Extrémní, nejextrémnější. Na lednovém počasí se podepisuje změna klimatu

Ohromující teploty, extrémní nebo dokonce nejextrémnější podnebí. Tak někteří klimatologové reagují na nebývale teplé počasí z přelomu starého a nového roku. Teplotní rekordy padly minimálně v osmi evropských zemích včetně České republiky, Polska, Dánska, Nizozemska, Litvy nebo Lotyšska. Podle odborníků jsou vysoké teploty předzvěstí horších časů, které přináší klimatická změna.

Například v Javorníku na Olomoucku naměřili na Nový rok 19,6 stupňů Celsia, což je dosud nejvyšší lednová teplota naměřená v Česku. Rekordy ale hlásila většina tuzemských stanic a také stanice v cizině. „V polském Korbielówě dosáhla rtuť 19 stupňů Celsia – teplotu, na kterou je slezská stanice zvyklá spíše v květnu,“ uvedl server The Guardian.

Web cituje klimatologa Maximiliana Herreru, který extrémní teploty dlouhodobě sleduje: „Můžeme to považovat za nejextrémnější událost v evropské historii.“ Podobně hodnotí současnou vlnu vysokých zimních teplot také vedoucí meteorolog Met Office Alex Burkill. „Na obrovské ploše bylo extrémní horko, což je, abych byl upřímný, téměř neslýchané,“ řekl.

A meteorolog Scott Duncan zase podle The Guardian řekl, že teploty v Evropě jsou doslova ohromující. „Nic z výše uvedeného však není novinkou. Naše oteplující se atmosféra a oceány takové překonávání rekordů zkrátka usnadňují,“ konstatoval Duncan.

Podle profesora Billa McGuira, který se věnuje důsledkům klimatické krize, jsou vysoké teploty předzvěstí horších důsledků, které přijdou. „Nejvíc znepokojující na tom je, že už to prostě není žádné překvapení. Taková je rychlost globálního oteplování, je to malý záblesk budoucnosti,“ poznamenal McGuir.

Ovlivněno klimatickou změnou

I když potvrdit jednoznačnou shodu mezi mimořádným, neobvyklým počasím a změnou klimatu nebývá často jednoduché a vyžaduje si vědeckou analýzu, v případě vysokých teplot to bývá jiné. „O vlnách extrémních teplot můžeme s velkou mírou jistoty prohlásit, že jsou ovlivněny klimatickou změnou,“ uvedlo ve své zprávě z počátku roku sdružení Fakta o klimatu.

Dodalo, že kvůli klimatickým změnám je dnes intenzita a pravděpodobnost výskytu vyšší u každé vlny veder, která ve světě nastane. „Zpráva IPCC z roku 2021 jednoznačně uvádí, že průměrné teploty i extrémní vedra dosahují vyšších hodnot na všech kontinentech a že je to dáno změnou klimatu způsobenou člověkem,“ uvedla organizace.

Vlny veder navíc stále častěji dosahují větších extrémů, což je přímý důsledek toho, jak rychle se svět otepluje. „Dnes je také o několik řádů pravděpodobnější, že se vlny veder vyskytnou v mnoha částech světa najednou, což může mít výrazně závažnější dopad na populaci, zemědělství a produkci potravin než izolovaná extrémní událost,“ konstatovalo sdružení.

Zapojte se do boje s klimatickou změnou a ještě ušetřete za vytápění. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu

Současně připomnělo, že některé meteorologické události mají ke globálnímu oteplování komplikovanější vztah než jiné. Nejjednodušším případem jsou ale právě vlny veder. „Je-li v atmosféře více tepla, je i vyšší pravděpodobnost horkého počasí,“ konstatovala organizace. Dodala, že také u srážek je to poměrně jednoduché, protože v teplejším vzduchu bývá větší vlhkost.

„Protikladem vysokých teplot jsou například sněhové srážky. Pravděpodobnost výskytu i intenzita extrémního chladu se na celém světě v důsledku změny klimatu snížila. Na většině míst sice zatím není jasné, zda došlo k nějakým změnám i u náhlých přívalů sněhu, je však možné, že v některých částech východní a severní Asie, Severní Ameriky a Grónska se intenzita těchto přívalů zvýšila,“ uvedla Fakta o klimatu.

