Palivo pro evropská letadla putuje až z Koreje. Krize může prodražit dovolené

Letecké palivo se v posledních měsících stalo jednou z nejnapjatějších částí energetického trhu. Evropa byla dlouhodobě závislá na dovozech ze zemí Perského zálivu, letošní konflikt na Blízkém východě ale tradiční dodavatelské řetězce výrazně narušil.

Podle agentury Reuters se objem leteckého paliva proudícího z Blízkého východu do Evropy propadl přibližně na polovinu. Kontinent proto zvýšil dovoz například ze Spojených států, Kanady nebo Nigérie a nyní ve velkém nakupuje také v Jižní Koreji.

Přečtěte si: Plyn je nejdražší za čtyři roky. Kdo může pocítit růst cen jako první

Právě vzdálenost nových dodavatelů dobře ukazuje, jak napjatá situace je. Letecké palivo musí z Korejského poloostrova do evropských přístavů urazit tisíce kilometrů.

Korejské rafinerie posílají do Evropy rekordní objemy

Během září mířilo podle společnosti Kpler z Jižní Koreje do Evropy v průměru přibližně 129 tisíc barelů leteckého paliva denně. Jde o nejvyšší objem od října 2022.

Korejské rafinerie přitom těží z mimořádně vysoké výroby. V červenci jejich produkce leteckého paliva dosáhla téměř 13,9 milionu barelů, což bylo nejvíce za sedm let.

Situaci podporuje také cenový rozdíl mezi Evropou a Asií. Letecké palivo je na evropském trhu natolik drahé, že se obchodníkům vyplatí naložit ho na tanker v Asii a převézt na druhý konec světa.

To ale neznamená, že by dovoz z Asie byl úplnou novinkou. Asijské rafinerie fungují pro Evropu jako jeden z dodatečných zdrojů i za běžnější situace. Současný objem korejských dodávek je však výrazný právě v kombinaci s výpadkem tradičních toků z Perského zálivu.

Na konci roku může Evropě chybět půl milionu barelů denně

Výhled přitom zatím příliš optimistický není. Poradenská společnost Energy Aspects odhaduje, že ve čtvrtém čtvrtletí bude evropskému trhu chybět přibližně 510 tisíc barelů leteckého paliva denně. Ve Spojených státech by naopak měl existovat mírný přebytek a v asijsko-pacifickém regionu přebytek přes 400 tisíc barelů denně.

Evropa tak bude pravděpodobně muset pokračovat ve vysokých dovozech ze vzdálenějších trhů.

Varovným signálem jsou také zásoby. V klíčovém ropném a skladovacím centru Amsterdam–Rotterdam–Antverpy se v týdnu do 10. září propadly zásoby leteckého paliva na nejnižší hodnotu za sedm let.

Současná situace tak není jen příběhem drahé ropy. Problémem je i omezená kapacita rafinerií a nedostatek hotových ropných produktů. Podobný tlak je vidět také u nafty, jejíž ceny v Evropě v posledních týdnech prudce rostly.

Letecké palivo zdražilo skoro o 70 procent

Pro aerolinky je to zásadní problém. Palivo patří mezi jejich vůbec největší náklady. Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA letos počítá s průměrnou cenou leteckého paliva kolem 152 dolarů za barel, téměř o 70 procent vyšší než v roce 2025. Podíl paliva na celkových provozních nákladech aerolinek by kvůli tomu měl vzrůst z loňských 25,4 procenta na více než 31 procent.

Evropské aerolinky mají oproti některým konkurentům jednu výhodu: velkou část očekávané spotřeby si předem cenově zajistily.

Podle IATA měly před vypuknutím krize zajištěno přibližně 70 procent spotřeby na letošní rok. To znamená, že současný růst cen se do jejich nákladů nepromítne celý okamžitě. Ochrana ale postupně skončí a nové kontrakty budou uzavírány za jiné ceny. IATA proto očekává, že dražší palivo bude do nákladů evropských dopravců postupně pronikat s tím, jak budou starší zajišťovací kontrakty dobíhat.

Letenky mohou dál zdražovat

Pro cestující z toho vyplývá nepříjemná zpráva. Pokud vysoké ceny paliva vydrží, alespoň část nákladů se aerolinky pravděpodobně pokusí přenést na zákazníky.

IATA už na jaře upozorňovala, že mimořádně drahé palivo se začíná promítat do cen letenek. V srpnu pak její představitelé otevřeně uvedli, že aerolinky při současných cenách nemají jinou možnost než se alespoň část zvýšených nákladů snažit přenést na cestující.

Neznamená to ale, že všechny evropské letenky nyní skokově zdraží o stejnou částku. Rozhodovat bude mimo jiné to, jak dobře má konkrétní aerolinka nakoupené palivo dopředu, jaká je konkurence na dané trase nebo jak silná zůstane poptávka.

Například Ryanair má zajištěno zhruba 80 procent paliva až do března 2027 za cenu výrazně nižší než současná tržní úroveň. I tak ale kvůli drahému palivu omezil plánovaný růst a snížil nabídku některých spojů, včetně zhruba dvou milionů sedadel na belgickém trhu.

Tip: Stát spouští bezúročné úvěry na renovace. Odborníci upozorňují na zásadní slabinu

A právě nižší nabídka letů může ceny tlačit nahoru i nepřímo. Pokud aerolinky vyřadí nejméně výnosné linky nebo omezí frekvence, zbude na trhu méně sedadel.

Podobný vývoj je už patrný ve Spojených státech, kde několik velkých dopravců kvůli rostoucím nákladům na palivo omezuje plánované kapacity. American Airlines například odhaduje, že jen ve čtvrtém čtvrtletí jí vyšší cena paliva zvýší náklady asi o miliardu dolarů.

Rozhodující mohou být další měsíce

Evropské letectví tak zatím není v situaci, kdy by na letištích plošně docházelo palivo. Trh je ale výrazně napjatější než před krizí a Evropa musí chybějící dodávky nahrazovat stále delšími a dražšími přepravními trasami.

Už na jaře Evropská komise vydala mimořádné pokyny pro případ nedostatku leteckého paliva a připustila například větší flexibilitu u letištních slotů, pokud by problémy s dodávkami vedly k rušení spojů.

Další vývoj bude záviset především na situaci na Blízkém východě, dostupnosti rafinérských kapacit a schopnosti Evropy získávat palivo z jiných částí světa.

Pokud se dodávky ze zemí Perského zálivu rychle neobnoví, mohou se drahé korejské, americké či africké barely stát běžnou součástí evropského trhu. A čím déle současný stav potrvá, tím větší je pravděpodobnost, že ho nakonec pocítí také cestující při nákupu letenky.

Úvodní foto: Pxhere