Potvrzeno: silvestrovské ohňostroje výrazně znečistily ovzduší, nejhorší to bylo v Táboře
Varování odborníků, že silvestrovské petardy, rachejtle či světlice výrazně zhorší kvalitu ovzduší, se potvrdilo na základě naměřených údajů.
Pavel Baroch
5. 1. 2023
Vůbec nejvyšší hodinová koncentrace mikroskopických částic byla naměřena v Táboře. Experti připouštějí, že na náměstích velkých měst mohla být situace stejná nebo ještě horší. Jenže tam nejsou měřící stanice.
Znečištění ovzduší při silvestrovských oslavách dlouhodobě sleduje Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu v Brně. Monitoruje především koncentrace suspendovaných částic PM10 (menší než 10 mikrometrů) a PM2,5 (menší než 2,5 mikrometru).
„O letošním Silvestru opět došlo k výraznému zhoršení kvality ovzduší ve městech v souvislosti s novoročním odpalováním pyrotechniky. Nejvýrazněji se toto znečištění projevuje v koncentracích suspendovaných (prachových) částic,“ sdělil Brzezina na internetových stránkách brněnské pobočky hydrometeorologického ústavu.
Rekordní hodnoty v Táboře
Podle předběžných dat byla letos vůbec nejvyšší hodinová maxima zaznamenána v Táboře, kde v případě suspendovaných částic PM10 naměřila tamní stanice 821 mikrogramů na metr krychlový. Na druhém místě bylo Znojmo s 401 mikrogramy. Imisní limit pro prachové částice této frakce je přitom 50 mikrogramů. Tato hranice přitom může být podle zákona překročena maximálně 35 dní v roce.
V Táboře jde dokonce o historický rekord. Měřicí stanice je tam v provozu od konce roku 2003, přičemž doposud maximální zjištěná hodnota pochází z roku 2004, kdy koncentrace dosáhla hodnoty 618 mikrogramů na metr krychlový. Nejvyšší silvestrovská koncentrace byla v Táboře naměřena na přelomu let 2004 a 2005, a to 564 mikrogramů.
Jáchym Brzezina uvedl, že stanice v Táboře se nachází v centru města s hustou zástavbou. „Přestože jde o nejvyšší změřenou koncentraci částic PM10 o tomto Silvestru na stanicích v ČR, takto vysoké mohou být koncentrace i v jiných městech. Lze očekávat, že například na hlavních náměstích největších českých měst, kde je intenzita odpalu extrémní, mohou být koncentrace ještě vyšší, přesná data však nemáme,“ konstatoval Brzezina.
Dodal, že stanice ve Znojmě, kde byly naměřeny druhé nejvyšší koncentrace, funguje rovněž od posledních měsíců roku 2003. Vyšší hodnoty suspendovaných částic PM10 než během letošního přelomu roku zde byly změřeny pouze jednou – v odpoledních hodinách 21. února 2004.
Výrazný nárůst po půlnoci
Vysoké koncentrace byly rovněž naměřeny i na jiných místech. Například v pražských Vysočanech první lednový den mezi jednou a druhou ráno poletovalo v ovzduší 366 mikrogramů PM10 na metr krychlový.
„Za téměř dvacet let monitoringu se tato hodnota řadí k pěti nejvyšším kdy naměřeným. Naposledy pak byla vyšší hodnota pozorována v roce 2010. Zároveň jde o nejvyšší kdy pozorovanou koncentraci částic PM10 na přelomu roku v historii měření této stanice. Druhou nejvyšší ‚silvestrovskou‘ hodnotou je 264 mikrogramů z 1. ledna 2018 a následně 227 mikrogramů z 1. ledna 2019,“ konstatoval Jáchym Brzezina.
Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky
Výrazný nárůst koncentrací po půlnoci je ale podle něho patrný u všech 113 stanic po celé republice, které poskytují relevantní údaje. „Výbuchy pyrotechniky jsou spalovacím procesem a právě spalovací procesy jsou typicky zdrojem zejména menších částic. Velmi výrazné jsou tedy i nárůsty koncentrací částic menší velikostní frakce PM2,5,“ uvedl Brzezina.
Čím je prachová částice menší, tím je potenciálně zdraví škodlivější, protože se může dostávat hlouběji do dýchacího systému nebo až do krevního řečiště. Ve Znojmě byla maximální průměrná hodinová koncentrace částic PM2,5 opět rekordní, dosáhla hodnoty 320 mikrogramů na metr krychlový.
Podle Brzeziny dlouhodobé údaje ukazují, že se znečištění ovzduší při novoročních oslavách nezlepšuje, ale ani nezhoršuje. Mírně odlišný byl pouze přelom let 2020 a 2021, kdy se projevil zákaz vycházení kvůli koronavirové pandemii a odpalování zábavní pyrotechniky tak začalo výrazně dříve.
Na některých místech ale mohou silvestrovské ohňostroje způsobit nejvyšší hodinové koncentrace škodlivin za celý rok. Nezáleží ovšem jen na množství odpálené pyrotechniky, ale také na dalších faktorech, jako jsou například momentální rozptylové podmínky.
Tuny nebezpečných látek
Vedle mikroskopických prachových částic se při silvestrovských ohňostrojích dostanou do ovzduší tuny dalších nebezpečných a zdraví škodlivých látek. „Ohňostrojový smog představuje velmi podivnou směs sloučenin s velkým zdravotním rizikem, která by se jinak v ovzduší vůbec nemohla vyskytovat,“ řekl Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd.
Kdyby podle něho takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření. „Lidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují a o jeho nebezpečích nemají ani ponětí,“ dodal chemik.
Vědci na základě prodané a následně spotřebované pyrotechniky spočítali, že se z ní každoročně dostane do ovzduší přibližně 12,5 tuny hořčíku, 0,8 tuny titanu a 1,2 tuny rubidia. Baria, které se užívá pro dosažení zelené barvy, se uvolní asi 10,5 tuny.
Dále je to tuna stroncia, které vytváří červenou barvu, a aby byla na obloze také modrá, vypálí se vzhůru přibližně půl tuny mědi. V raketách je ještě napěchovaný červený fosfor, síra, práškový zinek a další látky.
Vědci uvedli, že zvýšené hodnoty toxického koktejlu zůstávají v závislosti na klimatických podmínkách i několik následujících dní. „Ovšem i po vymizení z ovzduší sloučeniny uvolněné při explozi rakety postupují dále do životního prostředí, dostávají se do vody a půdy a mohou vstupovat do potravních řetězců,“ upozornil hydrochemik Martin Pivokonský, ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd. Silvestrovská pyrotechnika také škodí domácím i volně žijícím zvířatům.
Autor: Pavel Baroch
Ilustrační foto: Pixabay