Jak zvládnout vedro: 10 tipů, které pomáhají

Letní měsíce přinášejí mnoho radostí – delší dny, dovolené i pobyt venku. K létu ale v posledních letech stále častěji patří i vlny veder, které mohou být nejen nepříjemné, ale i nebezpečné – zejména pro starší osoby, malé děti, lidi pracující venku nebo osoby se zdravotními potížemi. Ohroženi jsou lidé s kardiovaskulárními chorobami, onemocněním ledvin, respiračními potížemi, ale i s duševními onemocněními, například se schizofrenií.

Co tedy dělat, abychom horké dny zvládli ve zdraví a pohodě? Připravili jsme pro vás deset ověřených tipů.

1) Voda nad zlato

Pijte více než obvykle. Ideálně 2–3 litry tekutin denně, v horku klidně i víc. Nejvhodnější je obyčejná voda, neslazené čaje nebo zředěné ovocné šťávy. Vyhýbejte se alkoholu a sladkým limonádám. Už pocit žízně je varováním, že vaše tělo nemá dostatek tekutin.

2) Buďte o krok napřed

Sledujte předpověď počasí, ať máte čas a prostor se připravit a chránit. Důležité je vědět, zda přijde tropický den – ten nastává tehdy, když denní teplota vystoupá nad 30 stupňů Celsia. Nezapomeňte také sledovat tropické noci. Ty značí, že teploty v noci neklesnou pod 20 stupňů Celsia, během takových nocí si organismus hůře odpočine.

3) Jezte jako na středomořské riviéře

V horku tělo nepotřebuje těžká jídla. Dejte přednost salátům, ovoci, zelenině a lehkým jídlům ve středomořském stylu. Malé porce častěji jsou lepší než jedno velké jídlo. Vaření naplánujte tak, abyste si zbytečně neohřívali byt ve chvíli, kdy už teplo nelze během dne vyvětrat.

4) Oblečení do tropů – světlé, vzdušné a pohodlné

Lehké, vzdušné látky jako len nebo bavlna jsou do veder nejlepší volba. Vhodné je také myslet na dlouhé rukávy, nohavice či sukně, které chrání před přímým sluncem. Volte světlé barvy. Nezapomeňte si chránit hlavu – ideálně kloboukem, čepicí nebo šátkem. Pokrývku hlavy můžete i navlhčit studenou vodou.

• Tip: Nesnesitelné vedro: Teplota v Evropě se někde blíží až k 50 stupňům Celsia

5) Přes poledne zůstávejte ve stínu

Snažte se omezit pobyt venku mezi 11. a 18. hodinou, kdy je slunce a teplo nejintenzivnější. Pokud to nejde jinak, držte se ve stínu, používejte krém s UV faktorem a noste s sebou vodu. Osvědčený způsob, jak si zajistit stín, je slunečník – ale poslouží i obyčejný deštník. Vašimi útočišti se mohou během poledne stát místní knihovny nebo obchodní centra.

6) Sportujte s rozumem – jen když je chládek

Fyzická zátěž během dne tělo zbytečně přehřívá. Pokud chcete, aby vám sport prospíval, naplánujte si pohyb na ranní nebo večerní hodiny, kdy je chladněji. Vyhýbejte se sportování v době, kdy jsou teploty nejvyšší – tedy zhruba mezi 11. a 18. hodinou. A nezapomeňte na dostatek vody – při sportu dvojnásob!

7) Nepouštějte horko do bytu

Okna otevírejte pouze brzy ráno nebo v noci, kdy je venku chladněji. Přes den je lepší okna zavřít a nevětrat – aby se dovnitř nedostal horký vzduch. Zatáhněte závěsy nebo žaluzie. Ideální je stínění z vnější strany oken, které zabrání pronikání tepla.

8) Z klimatizace do vedra? Hlavně pomalu!

