Romeo a Julie se nastěhovali pod Národní divadlo. Nové energocentrum ušetří miliony ročně

Pod historickými budovami Národního divadla vzniklo nové energocentrum, které má na další roky zajistit vytápění, chlazení i část výroby elektřiny pro jeden z energeticky nejnáročnějších kulturních provozů v Česku.

Modernizace stála 302 milionů korun včetně DPH. Samotné dílo za 250 milionů korun pokryla dotace z Národního plánu obnovy, dalších 52 milionů na DPH poskytlo Ministerstvo kultury.

Přečtěte si: Palivo pro evropská letadla putuje až z Koreje. Krize může prodražit dovolené

Generální ředitel Národního divadla Jan Burian při představení projektu zdůraznil, že smyslem nebylo pouze vyměnit dosluhující technologie, ale ukázat, že energetické úspory lze realizovat i v komplikovaném prostředí historických divadelních budov.

Příprava přitom začala už kolem let 2021 a 2022. Předchozí velká rekonstrukce energetického hospodářství Národního divadla byla dokončena v letech 2006 až 2007 a některé technologie se postupně blížily konci své životnosti.

Romeo a Julie vyrábějí teplo i elektřinu

Nejnápadnější novinkou jsou dvě plynové kogenerační jednotky TEDOM, které Národní divadlo symbolicky pojmenovalo Romeo a Julie.

Na rozdíl od Shakespearových postav ale mají podle Buriana místo tragédie přinášet „teplo, světlo, bezpečí a úspory“.

Kogenerace vyrábí současně elektřinu a teplo. Jedna z jednotek má být v provozu průběžně, druhá se připojí zejména při vysoké spotřebě nebo v krizové situaci. Spolu se dvěma novými plynovými kotli nahradily čtyři původní kotle a také dieselagregát, který dříve sloužil pouze jako nouzový zdroj elektřiny.

Právě nahrazení dieselového agregátu bylo jedním z technicky zajímavých prvků projektu. „Přišli jsme s myšlenkou, že tuto funkci mohou plnit kogenerační jednotky,“ popsal při představení projektu ředitel technicko-provozní správy Národního divadla Václav Pelouch.

V případě výpadku distribuční sítě tak mohou jednotky fungovat v takzvaném ostrovním provozu. Elektřina je přitom pro divadlo důležitá nejen kvůli samotnému představení, ale také pro nouzové osvětlení, ventilaci, požární signalizaci nebo sprinklerová čerpadla.

Pokud bude divadlo vyrábět více elektřiny, než samo spotřebuje, počítá podle Peloucha i s jejím sdílením s dalšími scénami Národního divadla nebo s dodávkou do distribuční sítě.

Vytápět a chladit pomůže Vltava

Druhou významnou změnou je modernizace chlazení. Dvě starší chladicí zařízení byla nahrazena tepelnými čerpadly schopnými nejen chladit, ale také vytápět. Jako zdroj energie přitom využívají vodu z Vltavy.

Nová zařízení dokážou podle Národního divadla využívat teplo z říční vody i při nižší teplotě než systém instalovaný v roce 2007, který zůstává jako záložní.

Proměna reaguje také na měnící se nároky budov. Maximální výkon vytápění se po rekonstrukci snížil z 10,5 na 8,5 MW, zatímco výkon chlazení naopak vzrostl z 2,6 na 3 MW.

Spotřeba má klesnout o 13 procent

Podmínkou pro získání podpory bylo dosažení významných energetických úspor. Výsledný projekt má podle Národního divadla snížit spotřebu primární neobnovitelné energie o 30 procent. Celková spotřeba energií má klesnout přibližně o 13 procent a emise CO2 podle současného odhadu zhruba o 40 procent.

Finančně by měla modernizace přinášet zhruba 6,5 milionu korun úspor ročně. Za prvních pět let provozu počítá Národní divadlo s úsporou přibližně 32 milionů korun.

Zajímavým paradoxem je, že spotřeba zemního plynu může mírně vzrůst. Kogenerační jednotky jej totiž využívají k výrobě tepla i elektřiny. Podstatně by se ale měl snížit odběr elektřiny z veřejné sítě, což podle projektu snižuje celkovou spotřebu primárních fosilních zdrojů.

Nejde tedy o úplnou dekarbonizaci provozu – zemní plyn zůstává významnou součástí systému. Modernizace ale podle projektových výpočtů umožní jeho energii využívat účinněji a současně výrazně snížit externí odběr elektřiny.

Sto kubíků akumulace a stovky nových svítidel

Projekt přitom nebyl omezený jen na samotné zdroje energie. Modernizovány byly také vzduchotechnické jednotky pro hlediště a jeviště historické budovy, čerpadla vytápění a chlazení nebo systém měření a regulace.

Nově vznikl také akumulační systém schopný uložit přibližně 100 metrů krychlových ohřáté vody a v suterénech bylo vyměněno více než 800 svítidel za úspornější.

Tip: ETS 2: Co domácnosti čeká a co mohou udělat už dnes

Celý energetický systém je nyní řízen tak, aby mohl jednotlivé technologie zapojovat podle aktuální spotřeby i cen nakupovaných energií.

Rekonstrukce za plného provozu

Samotná realizace trvala překvapivě krátce vzhledem k rozsahu projektu. Smlouva se zhotovitelem byla uzavřena na jaře 2025, stavební práce začaly na podzim a skončily během letošního léta. Podle zástupců divadla byl harmonogram natolik napjatý, že z původně oslovených firem nakonec zůstalo jen minimum uchazečů.

Komplikací byl také fakt, že velká část technologií se nachází hluboko pod Národním divadlem. Kogenerační jednotky jsou například instalovány až v pátém podzemním podlaží.

Práce navíc probíhaly za běžného provozu divadla. „Každý zásah musel být pečlivě koordinován, každá změna promyšlena s ohledem na návaznost ostatních profesí a nepřetržitý provoz Národního divadla,“ uvedl jednatel společnosti ENETIQA Solutions Valentýn Avramov.

Modernizované energocentrum tak není na první pohled částí Národního divadla, kterou by návštěvník při cestě na představení vůbec zaznamenal. Právě několik pater pod jeho nohama ale nově vzniká teplo, chlad i elektřina potřebná k tomu, aby více než stoletá historická budova dokázala fungovat s energetikou odpovídající 21. století.

Úvodní foto: Národní divadlo.