Kontroverzní slovenský minitr Taraba končí. Provázely ho spory o národní parky, odstřely zvířat i větrníky

Slovenskému ministrovi životního prostředí Tomáši Tarabovi vyslovil parlament nedůvěru. Pro návrh hlasovalo všech 77 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti ani se nezdržel. Zbývajících 73 zákonodárců nebylo při hlasování přítomno. Prezident Peter Pellegrini následně oznámil, že Tarabu ve středu 30. září z funkce odvolá.

Neobvyklé bylo především politické složení většiny, která ministra potopila. K opozici se přidali poslanci SNS včetně jejího předsedy Andreje Danka, přestože právě tato strana Tarabu do vlády nominovala. Návrh na vyslovení nedůvěry přitom původně předložilo opoziční Progresivní Slovensko.

Přečtěte si: Větrníky jako předvolební zbraň. Lokální odpor se mění v politickou kampaň

Spor mezi Dankem a Tarabou se táhl několik měsíců. Danko požadoval ministrovu výměnu už od jara a jako jeho nástupce prosazoval státního tajemníka Filipa Kuffu. Premiér Robert Fico se Tarabovu odvolání snažil vyhnout a ještě krátce před hlasováním vlastní návrh na ministrovo odvolání stáhl. Parlamentní hlasování o opozičním návrhu ale nakonec proběhlo.

Taraba ještě před hlasováním tvrdil, že pro jeho odchod neexistují věcné důvody ani pochybení. Danko naopak v parlamentu prohlásil, že nechce nést politickou odpovědnost za dění na resortu životního prostředí.

Spory o podobu národních parků

Politický konflikt uvnitř SNS není jedinou kapitolou Tarabova působení na ministerstvu. Velkou část jeho mandátu provázely spory o ochranu slovenských národních parků a jejich zonaci. Vláda letos schválila zonace Tatranského národního parku, Nízkých Tater, Malé Fatry a Polonin. Ministerstvo je prezentovalo jako kompromis mezi ochranou nejcennějších území, turismem a zájmy lidí žijících v parcích.

Ochránci přírody a část opozice však návrhy kritizovali například kvůli rozsahu ochrany starých lesů nebo plánovanému hospodaření v některých lokalitách. Spor měl i evropský rozměr, protože na splnění reforem národních parků byly navázány peníze z Plánu obnovy.

Taraba kritiku odmítal. Spolu s ministrem zemědělství Richardem Takáčem v srpnu podepsal memorandum, podle něhož má vlastnictví a správa lesů v dotčených národních parcích přejít pod jejich správy. Podle ministra měla spolupráce s Lesy SR či dalšími subjekty zůstat dobrovolná a pod kontrolou samotných národních parků.

Spory pokračovaly i kolem těžby dřeva. Ochranářská iniciativa My sme les například upozorňovala na těžbu v biotopech tetřeva hlušce v Národním parku Muránska planina. Taraba naopak nařídil audit hospodaření a později také podání trestního oznámení kvůli podezření, že se někdo snažil jeho průběh ovlivňovat.

Soudy zpochybnily některé odstřely chráněných zvířat

Výrazné spory vyvolával také přístup Tarabova ministerstva k chráněným živočichům. Správní soud letos zrušil rozhodnutí ministerstva, které umožňovalo odstřel osmi medvědů na Liptově. Podle soudu nebyly v příslušném spise dostatečné odborné podklady pro udělení výjimky. Šlo o jednu ze série žalob ochranářských organizací proti povolovaným odstřelům.

Podobně v srpnu soud zrušil výjimku, kterou Taraba osobně podepsal a která umožňovala usmrcení 36 chráněných bobrů. Soud podle dostupných informací vytkl ministerstvu mimo jiné nedostatek vědeckých údajů o populaci a nedostatečné posouzení jiných možností řešení. K samotnému odstřelu nakonec nedošlo.

Ministerstvo svůj tvrdší přístup například k medvědům dlouhodobě obhajovalo bezpečností lidí. Taraba odmítal tvrzení, že by šlo o bezdůvodný preventivní lov, a argumentoval tím, že zásahy mají směřovat proti jedincům pohybujícím se v blízkosti obydlí a představujícím riziko pro člověka.

Větrné elektrárny podle Taraby Slovensko nepotřebuje

Výrazný otisk zanechal Taraba rovněž v přístupu Slovenska k větrné energetice. Jeho ministerstvo letos v létě oznámilo, že po strategickém posuzování nedoporučuje pokračovat v přípravě sedmi z osmi původně vymezených akceleračních zón pro větrné elektrárny. Pouze jedna oblast na východním Slovensku měla pokračovat do dalších procesů posuzování.

Taraba přitom svůj odmítavý postoj k rozsáhlejší výstavbě větrných parků neskrýval. Argumentoval mimo jiné tím, že slovenská energetika stojí především na jádru a vodních elektrárnách a že o stavbě turbín musí mít možnost výrazně rozhodovat obce a jejich obyvatelé. Ministerstvo celý postup prezentovalo jako ochranu veřejného zájmu.

Kritici naopak upozorňovali, že omezení akceleračních zón může komplikovat rozvoj jednoho z obnovitelných zdrojů, který je dnes na Slovensku využíván jen minimálně.

Spor o Gabčíkovo

Silnou kritiku vyvolala také jednání o budoucím uspořádání dlouholetého slovensko-maďarského sporu kolem vodního díla Gabčíkovo–Nagymaros.

Tarabou prosazovanou podobu dohody kritizoval například tehdejší vládní zmocněnec pro řízení před Mezinárodním soudním dvorem Metod Špaček. Podle něj by navrhovaný model, při němž by Maďarsko získávalo část elektřiny z Gabčíkova za výrobní náklady, mohl být pro Slovensko ekonomicky nevýhodný. Vláda Špačeka v roce 2025 z funkce odvolala.

Taraba naopak dlouhodobě argumentoval potřebou uzavřít desítky let trvající spor a vyřešit právní i provozní nejistotu kolem vodního díla.

Pád nakonec přišel zevnitř koalice

Opozice se pokoušela Tarabu odvolat už v červnu. Tehdy mu vytýkala mimo jiné personální změny na ministerstvu, problémy s odpadovým hospodářstvím, postup při zonaci národních parků nebo nakládání s veřejnými financemi. Schůzi se však nepodařilo otevřít kvůli nedostatku poslanců.

Tip: Šéf NOHO Energy: Kdo nechce větrníky, měl by říct, čím je nahradit

O čtyři měsíce později už hlasy na jeho odvolání byly. Rozhodující se přitom nestala pouze kritika opozice a ekologických organizací, ale rozpad vztahu mezi ministrem a stranou, která ho do kabinetu vyslala.

Taraba po hlasování poděkoval svým podporovatelům a naznačil pokračování v politice. Po návratu do parlamentu navíc může dál ovlivňovat těsnou většinu vládní koalice, která po jeho konfliktu se SNS čelí další nejistotě.

Úvodní foto: Wikimedia Commons/CC BY 4.0