Přechody mezi klimatizovanými prostory (např. auto, obchod, vlak) a venkovním horkem mohou být pro tělo šokem. Snažte se jim proto předcházet – například kratším pobytem ve vstupní hale nebo pozvolným ochlazováním. V autě nastavte klimatizaci tak, aby rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou nebyl větší než 5 °C.

9) Chladnější prostředí i bez klimatizace? Jde to!

Zatáhnuté závěsy, vypnuté spotřebiče pomohou udržet příjemnější teplotu doma. Vlažná sprcha během dne bývá rychlým a účinným osvěžením. Pomoci může i ručník ochlazený v mrazáku – třeba na čelo nebo zátylek.

10) Pomáhejte sobě i druhým

Vlny veder zatěžují tělo podobně jako maraton. Pokud se necítíte dobře a nepomáhá sprcha či studený obklad, neváhejte si říci o pomoc. Sledujte i své okolí – především ty nejstarší, děti nebo lidi bez domova. Často stačí připomenout pitný režim nebo nabídnout stín a sklenici vody. Pokud si u někoho všimnete silné únavy, zarudlé pokožky, zmatenosti, dušnosti nebo dokonce neobvyklé podrážděnosti či agresivity, neváhejte zasáhnout – může jít o příznaky přehřátí nebo úpalu. V takových chvílích pomůže chlad, odpočinek a v případě pochybností se neváhejte obrátit na linku 155.

Horké dny jsou součástí každého léta, ale s rostoucími teplotami a častějšími vlnami veder je důležité vědět, jak se chránit. V posledních letech si mnozí z nás všímají, že léta jsou teplejší než bývala. Podle dlouhodobých měření se opravdu zvyšuje počet tzv. tropických dnů a nocí. A tento trend bude v dalších desetiletích pokračovat.

Kolik tropických dnů máme dnes – a kolik jich bude?

Porovnejme Prahu Smíchov a Bílovice u Uherského Hradiště. V období 1981–2010 bylo v Praze na Smíchově v průměru 11,8 tropických dnů ročně, v Bílovicíh 11,7. Aktuálně, tedy pro období 2011–2040 modely počítají s průměrným počtem 21,5 tropických dnů na Smíchově a 23,4 tropických dnů v Bílovicích za rok.

A pro ještě delší výhled, tady pro období kolem roku 2055 (2041–2070) se scénáře shodují na průměru 33 tropických dnech na Smíchově a 37,6 dnech v Bílovicích za rok. Za délku jednoho lidského života tedy počet tropických dnů v obou oblastech stoupne více jak třikrát. (Podrobná data najdete můžete najít pro svou vlastní obec na webu Akademie věd climrisk.cz)

Co tento vývoj ovlivňuje?

Změny v počtu horkých dní a nocí souvisejí s proměnou podnebí. V posledních desetiletích dochází k postupnému oteplování především vlivem rostoucí koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, což se projevuje i v letních teplotách. Tyto změny zaznamenáváme nejen u nás, ale po celém světě. Teplejší léta znamenají více extrémně horkých dnů, menší ochlazení v noci.

Co s tím můžeme dělat?

Na změny teplot potřebujeme reagovat prakticky. Můžeme začít doma – například větráním v noci, stíněním oken nebo výběrem materiálů, které se méně přehřívají. Pomáhá také zeleň kolem domu, která přispívá k ochlazení okolí.

Nezastupitelnou roli mají ale systémové kroky – na úrovni státu, krajů a obcí. Ty mohou zlepšit podmínky pro zvládání vln veder ve veřejném prostoru, ale i posilovat opatření, která povedou k omezení dalšího oteplování. V případě Česka patří mezi nejúčinnější kroky úspory energie, elektrifikace a přechod na bezemisní výrobu elektřiny. Mnohá z těchto opatření navíc pomáhají i domácnostem a obcím ušetřit. Inspiraci, jak na to, můžeme už dnes hledat nejen v mnoha evropských státech, ale i v řadě míst přímo u nás.

Autorem shrnutí jsou Fakta o klimatu ve spolupráci s doktorkou Marie Bourne

Úvodní foto: Unsplash