sítě a akumulace. V případě horkého bezvětří jsou zapotřebí více odolné technologie, tedy elektrárny méně závislé na chladicí vodě (suché chlazení, soláry a baterie).

Důraz by měl být kladen také na lepší energetické strategie, lepší využívání denních přebytků (např. přes klimatizaci, chlazení budov nebo výrobu vodíku), noční vykrývání pomocí baterií, přečerpávacích elektráren, dynamických tarifů pro odložení spotřeby nebo investicemi do zelené infrastruktury a snižování nutnosti klimatizace.

„Co mají řešení společného? Flexibilitu. Čím víc se klima mění, tím víc potřebujeme síť, která reaguje: chytře, rychle, mezi státy a přes čas,“ uzavírá think tank.

Úvodní foto: John Seb Barber from Leeds, UK, CC BY 2.0