Negativní dopad na přírodu

Také podle české pobočky Greenpeace je hlavní příčina současného extrémního počasí jasná – klimatická změna, jejíž hlavní příčinou je spalování fosilních paliv. „Extrémní projevy počasí ohrožují naši energetickou bezpečnost i biodiverzitu a budou v následujících letech čím dál častější,“ uvedlo Greenpeace.

Extrémně vysoké teploty z přelomu roku mají podle organizace negativní dopady na přírodu, která je připravena na období zimního klidu. „Navýšení teplot vede organismy k jarní aktivitě, pokud následně klesne teplota, jak předpovídají meteorologové, dojde ke zničení letošních květů nebo vyčerpání rostlin dalším kvetením, ale například hmyz, jako jsou včely, může i rovnou uhynout,“ upozornilo Greenpeace.

Jedním z nejviditelnějších dopadů vysokých teplot bylo, že jsou české hory, ale třeba i Alpy bez sněhu, takže některá lyžařská střediska dokonce musela přerušit provoz do doby, než nastoupí příznivější počasí – například ve Švýcarsku.

Polární bioložka Marie Šabacká z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nedávno upozornila, že i vysoké hory bez sněhu se v budoucnu mohou stát běžným jevem. A týká se to právě i Alp.

„Lyžaři by měli vědět, že většina ledovců do poloviny století, tedy za zhruba třicet let, zmizí. Obecně se to týká asi poloviny horských ledovců na celém světě,“ konstatovala Šabacká, která se na konci roku stala v pořadí čtvrtou držitelkou Ceny za komunikaci změny klimatu, kterou uděluje pražská kancelář OSN a Učená společnost České republiky.

Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky

„Pokud nechceme, aby se klimatická krize vymkla kontrole, čeká nás v nejbližších letech odklon od fosilních paliv a s tím spojená transformace a modernizace energetiky, průmyslu i dopravy. Bez souhlasu nebo alespoň pochopení veřejnosti to nepůjde. Proto je tak důležité, aby ve veřejném prostoru zaznívaly pravdivé informace, a to nejen o děsivé ceně za neřešení klimatické krize, ale také o příležitostech, které nám transformace na čistší, obnovitelné zdroje může přinést,“ řekla Šabacká při přebírání ceny.

Dvakrát rychlejší oteplování

V České republice přitom průměrná teplota stoupla od roku 1960 o dva stupně Celsia, takže se otepluje přibližně dvakrát rychleji, než je globální průměr. „Současné politiky snižování emisí směřují ke globálnímu oteplení o 2,4 stupně Celsia do roku 2030. Abychom ale snížili negativní dopady klimatické změny, potřebujeme, aby nárůst nepřesáhl 1,5 stupně, což je i závazek Pařížské klimatické dohody z roku 2015, ke které jsme se připojili,“ sdělila pražská kancelář Greenpeace, která vyzvala českou vládu k akci.

Uvedla, že po relativně úspěšném předsednictví Evropské unie by měla být co nejvíce ambiciózní také na domácí úrovni a přijmout opatření, která povedou ke splnění cílů Pařížské klimatické dohody.

„Právě skončené české předsednictví v Radě EU nebylo v klimatické politice dostatečně ambiciózní a nepodpořilo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě Evropské unie. To je v boji proti čím dál častějším extrémním projevům počasí nutné změnit,“ řekla Miriam Macurová, klimatická kampanierka Greenpeace ČR, podle níž by ambiciózní klimatické závazky měly být vyjádřeny ve státních koncepčních dokumentech, jako je Státní energetická koncepce nebo Politika ochrany klimatu.

Její spolupracovník Jaroslav Bican, který se v Greenpeace ČR věnuje energetice, zase vyzval k větší koordinaci a spolupráci mezi evropskými státy. „Současné vysoké teploty by mohly působit jako dobrá zpráva, opak je ale pravdou.

Bezmála dvacetistupňové teploty nad nulou se totiž velmi rychle mohou proměnit ve dvacetistupňové mrazy a nepříjemně všechny zaskočit. Proto je třeba změně klimatu projevující se extrémními teplotami čelit nejen dostatečně ambiciózní klimatickou politikou, ale i evropskou spoluprací, která nám umožní teplotní extrémy překonat,“ řekl Bican.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay